sobota 31. prosince 2016

z dneška


dneska jsme toho stihli opravdu hodně

dopoledne jeden takový hurá nákup jerdné větší věci

apo obědě
tak jak se stalo tradicí posledních dnů
tak i dlouho procházku v mrazivém odpoledni
domů jsme přišli pěkně uťapkaní
a s tvářema červenýma od mrazu Smějící se
a někdo i se špibavým čumáčkem
tak jak měl snahu norovat








a pak večeře pro nás a pro návštěvu

byly rýžové nudle a směs z panenky a zeleniny
mňam Smějící se





a teď

tak to nemá taky chybu
takhle si hrála mamina S vyplazeným jazykem










a taťkovi chlebíčky S vyplazeným jazykem



jo bude to náročné Smějící se



a ještě něco pro zasmání

některé to už znáte
ale myslím
že si to rádi připomenete :

Poté, co jsme v tempu turbo motoru oběhly snad půlku krámů ve městě a nikde nic, uchýlily jsme se do "našeho", od nás kousek vzdáleného vietnamského obchodu, abychom tam, vlastně hned za dveřma na jakési pochybné panně objevily to, po čem mamina toužila.
No kdybychom tam šly hned ušetřily bychom spoustu času a i nohy.
Panu jsme nesvlékaly, nebojte, měli pár kousků i vedle v regále a protože nám to pomáhala najít i jedna prodavačka, paní důchodkyně, a ta zřejmě byla placená od toho, co vnutí zákazníkům, tak přesně jedním pohledem odhadla vkus mamky a my odcházely ke zkušebním kabinkám obtěžkány hromadou dalšího oblečení, které určitě mamka podle té paní, nutně potřebuje.
A protože ta paní se ten den opravdu asi hodně snažila, před nám stály u dvou kabinek ještě 4 jiné dámy a v kabinkách bylo plno a stále rušno, asi taky odešly zkoušet s plnýma náručema jako my.
V tu chvíli jsem rozhodla, nahoře v patře, kde krám ještě pokračuje, jsou valstně ješta další zkušební kabinky a podle své zkušenosti vím, že nikomu se nechce plahočit za nima nahoru po schodech a tudíž bývají většinou prázdné.
Popadla jsme maminu, propletly jsme se kolem regálů hromadou žen, které taky asi měly nové kozačky a tudíž neměly co na sebe a už jsme stoupaly po schodech k oněm kabinkám.
A jak jsem předvídala, tam ani noha. Kabinky jsou umístěny za dveřma a je jich tam několik vedle sebe, nikdy mě nenapadlo spočítat kolik jich tam vlastně je, mně vždycky stačila jen jedna.
No a na proti těm kabinkám jsou dveře vedoucí do jejich záchoda, jenže to my jsme do včerejška nevěděly, ty dveře jsou ještě za závěsem a nikdy nás nenapadlo tam šmejdit.
Takže vybraly jsme prostřední kabinku, tam se nám zdálo, že je největší zrdcadlo.
A protože tam nikdo široko daleko nebyl, tak si mamka ani nezatáhla závěs, to aby měla víc prostoru, oni ostatně stejně asi ti vietnamci nepřemýšeli, když ty kabinky budovali, jsou tak mrňavé, že i ty jejich vietnamské holky by měly problém se tam svlíknou a oblíknout, natož jak se tam máme vejít my, poctivé české holky.
A začalo to, svlíknout a oblíknout a když se to opakovalo asi po páté,a mamka zrovna zkoušela ten rolák, pro který jsme jen původně šly a rolák zrovna svlíkala, tak uvízla řetízkem za naušnici, nevím jak u Vás, ale u nás doma docela častý problém.
A tak jak mi to říkala, s rukama nad hlavou, v podrsence a rolákem uvízlým, někde nad hlavou , otevřely se ony dveře a v nich stál vietnamec, menší jak já, takový huběňourek, že by i dírkama v kanálu propadl. Co pak mamka ho neviděla, byla zamotaná v roláku a řetízkách, ale on ji.
No asi nás nečekal,chvíli stál, zrudnul a se zvukem uáááá zalezl zpět a jakoby ani nebyl. Překvapený
Já mezitím rozmotala mamku a pověděla jí se se přihodilo.
Chvíli jsme čekaly co se bude dít, poslouchaly jsme i , a nic, za dveřmi ticho jak v hrobě a vietnamec nikde. Už nám zbývaly jen dva svetříky a tak směle do nich. Jenže on ten prevít asi koukal klíčovou dírkou a když si mamka ten jeden zas svlíkala a přetahovala přes hlavu, tak opět najednou stál ve dveřích, očička mu svítily jak světýlka na vánočním stromečku a s ruka daleko před svým tělem do nekonečna opakoval : velkýýý, velkýýý, velkýý ! Smějící se
Pak si sedl do vedlejší kabinky a už jen tichým hlasem pořád po našem drmolil velký, velký velký.
Mamka se nahned oblíkla, vše jsme popadly a pádily dolů k pokladnám, chudáka malýho jsme tam zanechaly asi v šoku, jeho osudu napospas.
Nojo v porovnání poctivých mamčiných ,na jinak štíhlém těla, kyprých tvarů, oproti minus jedničkám u nijak nevyvinutých vietnamek, byl skutečně asi v šoku.
Až si z toho na zadek sedl.Smějící se
V tom fofru k pokladnám jsme zapoměly i koupit svíčky, které jsme tam měly v plánu, ale co bylo důležité, rolák u mamky prošel a ještě se dvouma svetříkama se v tu chvíli krčil v košíku.
Až doma nám vlastně došlo, co jsme chudákovi způsobily, no a to ještě jsem nic nezkoušela já.
/holt se na nás podepsaly geny kdy maminka babičky Věrky se celý život tahala s osmičkama/
no tak to je holt celá naše mamina
a ještě je z toho vykulená
ještě jsem zkoušela propašovat fotku
kde je taťka v Itálii oblíklej jen v mamčiných dvoudílných plavkách
ale protože se mu tam v určitých partiích plavek nedostává
a v jiných místech má jich za navíc
/ což by teda nevadilo, tak jako tam kde se mu jich nedostává/
tak mi to nebylo dovoleno
a přitom to je tak moc pěkná fotka
Smějící se
no nic
třeba jindy se zadaři
a vy všichni co ke měn chodíte
mějte moc, moc krásný večer
a zítra se zas uvidíme

pátek 30. prosince 2016

Jak se u nás dělá pomazánka na chlebíčky

tak přesně takhle Smějící se

mamina všechno předem oloupe, uvaří a taťkovi nachystá

a pak se k dílu postaví náš taťka a pokračuje
krájí a strouhá a míchá


ale jen do té chvíle než se k němu vloudí naše malá
a zvědavá pomocnice

dokonce dostala k lince i židli
to aby pěkně viděla až na linku Smějící se



a nemusela jen tak napůl nahlížet tak jako vloni Smějící se


takže letos dostala tu židli
a hned se pustila do průzkumné akce Úžasný
jako první do práce zapojila čumáček


a netrvalo dlouho
a v misce objevila uvařenou mrkvičku
salám ji nezajímal
a tak neváhla a jednu ukradla Mrkající




no jenže to nebylo ono
a tak začala na židli uklízet
a mrkev putovala na podlahu Smějící se



nakonem malá pomocnice zdrhla
mrkev nechala svému osudu Smějící se

a taťku jeho krájení

a pomazánka
tak ta už čeká na svoji zítřejší chvíli v lednici

a malá pomocnice tady lítá jako správnej čurybrk
a my máme zapnutou pohádku Smějící se

a vy všichni mějte moc krásný večer
a zítra ahoj
a já vím, ještě vám dlužím ten recept
dneska jsem to fakt nestíhala

a já se jdu někam honem schovat
až taťka zjistí
že jsem ho předvedla jen v trenclích
tak to budu zas pro změnu já lítat jak čurybrk Smějící se
tak má nosit tepláky
když ví, že budu fotit, že jo

jo a mám úplně novou anketu


čtvrtek 29. prosince 2016

ze zmrzlé zahrady

dneska u nás byl zas krásný den plný sluníčka
i když od rána pěkně mrzlo
tak ani to nás neodradilo
abych se hned po obědě nevydali na zahradu Smějící se


největší radost z toho měla Baruška
té jsme už ráno řekli
že tam pojedeme
a to jsme teda udělali věc

od té doby pořád hlídala hlavní dveře
jako že když už pojedme
po obědě byla jako první
a šup pod náš stůl
a už nás čumáčkem žďuchala do nohy
jako že kdy už budeme
že ona už je po jídle
a tak že už je čas jet Smějící se


dočkala se
a na zahradě koukala jakouže tam měla konkurenci
a kdože se to opovážil v jejím revíru hrabat Smějící se

chtěla mu trochu pomoc
ale zem byla úplně promrzlá
a tak jí to moc nešlo


a tak zatímco se Baruška snažila hrabat a to fakt marně

tak já aspoň trochu fotila

a to doslova
asi po deseti minutách mi foťák zahlásil
že jako baterky jsou kaput

no byla jim holt zima
teď doma v teple už zas fotí normálně Úžasný

a tak fotek mám dnes jak šafránu
a aby to tu nebylo jen tak mrazině studené
tak vám k té dnešní fotce
přidám tu samou ale z léta

jako první jsem fotila hortenzie nahoře u chaty
ty nikdy nezklamou a i v zimě je moc ráda fotím
máme jich tolik
že mi jich mamina nechává na zimu
neostříhaných fakt hodně Smějící se




a třapatky u záhonku s bylinkama
tak tam se s fanoušem motám taky moc ráda
a tak i jich jsem si na zimu pár neostříhaných nechala Smějící se




a malé astřičky dole u jezírka
těch tam máme opravdu hodně
a ty když kvetou
tak jsou teda plné včeliček
těch tam je vždycky taky fakt plno Smějící se
a mezi nima se motám já s foťákem

a dneska jsem si k jejich focení sedla na lavičku
blbej nápad to byl
já si totiž nevšimla
že i ona byla namrzlá
a tak vám asi ani nemusím psát
že dneska jsme nejela domů s mokrýma kolenama
ale úplně s něčím jiným Úžasný




a nevynechla jsem ani levanduli
té mi na zimní focení zbylo taky dost
a to hlavně té
co nám v tom novém záhonku
kvete až na podzim Smějící se





a našla jsem i jí
tu mojí holku krásnou
a dneska i do krásy zmrzlou Mrkající




a i když my jsme to měli na zahradě jak v ledovém království
tak na horách
tak tam po sněhu a zimě zatím jen touží
sníh je úplně až nahoře a nebo tam
kde si ho nafoukali

a tady je i dobře vidět
že i Sněžka má sníh jen na vrcholku a kousínek pod ním Smějící se
to je ten kopec Smějící sevzadu úplně napravo


a stráň naproti chatě
tak ta dnes vypadala spíš jak na konci podzimu
než v zimě Překvapený


a to je ze zahrady vše

a dneska máme dobrou večeři
a jak jsem tak koukala
tak recept na ní tu ještě nemám
a tak vše nafotím
a zítra vám to sem dám Smějící se

a vy se mi mějte moc prima


a já jdu vyhlížet dopravní službu
už psali že za chvíli jsou u nás
jsem si musela včera objednat novou klávesnici Překvapený
já vůbec nechápu jak to je možné
ale u té mé původní se mi někam ztratil mezerník
no celé to dlouhé talčítko je prostě fuč Smějící se
a bez něj to fakt nejde psát