úterý 30. června 2026

Kdyby jen jste věděli

jak moc mi oba chybíte, neumím to ani slovy napsat.

Někdy a to dost často i přesto, že se dokážu lecčemu zasmát, že mám radost za Barušky, z kytiček, z toho jaká je odezva na moje pečení, tak nemám už ani trochu chuti jít dál.

Moc mi oba chybíte i přesto, že moje dny jsou úplně plné, pořád mám co dělat a ani chvilku se nenudím, ale pak přijde večer a po něm nekonečná, dlouhá a bolestivá noc, Baruška už spokojeně spí a mě přepadne prázdno, ticho a velká bolest z toho, že už tu se mnou nejste. Vím, že jste spolu a to jediné mě jakžtakž  drží.

Chybíte mi v každém okamžiku v každé chvilce, tolik jsme toho spolu prožili a tak není divu, že těch vzpomínek na vás mám tolik a že na mě vyskakují odevšad.

Tak moc bych si přála umět vrátit čas ........neumím.


Byli jste dva nejvzácnější lidé mého života,
ukázali jste mi,
 že slunce může svítit i tam, kde jiní vidí jen zamračenou oblohu.
Kytičky nám kvetly i tam, 
kde byla dřív jen holá neúrodná zem.

Milovali jste mě a věřili mi natolik,
 že i  já jsem začala věřit v sama sebe.
Takoví lidé se potkávají jednou za život
 a jsem moc vděčná, 
že já to štěstí měla....










Jedna z nejkrutějších stránek smutku je ta,

že ztratíte právě ty lidi,

 kteří by vám nejvíc pomohli tu bolest překonat ♥♥


Vaše navždy milující mamina 



sobota 27. června 2026

Maxi věneček

 psala jsem Vám o něm už minulý týden, to jsem dělala už jeden a dneska druhý, jen jsem ho nechtěla odtajnit dřív než dnes, to aby to bylo pěkně pro to někoho překvapení.

Když nabídka to tohle pečení přišla, tak jsem se jí ani trochu nelekla, z odpalovaného těsta peču hodně ráda, tak proč do toho nejít.

Však už víte, že když jsem ho zkoušela napoprvé jen tak pro sebe, nedopadlo to dobře a já si z toho vzala ponaučení, že je lepší upéct dva velké věnečky a jedné vrstvě těsta a ty pak spojit krémem.

A tak se stalo, že to opravdu takhle funguje a jo měla jsem z dnešního výsledku radost.

Minulý týden to byl " jen " maxi věneček s krémem a polevou, tomu dnešnímu jsem přidala i něco navíc.

A jak to vše probíhalo, tak přesně takhle




Z toho samého těsta jsem upekla ještě srdíčko a mini věnečky, obojí jsem naplnila krémem a tím celá věneček ozdobila.


Tady už je v krabici připraven udělat radost někomu k narozeninám. Ten někdo má věnečky hodně rád, tak proto právě i tenhle dort.




A  aby toho pečení nebylo málo, tak na pátek  jsem toho chystala víc, asi teda trochu víc a byla jsem za to ráda. Aspoň nemám čas mysle na to smutné.












/ takhle plné krabice byly celkem tři, nebyly to ty klasické dortové, ale ty velké na roládu/


A víte co je zvláštní, že dokud jsem pekla, tak mi to teplo ani trochu nevadilo, teprve ve chvíli, kdy jsem šla umývat nádobí, jsem si uvědomila, jak velké vedro vlastně je.

A k včerejšímu vysvědčení, které ve školce dostal i Daník.


Jen teda jak ho znám, tak si myslím, že ho měl mít trochu jiné. Určitě za spaní v postýlce měl dostat hvězdičky dvě, protože když si jdou ve školce po obědě lehnout, tak je první kdo spí.

A pak to lumpačení, to mu jde taky moc dobře.
Není to tak dlouho, co šel ve školce na záchod, dlouho se nevracel a tak se šla paní učitelka za ním podívat a co neviděla.
Milý Dáda  vylil na podlahu tekuté mýdlo a ohromně spokojený se v tom  klouzal . Jindy zas sebral někomu bačkorky a hodil je do záchoda, no řekněte samy, že za tohle si těch hvězdiček zasloužil určitě víc.

A my s Baruškou chodíme ven jen když je to nutné, jinak jsme teď hlavně doma, kde nám je teď v těch vedrech nejlíp.
A to je pořád ještě jen červen, snad to nebude o prázdninách ještě horší.

A tak mějte v rámci možností co nejhezčí dny a my se zas ozveme a to bude s fotkama od vody. 

Pavlo, děkuju za pohled z výletu, včera mi přišel a moc mě potěšil.

Šárka s Baruškou

A ještě jednu fotku Vám dlužím.


Tak se mějte hezky a opatrujte se a děkuju, že na mě nezapomínáte a jste tu se mnou.

P.S.
Tak ráda bych se s Vámi o tohle vše podělila, vím, že byste měli velkou radost z toho, že jsem si konečně koupila ten šlehač, už dávno jste mě do něj tlačili a já ho nechtěla. A ten věneček bych Vám taky chtěla upéct, oba jste byli od vždycky na věnečky.
Bohužel.......

středa 24. června 2026

Konečně































 jsme zas po týdnu byly na zahradě. 

Konečně, však už nám to s Baruškou chybělo.
Posekala jsme a  to dokonce celou zahradu,  s tim jsem teda vůbec v tom teple  nepočítala, ale zvládly jsme to.

Trochu jsem si hrála s prkýnkama, řezala a natírala a pak jsme si to odvezly domů, abychom si to před domem udělaly ještě trochu hezčí. 

Bylo hezky a i smutno, bez toho už to asi ani nejde. 

Dozrávají další třešně a tak tě prcku vidím jakou  z nich máš  tadost. Máš jich plnou hrstičku a pecky pak od nich lítají všude a když se náhofou trefíš, tak jako tenkrát taťkovi přímo do ucha, to je smíchu a hlaholu  a honem tu lumpárnu pak  běžíš povědět v Blance a Jardovi od vedle.

Dozrávají i první angrešty a tam by jste taky s taťkou trávili nejednu chvilku, oba jste je měli tolik rádi.

A taťko víš co, letos budeme mít hodně broskví a zrovna tak jablíček, však  I ta mladá jabloňka u jezírka se snaží a je úplně obsypaná.

A pamatuješ, jak jsem na jaře psala, že s vínem to vypadá všelijak, že asi umrzlo?
Neumrzlo, poté, co jsem ho hnedka pak hodně ostříhala, se začalo pomalu vzpamatovávat a tak se stalo, že dokonce i kvete.To by jsi měl radost, viď ?
  
A tady jsme včera s Baruškou uklízely ve sklepě,  však už to bylo potřeba.  

Domů jsme jely až před šestou a já pak ještě honem běžela k Bille do Alza boxu. V tom největším okénku na mě čekal velký balík, který jsem si den předem objednala a moc se na něj těšila. Ale o tom vám povím hned příště.

A takhle jsme to teda včera měly a jak už jsem psala při vzpomínkách na vás bylo smutno, ale Verunčiny lumpárny z tenkrát dokázaly vykouzlit i úsměv na tváří a chvilkma i dobře bylo. Ten život bez Vás je tak zvláštní, že se v tom sama kolikrát ani trochu nevyznám. 

Už se ale těším na dnešek, poprvé totiž ozkouším to, co jsem si včera celá natěšená donesla domů a co mi bude velkým pomocníkem. A je to krásně červené a do kuchyňky se mi to úplně hodí. 
Nezkusite hádat, co by to mohlo být ?

Tak mějte se všichni moc krásně a děkuju, že tu jste s námi 

Šárka a Baruška 

Ta včera po té,  co jsme přijely domů, spokojeně zalehla na gauč a takhle  podřimovala