procházku kolem horních pastvin si spolu dneska dáme
včera byl den na procházku jak dělaný
bylo lehce nad nulou
sluníčko taky vykukovalo
vítr si vzal dovolenou
a pod lesem
tak kam ještě nedosvítí sluníčko
se od rána držel šedivák
tak proč nejít
procházku kolem horních pastvin si spolu dneska dáme
včera byl den na procházku jak dělaný
bylo lehce nad nulou
sluníčko taky vykukovalo
vítr si vzal dovolenou
a pod lesem
tak kam ještě nedosvítí sluníčko
se od rána držel šedivák
tak proč nejít
už jsem ji sem jednou kdysi dávala
ale jak skončil ten starý blog
a mě se z něj podařilo přetáhnout jen část článků
tak článek s tímhle receptem je fuč
a tak když se u nás dneska tahle pomazánka na zítra dělala
tak jsem toho využila
a vše nafotila
takže tuhle pomazánku u nás děláme takhle
maminu vyšleme na nákup pro vše potřebné
pak to mamina to co je potřeba uvaří
nechá vychladnout a oloupe
a pak nastupuje taťka
od té doby co mu zlobí pravá ruka
a špatně se mu krájí a strouhá
si na tuhle činnost pořídil mašinku
která to dělá za něj
a jdem už na recept
mrkev, petržel, celer, brambory a vajíčka si uvaříme a necháme vychladnout
poté je nastrouháme
a přistrouháme k tomu ještě salám , kyselou okurku,
nadrobno pokrájíme červenou cibuli
přidáme trochu obyčejné hořčice
sůl, pepř a majolku
vše zamícháme a máme hotovo
a můžeme mazat na veku
doobložit
a baštit
u nás je na domácí chlebíčky ujetá mamina
ta je úplně miluje
však tenhle kdo myslíte že sbaštil
no já a ani taťka jsme to nebyli :))
tak a to je dneska všechno
no valstně není
ještě vám ukážu jak má ochočenýho Pepíka
takhle mi normálně asistuje na psacím stole
a když mu řeknu Pepo domů
tak sbalí fidlátka a letí
a teď už to je fakt vše
mějte prima večer
u nás bude s pohádkou O staré bambitce
tu máme všichni moc rádi
že dneska nevím o čem vám busu psát
vždycky už tak nějak dopředu vím o čem budu brebentit
a dneska nic
jenže to platilo do chvíle
než co se mamina přihnala s Baruškou z venku
oči měla navrch hlavy - tak jak to umí jen ona
a koukejte co jsem venku našla pod smrkem na louce
nejdřív prý myslela že je to ježek
a už prý přemýšlela co sním
kdyby náhodou byl malej
a hrozilo by
že by tak zimu nepřežil
ale když přišly s Baruškou blíž
tak zjistily
že je to tak velká šiška
doma jsme ji pak změřili a má 26 cm
jak se jí tak podařilo narůst to vůbec nechápem
je to ta napravo s porovnáním s jinýma šiškama co doma máme
a radost z ní měl i taťka
hned s ní jako správný zahradník zaklepal
a ony z ní začaly padat semínka
tak letos už nám došly úlky a medové řezy
no a na to
že jsme ty medové řezy pekly někdy až 20, prosince
a ony už nejsou tak to je fakt dobrý výkon
no jenže ony jsou tááák moc dobré
ale ještě toho máme na výběr pořád dost
jo a ještě nemáme ani zdobené perníčky
s těma nám hlavně "pomohla " Rózka
ještě teda pár máme pár těch slepovaných se džemem
a politých čokoládou a zdobených mandličkou
a zajímá vás něco z historie cukroví
jo
tak si hezky sedněte a můžete číst
Tradice vánočního cukroví sahá až do 16. století. S touto tradicí nepřišli Křesťané, nýbrž Pohané a trvá až do dnes. Vzhledem k dřívějším zvykům se cukroví peklo hlavně proto, že díky své tajemné schopnosti chránilo rodinu, zvířata, ale i dům před temnými silami. Na vánoční cukroví se váže celá řada rituálů, mýtů a pověr.
Lidé se kdysi domnívali, že bylo vánoční cukroví mocné, proto si na něm dávali hodně záležet. Vykrajovali různá zvířátka, která symbolizovala zvířata ve chlévě, kolečka byla symbolem slunce a také z těsta tvarovali kuličky. Cukroví pak bylo věšeno na ovocné stromy, aby v příštím roce plodily hodně ovoce, dále pak na domy, aby se v nich drželo štěstí a chlévy, aby zvířata prospívala. Zbylé cukroví se potom rozdalo mezi příbuzné.
Dříve se ale peklo cukroví úplně jinak. Protože mnoho lidí bylo chudých, cukr a mouka pro ně byly spíše vzácností, proto první cukroví bylo tvořeno ze sušeného ovoce a s velkým množstvím medu. Med byl na Vánoce velice důležitou surovinou, hlavně na medové perníčky, které se u nás pekly už nekdy ve 13. století, ale cukroví vyrobené z medu se peklo už mnohem dříve. / zdroj internet /
jestli ono to nebude tím
že taťka ve chvíli když nikdo nekouká tak švindluje :))
mějte krásný i když hodně zamračený den
na procházku po hodně dlouhatánské době svítilo konečně sluníčko
bylo to jak balzám na duši vidět místo šedošedých mraků jeho paprsky
a taky si uvědomit to
že už několik dnů se k nám sluníčko pomaloučku polehoučku zas vrací
a dny jsou minutku od minutky delší a delší
i když teda ty rána jsou a ještě nějaký čas budou pěkně šerý
a komu se pak má vstávat že jo
mně teda to fakt dává zabrat
a teď honem ke včerejšku
kdy jako bonus k tomu sluníčku bylo i malinko od sněhu pocukrováno
a lehce mrzlo
a něco vám musím povědět na maminu
od taťky dostala kromě jiných dárečků pod stromeček i tyhle nádherný bonbony
a co myslíte
ona je má ještě všechny
prý jí je zatím líto je sníst
a chce se z nich zatím jen těšit pohledem
a na snědení je prý ještě čas
což já teda nechápu
to já bych už určitě nějaký ochutnala
a možná že by už dokonce zbyla po nich jen prázdná krabička
co se týká tohodle tak moje silná vůle se vždy někam ztratí
mějte všichni moc krásnou neděli
a my frčíme na procházku
jo a nevíte nějaký fígl na člověče nezlob se
v poslední době nějak moc prohrávám :))
to máte takhle
mamina vám vyprávěla o tom co už vám jsem psala
pro ní vánoce začínaly tehdy
když babička v říjnu nakoupila ořechy od staré paní Jemelkové
a doma začaly loupat
děda pěkně opatrně kudličkou
o aby měl vyloupané ořechy pěkně celé
babička pěkně louskáčkem
a když nějaký ořech nešel vzala na něj i kladivo
a to pak skořápky lítaly po celé kuchyni
babička byla holt žena činu
tenkrát to mamina chodila do první třídy
sněhu už před vánocema prý bylo víc jak dost
a babička v tu dobu pracovala ještě v malé pekárně
protože tu velkou teprve stavěli
a práce jak už to před vánocema bývá měli až na hlavu
vše dělali poctivě pěkně rukama
a tak se opravdu až do vánoc nezastavili
mamina pamatuje že práce bylo tolik
že babička kromě noční chodila do práce i na pár hodin po poledni
to už bylo opravdu těsně před vánoce
a babička zas musela na chvíli po obědě do práce
a maminu vzala sebou
měli se balit vychladlé vánočky po pytlíků
a to už mamina tak přece zvládla
zvládla a domů odcházela celá spokojená a šťastná
že za svoji práci si odnášela tu největší vánočku co tam měli
jenže malý červík pochybnosti v ni přeci hlodal
měla se už je jednou vyspat a měl přijít ježíšek
jestlipak on i k nim cestu najde
babička už byla z té honičky v práci tak unavená
že navečer usnula
a ve chvíli kdy děda maminu ukládal ke spaní
babička stále spala
a mamina tak měla trápení
vždyť doma nemají vše uklizeno tak aby mohl přijít ježíšek a babička spí
ale ráno
ráno už pak bylo vše tak jak mělo být
a tak mamině kromě vanilky, skořice, cukroví , smrkových větviček ve váze a stromečku
vánoce voní i po leštěnce
/ takové ta hodně mastné červené/
doma to právě vonělo po téhle leštěnce,
všude bylo naleštěno, naklizeno, na stole vánoční nažehlený ubrus
a právě i ty smrkové větvičky ve váze
no prostě všechno bylo tak jak má být
a mamině se právě do paměti coby vánoční vůně vryla i tahle leštěnka
byly prima
jen ten čas do nich nějak moc utekl
pro mě začíná takové to vánoční šimrání už u moře v Itálie
tam v tom jejich vánočním krámku
a vůbec mi nevadí
že venku je vedro k padnutí
že mám spálený nos od sluníčka
a vlasy ještě troch mokré a plné soli z toho
jak jsem se koupala v moři
ve chvíli kdy překročím prách toho jejich kouzelného obchůdku zapomínám na realitu
a okamžitě se přenáším do kouzelného vánočního času
a včera u nás
sníh nakonec nebyl a když předpověď malou naději dávalo
ale to nevadilo
byli jsme i tak šťastni
za to že spolu jsme
že se máme rádi
no a že jsou vánoce
dárečků bylo spousta
malých i větších
a i těch lidských
lehkého pohlazení po rameni jako dík za dárek
výkřiky překvapení
pusa od mamina taťkovi
a i slzičky dojetí
vzpomínali jsme na ty co už s námi nejsou
a i na to co s námi nemůžou být
byli jsme douho vzhůru
do postele jsme se dostali až krátce před půlnocí
mamina nám pak po dárkách vyprávěla
vyprávěla o něčem vánočním když byla malá
a na co si po dlouhatánské době vzpomněla
a všem nám bylo u toho prima
stromeček voněl jehličím
z rádia hrály koledy
svíčky posílaly na strop svá mihotavá světýlka
Baruška si spokojeně pochrupovala v rohu na gauči
a my si povídali
a i když to jsou takové úplně obyčejní věci
pro nás to jsou ty nejhezčí a nejmilejší
mějte krásný sváteční den