I když to tak nevypadá

  a k sluníčko svítí co mu síly stačí, tak poslední dny je doma líp jak venku. Stejně tak jako určitě i u Vás,  tak i u nás to kazí silný a doslova ledový vítr. 

Je teda pravda, že když pověsím ven prádlo, tak vítr mu poslouží na jedničku a během chvilky je suché.  I když teda, včera když jsme šly z procházky,  tak jsme šly prádlo sebrat a ejhle lavorek nikde. Vítr si s ním pohrál a našly jsme ho až  na louce u kruháče.

Dneska jsme se rozhodla, že i přes ten velký vítr zkusím na louce něco vyfotit. Vítr teda nade mnou vítězil, ale pár fotek se povedlo. 

Doma jsme už v úterý vyměnily březové větvičky za trešňové a zatímco ty venku naštěstí ještě ani trochu nepučí, tak ty doma nám už brzy vykvetou.

I přes ten vítr se snažíme být pokaždé venku aspoň hodinu, to aby se stihla  Baruška vyblbnout.

Domů už pak maže docela ráda,  ušiska má vždycky pěkně vyfoukaný a tak její první cesta hned po koupelně vede do obýváku na bobek, kde se spokojeně uvelebí a nechává se vyhřívat od sluníčka.

A koukám, tady má ještě čumáček od hlíny, to jak provozovala svoji povinnou dvacetiminutovku hrabání. 

A to ještě neví, že v sobotu odpoledne pojedeme na zahradu, protože kdybych ji to řekla už teď, tak by seděla u košíku se kterým jezdime na zahradu a hlídala by ho, to aby náhodou  něco neprošvihla. To je celá Baruškou. 

A vy mějte moc hezký večer a děkuju. 

A moc děkuju za velikonoční pohledy od Vás. 

Šárka s Baruškou 

P.S.

Tím jak už jsou v dohledu Verunčiny narozeniny, tak mi je po obou ještě víc a víc smutno. Snažím se na to vůbec nemyslet, jenže copak to jde.  Nejde. 

💔💔

Čas to zahojí.....

Buď silná.....

Musíš jít dál.....

Zkus na to nemyslet....

Hlavně se zaměstnej.. 

To je pár nejpoužívanějších vět, které lidé říkají těm, kteří prožívají ztrátu. Myslí to dobře a chtějí jim tím pomoci.

Jenže žal a bolest není něco, co se má přepít, přemluvit nebo přeskočit. Jediná cesta jak z toho ven totiž vede skrz to.

Je potřeba to prožít.

Procítit.

Nechat to bolet.

A nesoudit a stydět se za to.

Protože uzdravení nezačíná tam, kde bolest zmizí. Ona totiž tahle bolest neumí zmizet napořád . Teprve ve chvíli, kdy ji přijmeme a naučíme se s ní žít začíná slábnout a přichází smíření a uzdravení. 

💔💔

Nejdřív jsem myslela,

 že letos beránka ani péct nebudu,  nechtělo se mi do toho. Bála jsem se, že  tohle pečení mi ublíží. Mám v živé paměti,  jakou z něj Verunka s Radkem měli vždycky radost.  Jednou dokonce s ním Verunka běžela za Radkem aby mu ho ještě za tepla ukázala, a jak myslíte,že to dopadlo. No ano, jak byl na talířku a Very držela jen ten talířek, tak ji beránek z něj spadl. Hodně z toho tenkrát byla nešťastná, ale slzičky hned vyměnila za radostné poskakování,  to když jsem ji řekla, že se až tak nic nestalo a že upečeme nového. I taková byla naše Verunka, pláč a radost v jednom hrníčku.  

A včera, jak jsem tak plela, tak jsem se rozhodla, že beránek bude, musí být,  každý rok byl. 

Hned jak jsme přijely domů a umyla jsem Barušce čumáček a podvozek,  jak říkal Radek, pustila jsem se do něj. Jen nebyl biskupský tak, jako dřív/ ten by mi nešel,  moc by mi to všechno pripomínal/.

 Tak ten letošní měl premiéru a byl šlehačkový

Pekla jsem ho jen do malé formy. Spolu s ním jsem ze stejného těsta upekla i malé bábovičky. Do nich jsem ještě navíc přidala nahrubo nastrouhanou margotku  a prý  neměly chybu, nevím,  už nejsou .

Na rozdíl od báboviček jsem ho nijak nezdobila, jen jsem ho lehce  pocukrovala.

💔💔

Najednou si uvědomíš,  jak cenné byly ty úplně nejobyčejnější okamžiky....

dokud se z nich nestanou vzpomínky.

💔💔

Mějte všichni pěkný a poklidný večer a pokud to tak je, tak buďte prosím vděční za to, že ho nemusíte trávit sami. 

Šárka s Baruškou 

A tohle večerní sluníčko doma, to je takové malé pohlazení po duši ...

najednou mám pocit,  jako bych v tu chvíli nebyla doma sama.....💔💔

Včera a dnes

 

Hned po dvanácté pro nás přijel Jirka.

Sluníčko svítilo a hřálo a tak práce šla od ruky jedna radost.

Úkol zněl - vyčistit  horní zahradu od toho nejhoršího, ostříhat jabloně, postavit sudy, za pergolou ostříhal staré ostružiny, vyplet bylinky, ostříhat růže  a do toho udělat, to co mě zrovna uhodilo do očí.

A i Baruška měla celé odpoledne plné packy práce,  hrabala, kousala klacky, v jezírku objevila žábu, chystala loňskou ozdobnou trávu na stříhání a pak doma doma padla a spala až do večera 🐶

A takovéhle my jsme to dneska měly. 

To víte, že přišlo i smutno, ale i tak bylo dobře, protože vím, že jste tam byli se mnou 💔💔

Mějte všichni moc krásné velikonoční pondělí a děkuju,  že Vás tu mám a že mi pomáháte  🙏

Šárka s hrabalkou Baruškou  

Byly jsme tam

 po dlouhých sedmi měsících, sice asi jen na hodinu, ale byly.

Bylo tam tak smutno, prázdno a ticho.

Ticho jsme na zahradě měli vždycky rádi, ale takové to jiné. Tohle dnešní bylo plné vzpomínek, bolesti a slz. Tolik jste mi tam oba chyběli a když jsem si pak uvědomila,  že už nikdy, opravdu nikdy tam se mnou nebudete, měla jsem pocit,že právě dnes, po tom všem, přišel den, kdy mé srdce pukne nadobro. 

Ano opět se přihlásila velká panická ataka a já na ni byla úplně sama. Ve chvíli kdy jsem si uvědomila, že nad ní pomalu vítězím přišlo i rozhodnutí. 

Ano já  to dám, protože oba vás mám navždy ve svém srdíčku a tak budu na zahradu jezdit a vy vlastně tam budete pořád se mnou.

A tam, tak tam jaro teprve začíná nesměle nakukovat.

Práce tam bude jak na kostele, ale toho se ani trochu nebojím a docela se na to i těším,  jak tu džungli po zimě proměním zas v místo, která nám dávalo radost.

Já to zvládnu, kvůli nám třem a Barušce, slibuji vám to broučkové moji milovaní 💔💔

Vaše mamina s vodnicí Baruškou

 musela jsem ji hodně domlouvat, aby tam neskončila

P.S.

je neděle dopoledne a nemůžu nic odkládat, o to by to bylo horší, takže v poledne pro nás přijede Jirka a my pojedeme na zahradu makat. Ranní hustá mlha už se rozplynula, svítí sluníčko a tak nám to o to lépe půjde od ruky. Nebude lehké tam být celé odpoledne, ale já se nevzdám, nemůžu .

Mějte hezkou neděli 

a vy dva moji andílci, ne že se mi budete smát až tam budu zápasit se sudama a se vším ostatním. 

Moc Vás mám ráda moc 💔💔🥰