ať je pro Vás pro všechny ten nový rok 2022
jak nebe bez mráčků
ať je plný toho nejvzácnějšího na světě
a to pevného zdraví
ať máte co nejvíc důvodů se usmívat na svět
a ať jste šťastní a spokojení
a máte kolem sebe lidi
na které se můžete spolehnout
sice miň jak mamina
ale i taťka rád vzpomíná na to jak byl malý
a obzvlásť teďka
když je brzo tma se pustí do vyprávění
tak vám dneska jeho ústy a mým psaním něco spolu napíšem
ta´tkka kbyž byl malý tak vyrůstal u babičky na kraji Trutnova
kde život plynul spíš než jak ve města
tak jako na vesnici
babička s dědou sice bydleli ve staré bytovce
ale hned u domu měli větší zahrádku se slepicema
pejskem Aidou
skleníkem a menší chatkou
takže pro dědi úplný ráj
kousek pod domem tekl potok
a na kopec a do lesa to měli coby kamenem dohodil
a tak není divu
že když se pak taťka
coby asi osmiletý odstěhovali od babičky dědy do města
tak stejně dál trávil každý víkend a každé volno ze školy
u babičky a dědy
a nejinak tomu bylo i o vánočních prázdninách
o kterých vám budu psát
to bylo taťkovi asi 9 a jeho ségře Lence
bylo právě na štědrý den šest roků
a psal se konec roku 1975
po štědrém dnu
který strávili doma
jeli hned na Boží hod k babičce a dědovi
tam hned vedle v druhém bytě bydlel bratranec Marek a sestřenice Petra
a tak měli pak u babičky toho pětadvacátého ještě jedny vánoce
a taťka dostal nové lyže a lyžáky
a tak hned druhý den už byl s nima na kopci
Lenka dostala velký sáňky a tak už je zkoušela taky
a z kopce domů je babička vždycky musela volat domů k obědu
a pak večer i k večeři
co to šlo tak byly děti venku na kopci
a když byla obleva a ven to nešlo
tak hrály u babičky na půdě pinpong
pořád měly co dělat
a nějaká televize
či telefon jak je to teďka jim vůbec nechyběly
a když už chtěly pohádku
vystačila jim k tomu babička s knížkou
a večer se pak chodily umývat na chodbu
kde byla jedna společná koupelna pro tři byty
a když se pak měly koupat
tak děda zatopil v kotli a tam vodu na koupání ohříval
dneska na to koukám divně
ale tenkrát jim to vůbec nepřišlo divné
tak a to je ode mne všechno
mějte se moc prima
u nás dneska prší ,je mlhavo a je teplo
prostě je divně
a nastal Štědrý den
v chaloupce pod lesem zavládla svátečná nálada
už ráno maminka prostřela stůl bílým plátnem
doprostřed stolu dala džbánek se smrkovýma větvičkama
v košíku byla naleštěná krásná červená jablíčka
v druhém košíčku byly ořechy a křížaly
a o kousek dál stál jablíčkový svícínek
a děti
tak ty už od rána byly plné očekávání a otázek
a kdy už přijde ježíšek
a donese nám něco
a uvidíme zlaté prasátko
maminka s tatínkem ani nestíhali odpovídat
ještě dopoledne maminka poslala děti ven
aby se trochu vydováděly na sněhu
a čekání si tak i trochu zkrátily
k obědu měli oukrop s opečeným chlebem
a pak maminka nahnala děti na pec
kde vyběhané z venku a vyfoukané od větru všichni svorně pěkně v teple usnuly
v tu chvíli nastal čas pro maminku
která vedla v pokoji ozdobila malý smrček
který tatínek potají přinesl ráno z lesa
na jeho větvičky pověsila malinkatá červená jablíčka
která spolu s dětmi natrhala na pláňce kousek na chaloupkou
přidala k nim i pentličkou ovázané ořechy a perníčky
a pak už honem pospíchala zpátky do světnice
to aby tam byla dřív než se děti probudí
odpoledne se pak s tatínkem vydali do lesa přilepšit zvířátkům
tatínek v pytli
který si přehodil přes rameno
nesl kukuřici, trochu sena a pár jablíček
děti nesly každé svůj malinkatý snůpek obilí
který v létě uvázaly z obilí
když byly na poli paběrkovat
u krmelce to zvířátkům pěkně nachystaly
zazpívaly jim tam koledu
a pomalu byl čas se vrátit domů
začínalo se už pomaloučku, polehoučku stmívat
a v chaloupce
jé tam to vonělo
z pece se linula vůně černého kuby
na lavici už chladnul štrůdl , vánočka a houbovec
a na kamnech bublala zelňačka
tolik dobrot tam zatím co byli v lese
maminka vyčarovala
netrvalo dlouho a maminka přinesla dětem sváteční oblečení
a poslala je i s tatínkem k prostřenému stolu
zatímco ona nosila hotové pokrmy na stůl
před večeří se všichni pomodlili
poděkovali za úrodný rok
a poprosili aby i další rok byl k nim tak shovívavý
po večeři si rozkrojili jablíčka
pouštěli lodičky z ořechů
zazpívali koledy
a byl pomalu čas na dárečky
v tom se z pokoje vedle ozvalo zacinkání zvonečku
všechny děti jako když zkameněly
a záhy se naráz rozeběhly do pokoje
to bylo radosti a štěbetání
a což teprve když jim tatínek rozdal dárečky
děvčátka dostala každá svou panenku
kterou jim potají ušila ze zbytků plátýnek maminka
chlapci dostali dohromady velké sáňky
a všichni pak ještě pletenou čepici, šálu a rukavice
které jim upletla maminka
tatínek pro hochy ještě vyřezal figurky vojáčků na hraní
hodná byla i maminka
která dostala skleničku medu
a pletený šál přes ramena
zkrátka nepřišel ani tatínek
který pod stromečkem našel lahvinku medoviny
a tabáček do fajfky
zkrátka byly to vánoce jak se patří
a v chaloupce z nich všichni měli radost
a ještě dlouho v noci si o nich vyprávěli
a vy mějte krásný a pohodový večer
základem tohodle našeho oblíbeného jídla jsou sušené houby
kdo je nemáte nezoufejte
dají se koupit
a jak říkala mamina
tak v Bille je seženete určitě
a pak ještě potřebujete :
kroupy
sádlo
sůl
a kousek uzenýho masa
a jdeme vařit
nejlépe den předem si namočíme zvlášť sušené houby
a zvlášť kroupy
a uvaříme si uzené maso
// vývar z něj pak použijeme třeba za dva dny na uzenou polévku s kroupama- mňam/
namočení kroupy slijeme a propláchneme
a dáme do hrnce s novou osolenou vodou vařit
mezitím si vymažeme pekáček ve kterém budeme kubu zapékat sádlem
když jsou kroupy měkké
slijeme je a dáme do velké mísy
přidáme k nim pokrájené uvařené maso
a pokrájené houby
přidáme prolisovaný česnek
trochu majoránky
a sůl dle potřeby
vše pořádně promícháme
a dáme do vymazaného pékáčku
umačkáma a poklademe plátky sádla
a dáme do trouby zapéct tak aby se navrchu udělala kůrčička
a pak máme hotovo
tak třeba se vám tenhle recept bude hodit a ozkoušíte ho
u nás je dneska šeredně
fouká, je zima a je tma
jsem tuhle našla při procházce
ta potlučená noha mě pořád hodně bolí
a tak na procházku sice jedu
ale pak nešmajdám
beru foťák a mizím v lese
a nejinak tomu bylo i myslím že předevčírem
to jsem se šourala lesem a hledala co budu fotit
našla jsem právě ty houby y mech
a tak jsem zalehla na břicho a fotila fotila
no jenže pak se stou nohou zvednout
to byl mazec
ale sálo to za to
a doma
take letos jsem ujížděla na černým kubovi
byla jsem to já
kdo pekáč dojedl do poslední kroupy
a už jsem ho u maminy na brzo objednala znova
a my jdeme ven
sluníčko se zas snaží co mu síly stačí
a tak jdeme vychodit nějaké to cukroví
když ono je tak dobré
jsme si dneska venku užívali
sníh křupal pod nohama
mráz štípal do tváří
a to nebe
a doma pak kvečeři
mějte moc krásný večer
Baruška totiž pravidelně k vánocům
a pak i během roku dostávala velikánskýho medvěda
a že už jich teda měla
několik bílých, růžových, béžových a hnědých
a tak jsme ji to na vánoce chtěli udělat trochu jiný
a ona si tak pod stromečkem místo medvěda našla
veeeelkého zeleného krokodýla
a to bylo radosti
celý večer se od něho nehnula
když jsme šli o půlnoci spát
taj ještě byla taky na nohou
sotva ji už držely
jak byla ospalá
ale i tak ještě měla tu sílu medvěda dotáhnout do ložnice
a tam padla a na medvědovi nahned usnula
mějte moc krásný sváteční večer
a zítra zas ahojda
Přeji Vám všem moc krásný a poklidný večer,
dnes po delší době jsem Verunku vystřídala já a snad se za to na mě nebudete zlobit.
Doma už máme všechno hotovo, Verunka je nedočkavá jak malá holčička a moc se těší na zítra,
zároveň ale je trochu smutná, že advent pomalu končí. Stejně tak jako my s Radkem má i ona tohle období roku ze všech nejraději.
Dneska jsme toho měli na zařizování ještě dost, jednou z cest byla i cesta na hřbitovy rozsvítit svíčky a zazpomínat na ty, co už tu s nímu nejsou a moc nám chybí. Na hřbitově ve Voletinách, kde má Radek maminku, jsme jí povyprávěli, co všechno se Radkovi za ten rok podařilo a jak dobře, díky velké vůli už zas chodí a jak se mu i trochu zas vrátila síla do ruky.
V Trutnově, kde máme babičku Věrku a dědu Rudu jsme také zapálili několi svíček a já Verunce a Radkovi slíbila, že doma jim pak budu vyprávět. A vyprávěla jsem o tom, jak touhle dobou jsme doma ve vaně měli už dobré tři dny kapra. A já coby malá holka, trávila celé dny v koupelně a kaprovi jsem zpívala a krmila ho rohlíkem a připouštěla mu vodu a v noci se pak na něj chodila dívat jestli se sám potmě v koupelně nebojí.
Když pak přišel poslední den kapra, děda mě vzal do města procházku, zatímco babička se pustila do díla. To víte, že jsem pak kapra hledala a nikde ho nenašla. Na stole v kuchyni na mě ale čekalo překvapení. Na ubrousku bylo několik rybích šupinek a babička mi řekla, že mi to tam nechal ten náš kapr a že prý jsou kouzelné. Vždy, když budu mít nějaké přání nebo budu z něčeho smutná, mám vzít jednu šupinku a jít za babičkou nebo dědou a povědět jím to . Děda nebo babička to měli napsat na lístek a spolu s jednou šupinkou to dát do obálky a pak jsme to měli jít hodit do řeky a ten náš kapr si to měl přečíst a to mé přání pokusit se splnit.
A tak jsme psali přáníčka a házeli je v obálce do řeky.Pamatuji si, že jako první jsem si přála, aby děda nebyl nemocný, taky jsem si pro babičku přála nové nohy, to aby jí ty její nebolely. Samozřejmě i taková ta dětská přáníčka mezi tím byla jako třeba panenka chodička nebo velikánské pastelky. Panenku jsem skutečně o dalších vánocích dostala a měla jsem z ní velkou radost.
Právě i proto jsem dneska na hřbitově babičce a dědovi poděkovala za to jací byli a co vše pro mě dělali.
I vám všem bych přála, kdyby to bylo v mé moci pár takových kouzelných šupinek, dávno už vím, že nebyly kouzelné, že se za nima schovávala velká láska a obětavost babičky a dědy. A právě si myslím, že to je to, čeho je v dnešní době tak málo, kamsi se vyprchala i tolerance a úcta jednoho k druhému.
Věřteže kdybych dbě takové šupinky teď měla, tak od jedné bych si přála, aby moje rodina byla zdravá a tu druhou bych právě poprosila o víc té lidské úcty a tolerance.
Vám všem za nás všechny přeju co nejkrásnější vánoce, přesně takové jaké Vy sami si přejete.
Šárka
k dnešní fotkám si prosím pusťte tuhle krásnou písničku
