včera večer jeli za měsíčkem
a určitě jsme nebyli sami
taťka nastudoval kde by měl být večer už před devátou u nás vidět
a tak jsme nasedli do auta a jeli
bylo to jen kousek za městem
ten nápad jsme neměli sami
na tom místě už b ylo lidí celkem dost
a jak my tak i oni marně měsíček vyhlíželi
jako naschál v té části nebe kde se měl už chvíli ukazovat byli mraky
na to taťka povídá
holky jedem ještět kousek dál za město
a tam třeba mraky nebudou
a tak jsme jeli
dojeli jsme na další kopec odkud byl pěkný výhled
ale koukat ani nebylo tam na co
měsíček tam v těch místech určitě by byl vidět
ale i tam byly mraky
a tak jsme zas jeli kousek dál
a i tam to bylo stejné
a to už jsme takhle jezdili víc jak hodinu a pořád nic
a tak jsme se rozhodli
že námasi není přáno
a že pojedem domů
a když už jsme byli skoro doma
tak mamina
heleď támhle je
a tak taťka honem zastavil
a mě se podařila alespoň jedna nijaké fotka
a byla jsme ta ní ráda
protože jen co jsme docvakla
tak se opět měsíček schoval za další mrak
a víte co je na tom úplně nejlepší
že pak doma
asi o půl jdenácté večer jsme vykoukla jen tak co kdyby náhodou z okna
a on tam byl
a tak jsme všichni se šli na něj ven podívat
a ani nám už nevadilo
že my dvě s maminou jsme lítaly venku před domem jen tak v nočních košilích
a jaké z toho plyne ponaučení
že až bude další takové zatmění v roce 2123
že určitě nikam nepojdem a počkáme si na něj pěkně doma
no jen to má jeden háček
asi se toho nedožijem
tak mějte prima večer a zítra zas ahojda
