hermelínové válečky

a protože ještě nemám to vánoční filcové šitíčko dodělané

a určitě čekáte na nějaké má psaní

tak vám napíšu tenhle hermelínový recept

je to opět rychlovka z jedné mísy

a je jen na vás jestli si tu dobrotu dáte s bramborem k obědu

a nebo s bagetkou k večeři  

a jdeme na recept

potřebovat budete :

1 hermelín

1 uvařenou bramboru

1 vejce

10 dkg syrových žampionů

2 lžíce hrubé mouky

1 lžičku sladké papriky

jarní cibulku

vegetu

houbové koření

sůl, pepř

na obalení strouhanku

a olej na smažení

hermelín a žampiony nastrouháme nahrubo do mísy

přistrouháme najemno uvařenou bramboru

klepneme  vajíčko, pokrájenou jarní cibulku, sladkou papriku, mouku,

dochutíme vegetou, houbovým kořením, solí a pepřem

uplácáme hmotu

ze které tvoříme válečky jako čevapčiči

obalíme je ve strouhance a nebo můžete i v pivním těstíčku

a smažíme

no a je hotovo

ta dva napravo jsou před smažením obalené ve strouhance

a ty dva nalevo jsou v těstíčku

/ taťka má raději ty ve strouhance, já ty v těstíčku , to aby to mamina neměla moc jednoduché/

a vy mějte moc krásný večer

a já beru jehlu do ruku a jdu šít

a zítra ahoj  vlastně už v listopadu 

říjen u nás

 a jsem tu zase s mojí měsíční koláží

až jsem se lekla

že už je zas konec měsíce

přišlo mi to sotva pár dnů

co jsem dělala zářijovou koláž

a říjen už je taky fuč

my dneska jedeme na chatu vypustit na zimu bojler

pohrabeme listí co už spadlo

a pak domů

a já jsem včera vánočně začala šít z filcu

a tak když to dneska dodělám

tak vám to ještě večer ukážu

a vy mějte hezké odpoledne 

a snad i když je pod mrakem

tak by dneska snad pršet nemělo

to má zas až zítra

malá háčkovaná vločka

 sami víte

že různých háčkovaných vloček jsem ušmodrchala spousty

jak těch malých, větších i hodně velkých

teď jsem potřebovala ušmodrchat

docela dost nějakých malých

a aby byly takové

že budou hezké, budou se dobře dělat a budou akorát tak velké

chvíli jsme hledala na internetu

až jsem našla tuhle 

a hned jsem věděla 

že to je tak pravá

včera už docela pozdě večer jsem ji honem musela ozkoušet

a povím vám

že na šmodrchání je prima

tu první jsem dělala asi 20 minut

ale ty další dvě už jsem měla hotové opravdu za chvilku

a tak si myslím

že návod na ně by se mohl hodit i vám

a protože Dušičky jsou už za dveřma

tak třeba si rády přečtete pár pranostik k nim

Na dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy,

 proto pršívá nebo je mlha

Když na dušičky jasné počasí panuje ,

 příchod zimy to oznamuje

mějte moc krásný

i když u nás hodně dušičkový pátek

od rána nám tu prší a je hodně pošmurno

ani dneska

jsme si neodpustili naši pravidelnou procházkou 

i když od rána u nás bylo pravé aprílové počasí

chvíli bylo úplně zamračeno a pršelo

aby za chvíli zas byla obloha úplně modrá a svítilo sluníčko

no a tak se to za den zopakovalo asi 3 krát

na procházku jsme jeli o něco dýl jak jindy

 a vyplatilo se

a oproti včerejšku jsme nezmokli

a Baruška

tak venku spokojeně běhala

a doma se pak stejně jako dopoledne nechávala na té bolavé pacině hladit a litovat

a k obědu jsme měli květákovou polívku a šunkafleky

Žili byli na horách tam, kde se říká Na Siberii tkadlec s tkalčinkou.
U Štence v Jilemnici fasovali nitě a doma z nich tkali plátno.
A co natkali, chodil tkadlec tomu Štencovi odevzdávat.
Zas dostal nové nitě a zas vandroval kopcem vzhůru na Sibérii.
Hlad a bída vládli zimou tomu kopcovitému kraji.
Jednou před svátkama nenesl tkadlec domů za práci žádné korunky, prý až onehdá dýl budou.
Nu nic, poudala tkalčinka, však hlady neumřem.
Sesypaly do mísy co doma bylo
drbýtek vatýrky ze štědrounice
dojánek kozího mlíka
hrst krupice
hrst sušených hub
trochu cukru
a trošku soli
kosínkem sádla vymazala pékáč
nalila to do něj
posypala kořením a vrazila do trouby.
A pak sesedli se všichni k tomu a že jich pod střechou doma bylo,
jedli
a chválili
a měli spolu dobrou vůli jak se sluší na svátky.
Od těch dob na to všichni vzpomínají, jak se poměli
a jednou do roka si pečou na Vánoce takové pochutnání
a celý rok se pak voblizujou až zas do druhých Vánoc.
A tak se peče na horách od těch dob takové vánoční pochutnání na každý Štědrý večer
a říká se tomu hubovec.

mějte moc hezký večer 

a zítra zas ahojda

dneska

u nás od rána svítilo sluníčko

po obědě jsme se vydali na procházku

šli jsme dneska kousek dál a kousek víc do kopců  z kopců

a i když to z fotek vidět nebude

tak zpátky k autu nás pak vyhnal nečekaný déšť

a Barušky pacinka

cestou hrabala v poli a asi narazila na něco tvrdého

a na přední pacince si zatrhla ten drápek co mají pejsci tak jako bokem

doma si ho pak ulomila úplně 

a to tak moc že až krev ji tekla

a tak jí to mamina vyčistila a zavázala

a neleží to ani náhodou

běhá po třech a blbne jako by se nic nedělo

ale když se zapomene a stoupne si na to

tak zakňučí jak ji to bolí

a fotky z procházky

no zamilovala jsem si břízy

a tak je jasné

že i dneska jsem je vyhledávala

 „Pozdní štěstí je jako krásný podzim; 

člověk se z něj těší dvojnásobně.“

mějte hezký sváteční večer

víte co jsem dneska zjistila

 tak jsem si tak dopoledne listovala našima trutnovskýma novinama co nám dnes přišly

a zaujala mě zpráva o rozsvěcení vánočního stromečku na náměstí

jasně nic nečekaného to není

vánoce se blíží a stromek máme na náměstí každý rok

ale nejednou jsem zbystřila

datum rozsvěcení je 29.11.2020

honem jsem běžela ke kalendáři 

a opravdu se nespletli

od neděle za 4 týdny už začíná advent

 a my budeme rozsvěcet tak první svíčku na věnečkách

ty jo hrozně to uteklo

vždyť nám ještě dozrávají poslední maliny

a já se teda fakt už hodně těším

a taky jsem koukala na dlouhodobou přepověď počasí 

a kolem 20. listopadu už má chumelit

ááách

Vánoce v Kerkonoších začínajou už podzimem.

Náš kraj byl chudý a tož se muselo na vánoční pečení našetřit.

A to hned jak se po pasecký pouti po Václavě vykopaly bandory ze země.

Byly pak bandory den co den, se solej, s podmáslím, jako kucmoch, jako sejkory, v troubě se píkal žid nebo rozcuchaná neujesta, ale ponejvíc se vařilo kyselo s bandorama a to se snídalo i vobědvalo.

mějte hezké i když u nás upršené odpoledne 

a já se ještě jednou dneska možná ozvu

tohle bylo tak nějak navíc

vánoční cukroví - houbičky z filcu

 tak tyhle už mám pár dnů ušitý

jen jsme je vám nestihla ukázat

pořád jsme měla o čem psát

a na ně jsem málem zapomněla

nejdřív jsme ušila hříbečky 

a to bylo něco 

pořád se mi nedařilo nastřihat nožičky

pořád to nebylo ono

a možná že i díky těm nožičkám co se mi nelíbily ke hříbečkům

mě totiž napadlo

že když  na hříbečky jsou teda moc hubený

tak  na muchomůrky by mohly být dobré

a taky že jo

a tak vlastně díky těm nepovedeným nožičkám navíc vznikly právě muchomůrky

původně jsme měla nastříhaných víc nožiček

ale jak už jsem tu jednou psala

když jsme je šila do kupy

tak Baruška seděla u mě 

já se pak šla napít

a nejednou mi pár nožiček chybělo

kam se poděly netuším

ale pevně věřím

že v tom má ta naše chlupatá uličnice prsty

teda všechny její packy

a tady jsou ještě po kupě se stromečkama

aby jste viděly

že i tyhle houbičky jsou pěkný prckové

a já tvořím dál

ale ukážu až budu mít hotový

ale nebojte , dlouho vás čekat nenechám

protože sama jsem zvědavá jak to bude celé vypadat

a tak se s tím určitě loudat nebudu

a vy mějte moc hezký večer

a zítra se zas na vás budu těšit

víc jak 100 let je starý

 tenhle pohled

to jsem zas tuhle hrabala ve velké krabici fotek po mamčině babičce

a našla jsem tenhle poklad

je určený mamince babičky Věrky 

takže vlastně mojí praprababičce která se narodila v roce 1898

a jak z pohledu už víte 

jmenovala se Marie a byla z Holic v Čechách

škoda, že se nedá přečíst datum poslání

ale musí to být někde před rokem 1921 - to se praprababička vdávala a pak se jmenovala Fenyková

jisté ale je

že si vojáčka Bohuše, co je vyfocený a podepsaný na pohledu nevzala

vzala si Josífka

a ač sama pocházela z 10 dětí

tak s ním měla jen jednu holčičku Věrku - moji prababíčku

a protože Věrka se jí narodila v říjnu 1922

a tady jí byl necelý jeden rok tak tahle fotka je z roku 1923

a tady je praprababička se svým Josífkem

ten umřel krátce po válce v květnu 1945

babička pak žila do roku 1975 

a  mamina nám o ní hodně krát vyprávěla

ale o tom si napíšem zas někdy příště

a vy teď mějte moc krásný večer 

a zítra zas ahojda

♥♥♥

ze včerejších

 fotek se mi moc líbila ta s břízou

a tak když jsme šli dneska odpoledne na procházku

tak jsem měla jasno

hledala jsem břízy a fotila hlavně je 

a šlo to dneska úplně samo

bílé břízy, žluté listí a modré nebe

co více si přát

a zatímco já si fotila

tak ani Baruška nepřišla zkrátka

na protějším poli pomáhala myšákům zvětšovat jejich díry

a doma pak

tak to jsme měli k večeři zapečené housky a zelný salát

a sluníčko už je zas tak dole

že nám v obýváku dosvítí až na protější stěnu ke stolu

a to je dneska ode mne všechno

mějte moc moc hezký večer 

a zítra zas ahojda