počasí bylo jak malované a tak jsme se s Baruškou vydaly k řece .
Máme to k ní pět minut, takže nijak daleko, problém proč se tam Barčí moc nechce je jinde. A dneska jsem ho objevila, když jsme šly pak domů, tak i vyřešila a tak pokud nebudeme na zahradě, budeme se moci vydat k řece. A víte v čem tedy byl problém, Baruška se bála zábradlí co je na kruháči u řeky. Když jsme šly domů, tak jsem ji vzala do ruky a bylo po strachu.
A u řeky, tak tam jsme slezly až úplně dolů a to bylo radosti. V jednu chvíli jsem se už i pomalu zouvala, vypadalo to totiž, že Barčí se chystá plavat a v tom horším případě i skočit šipku. Dneska k tomu nakonec nedošlo, ale uvidíme co bude příště.
A i na norování došlo, asi slyšela v rádiu, že v dubnu konečně začne výstavba dálnice z Jaroměře do Trutnova a tak se rozhodla přidat ruku k dílu. Problém byl v tom, že se netrefila asi o pět kilometrů. No nevadí, aspoň místním myším dala na vědomí, kdo tam teď občas bude pánem a provětrá jim ti jejich tunely.
Domů pak přišla jak čuňátko a vlastně i já jsem na tom byla dost podobně, jak jsem ji ten kousek nesla, tak jsem se od ní zmazala taky. Takže obě fofrem do koupelny, Barčí pak spokojeně zalehla a na mě v kuchyni čekaly tyhle pistáciové sušenky, které jsem si upekly už dopoledne. Odpoledne jsem je už jen pocákala polevou a bylo hotovo / zítra Vám napíšu recept/.
A jinak.
Tak nějak se snažíme co jen to jde. A věřte, že i někdy jde a někdy i s úsměvem a někdy to i chvilku vydří . Večer to pak je zas jiné, ale ty dny se nám pomalinku, po troškách, alespon teda sem tam některé začínají dařit.
A prý to je tak dobře.
Mějte hezké dny a za všechno moc děkuju.
Šárka s vodnicí Baruškou
♥♥♥♥♥♥♥
A vy dva moji milovaní, však víte. Tak moc mi chybíte tak moc. Moc vás oba miluju 💔💔
Pamatuješ taťko, ta písnička taky patřila k naším oblíbeným ❤️
