Koukám, že nemám svoji rubriku a tak napíšu do té Šárčiny, ono se to tam asi i bude hodit
nejdřív dovolte abych Vám popřál hezké nedělní ráno
Moc nechybělo a blog už nebyl, Very neměla daleko k tomu aby ho smazala a dál už tak nedovolila tomu někomu ubližovat a tentokrát ne jen Verunce, ale nám všem.
A opět k tomu dopomohl někdo, kdo si myslí, že máme asi víc jak on, my asi opravdu máme, máme jeden druhého a jsme za to rádi a to si vzít nedáme.
A jestli si někdo myslí, že náš život je jednoduchý a má nám tak co závidět, tak to se moc plete.
Ani nám se nevyhýbají trápení a starosti.
A možná jich máme i víc jak kdo jiný, ale v životě je spousta krásných věcí, díky kterým ty starosti a trápení jsou najednou jednodušší a časem dovolí i člověku na ně i na chvíli zapomenout.
Včera jsme se v podvečer vydali na procházku a nechali se unášet její krásou .
Verunka už zas konečně fotila a ještě i večer fotky prohlídla, promazala
a tak pár jich tu máte .
a vzkaz pro toho někoho
Vydej se taky na procházku, otevři oči a duši a vnímej
vnímej tu krásu, to ticho, tu sounáležitost všeho se vším a bude ti líp.
i pár pokladů si Verunka z procházky donesla
Rád bych Vás ještě poprosil o maličkost, nekomentujte prosím toho někoho a nechme ho být tak jak je .
Snad už brzy se vám ozve i naše Verunka a když ne, tak jsme tu ještě my dva a tak zatím budeme psát my, dřív jsme nemohli, Very změnila i přístupové heslo na blog a my se tak nemohli ozvat dřív, až dnes ráno se mi podařilo ho prolomit .
Přeji vám za nás všechny co nejhezčí, poslední prázdninovou neděli
občasný dopisovatel Radek
