čtvrtek 9. dubna 2026

I když to tak nevypadá

  a k sluníčko svítí co mu síly stačí, tak poslední dny je doma líp jak venku. Stejně tak jako určitě i u Vás,  tak i u nás to kazí silný a doslova ledový vítr. 

Je teda pravda, že když pověsím ven prádlo, tak vítr mu poslouží na jedničku a během chvilky je suché.  I když teda, včera když jsme šly z procházky,  tak jsme šly prádlo sebrat a ejhle lavorek nikde. Vítr si s ním pohrál a našly jsme ho až  na louce u kruháče.

Dneska jsme se rozhodla, že i přes ten velký vítr zkusím na louce něco vyfotit. Vítr teda nade mnou vítězil, ale pár fotek se povedlo. 








Doma jsme už v úterý vyměnily březové větvičky za trešňové a zatímco ty venku naštěstí ještě ani trochu nepučí, tak ty doma nám už brzy vykvetou.




I přes ten vítr se snažíme být pokaždé venku aspoň hodinu, to aby se stihla  Baruška vyblbnout.

Domů už pak maže docela ráda,  ušiska má vždycky pěkně vyfoukaný a tak její první cesta hned po koupelně vede do obýváku na bobek, kde se spokojeně uvelebí a nechává se vyhřívat od sluníčka.



A koukám, tady má ještě čumáček od hlíny, to jak provozovala svoji povinnou dvacetiminutovku hrabání. 

A to ještě neví, že v sobotu odpoledne pojedeme na zahradu, protože kdybych ji to řekla už teď, tak by seděla u košíku se kterým jezdime na zahradu a hlídala by ho, to aby náhodou  něco neprošvihla. To je celá Baruškou. 

A vy mějte moc hezký večer a děkuju. 

A moc děkuju za velikonoční pohledy od Vás. 

Šárka s Baruškou 

P.S.



Tím jak už jsou v dohledu Verunčiny narozeniny, tak mi je po obou ještě víc a víc smutno. Snažím se na to vůbec nemyslet, jenže copak to jde.  Nejde. 

💔💔

Čas to zahojí.....

Buď silná.....

Musíš jít dál.....

Zkus na to nemyslet....

Hlavně se zaměstnej.. 

To je pár nejpoužívanějších vět, které lidé říkají těm, kteří prožívají ztrátu. Myslí to dobře a chtějí jim tím pomoci.

Jenže žal a bolest není něco, co se má přepít, přemluvit nebo přeskočit. Jediná cesta jak z toho ven totiž vede skrz to.

Je potřeba to prožít.

Procítit.

Nechat to bolet.

A nesoudit a stydět se za to.

Protože uzdravení nezačíná tam, kde bolest zmizí. Ona totiž tahle bolest neumí zmizet napořád . Teprve ve chvíli, kdy ji přijmeme a naučíme se s ní žít začíná slábnout a přichází smíření a uzdravení. 

💔💔

5 komentářů:

  1. Šári,i přes vítr si nafotila krásné jarní fotky,i se včeličkama.Je dobre že se zas chystáte na chatu. Už by neměl snad být ten silný ledový vítr,no uvidíme.
    Klidně dny přeju . Aťka
    A záver článku je tolik moc pravdivý💗🍀💗

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Šárko,moc hezké fotky.Tak to si to užijete v sobotu na zahrade.Barušce velke pohlazeni.Iveta

    OdpovědětVymazat
  3. Šárko, i u nás doma je za oknem krásně, svítí sluníčko, nebe úplně modré, ale venku
    fouká studený vítr a dlouho tam člověk nevydrží . Krásně jsi všechno nafotila i slunící se Barušku. U nás máme třešeň obsypanou květy, tak doufám, že nepřijdou ještě nějaké mrazíky. Řádky na konci článečku jsem si přečetla několikrát a je to tak, vše musíme přijmout i když to není někdy jednoduché, hlava si dělá stále co chce . Moc na Vás holky myslím a přeji klidné dny, Alča

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné fotky. Rozkvetly nám obě meruňky. Stará, která měla být před 2 lety poražená, ale manžel prohlásil, že dokud neodejde sama, on ji neporazí. Loni se mu odvděčila pěknou úrodou. No a včeličky lítaly i přes vítr, který tu čerstvě foukal. Do rána mrazík, tak asi vše špatně, stejně jako předloni. Alena

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuju Vám za vaše napsání a i za to, že jste si na mě udělaly čas, abyste mi mohly napsat.

    OdpovědětVymazat

♥ Všem děkujeme za Vaší návštěvu a čas strávený u nás na blogu ♥