jak jsme ve středu vyrazili na cesty
chtěla jsem psát o tom
jak naše první zastávka byl rybník Velký Vřešťov
o tom jak jsme se tam koupali
a cesta k němu vedla přes Hořiněves
kde bydlí moje velká kamarádka z dětství Eliška
odtamtud jsme pak jeli tím stylem
že na křižovatkách se nás taťka ptal
tak holky kam pojedem doprava nebo doleva
a tak se stalo že jsme dojeli do Hořic
a tam jsme si koupili jejich vyhlášené Hořické trubičky
a jeli jsme dál
zastavili jsme si u pole s dozrávajícím zlatým obilím
a tam se jen tak prošli
a trhali jsme si tam v úvoze žluťounké sladké špendlíky
a taky jsme si dovezli domů houby
a to jen úplně náhodou
když jsme z hlavní cesty sjeli na lesní cestu
a tam se šli vyčůrat na kraj lesa
a tam bylo hub
že jsme jich v kufru auta nakonec měli pěknou hromádku
a taky jsme se tím
jak jsme jezdili jak nás napadlo
tak jsme se ztratili a smáli se tomu
nakonec jsme se teda našli
ale úplně někde jinde než jsme mysleli že vyjedeme
no prostě bylo to prima
domů jsme dorazili až pozdě večer
nijak jsme to neplánovali
fakt jsme jeli zrovna tam kam taťku napadlo zahnout
a asi o to víc jsme si to užili
o tom všem jsme vám chtěla psát včera večer když jsme dojeli z chaty domů
ale to jsme se dzvěděli
že Bukách na hnízdě umřelo čápátko Bonifác
po tom všem co ho už v životě potkalo
kdy mu maminka umřela od výboje elektriky
ho samotného potkal stejný osud
který mu nečekaně ukončil jeho kraťounký ptačí život
vždyť to bylo sotva pár dnů co se naučil létat
a pak přišlo tohle
bylo mi včera z toho hooodně smutno
i sem si kvůli tomu pobrečela
bylo mi ho moc líto......
a do psaní už mi pak ani trochu nebylo
mějte všichni moc pěkný
a ničím nerušený páteční večer
