Tolik bych

 

vám toho chtěla říct a ukázat.

Třeba i to jak jsme si s Baruškou pod okny udělaly pro radost mini záhonek. Měly jsme ho jen tak pro radost a teď už vím, že dělá radost nejen nám, ale i druhým. Jen co se trochu ochladí, trošku ho ještě rozšíříme, přikoupíme latnanou hortenzii a snad se jí tady bude dařit tak, jako té na zahradě.

A i když kytičky pravidelně dvakrát denně zalévám, tak jsou z těch veder , jak by jsi Verunko řekla, úplně hynt.

Těm na okně v kuchyni a v koupelně se zatím daří ta vedra tak nějak přežívat.

Úplně tě prcku vidím, jak by jsi běhala ven  s konvičkou a kytičky by jsi zalévala. A nejen kytičky viď, to než by jsi došla ven, tak by jsi půl vody z ní vycvrndala a pak bys přišla domů celá udivená , jak málo vody se do té konvičky vejde a běžela by jsi zalévat zas a znova.  

A je mi i úplně jasné, že ty cínie už by tam nebyly, určitě už by jsi je utrhla a já je tak měla doma ve vázičce.

A pak by jsi ještě běžela za taťkou se slovy, to jsem taťko hodná, že jsem mamině donesla kytičku, viď ?

Ani nevíte, jak moc bych je zas chtěla doma v té vázičce mít.

A protože už se mi zas trochu ozvala moje borelióza a jsem opět jak jednooký Žižka a nohu tahám jak válečný invalida,  tak moc bych si taťko přála abych si mohla položit hlavu k tobě na rameno a ty jsi mě objala a já prostě jen tak zas věděla,  že  na to nejsem sama.

Tak strašně moc vás mám oba ráda, moc.

Vaše mamina s Baruškou 

A Vám všem moc děkuju, že si najdete chvilku a sem ke mně zaběhnete.

a takhle to máme

pořád máme co dělat a to je moc dobře, nenudíme se ani chvilku.

Šleháme , pečeme / můj první Red Velvet /, pracujeme, obálky skládáme, chodíme ven, jezdíme na zahradu, sklízíme a rozdáváme část úrody a vaříme džemy a tady mám pocit, že to léto nějak rychle utíká, nějak moc brzy dozrávají švestky, broskvičky a i jablíčka jsou o kus dál jak jiné roky. A představ si prcku i pár sedmikrásek máme na zahradě, jen jsou takové maličké, chuďoučké a tak když jsem je dneska objevila, hned jsem je pro tebe zalila.

A i když to vypadá, že ne, tak není chvilka, abych vás dva neměla v hlavě. To ani jinak nejde, všechno jsme dělali společně, společně jsme se radovali, řešili starosti, odpočívali, jezdili na výlety a bylo nám dobře.

Ale vím, že jste tam nahoře a to mi dává sílu, sílu jít po krůčkách dál a dál a i když pořád škobrtám a někdy i hodně, to zvednutí už jde snad i malinko lépe a ten další krůček tu je znova.

Bolest, kterou si nesu je pořád stejná, jen se s ní snažím žít .

Moc vás mám broučkové moji ráda moc . 

Vaše milující mamina s Baruškou 

Vzpomínáte, jak jsem Vám psala,

že jsme si s Baruškou donesly domů větev na hambalku do obýváku ?

Tak už visí,

stačilo pár usušených kytiček ze zahrady, kousek bavlněné krajky a je hotovo

 A protože v sobotu se koná jedna malá oslava narozenin , tak už ode dneška začínám přípravy a vůbec se toho nebojím naopak se na to těším.

Jen tak pro zajímavost, chtějí i tvarohové pohárky s ovocným rozvarem / 30 ks/ a tak když jsem si sepisovala nákup na tohle celé pečení, tak jsem zjistila, že toho tvarohu a to včetně toho, co budu potřebovat do krémů, musím koupit 25 vaniček, to abych si na to vzala rovnou kárku. Ještě, že mám BILLU doslova " za rohem", v mém případě přes silnici.

A v sobotu jsem taky pekla na přání na honem, mělo to být pro nečekanou návštěvu jen něco ke kafíčku. Vsadila jsem na kefírovou buchtu a udělala z ní muffiny s třešněma a mini dortíkovou buchtu s malinama. A ty třešně byly ještě ze zahrady a byly už úplně poslední.

No vlastně nebyly poslední, pár jsem vám jich, vy dva moji milovaní, tam na stromě nechala, nebojte.

A pamatujete, tenkrát, když jsme byli v Itálii, tak se zrovna taky hrálo nějaké fotbalové mistrovství a taťka se rozhodl, že ti tam vykope fotbalový dres, nepovedlo se to, ale nepřišla jsi o něj viď, za dva dny ti ho tam tenkrát taťka koupil a to bylo radosti.

A lunapark, to taky bylo vaše, tam jste se taky vždycky hodně vyblbli 

Moc mi tu chybíte, ale vím slíbila jsem Vám, že se budu snažit a tak to taky dělám. Moc vás vám ráda, hodně moc. 

Jen někdy mám pocit, že tu pomyslnou náplast, kterou si přelepuju tu bolavou ránu po vás, potřebuju větší a větší

Vaše mamina s Baruškou