neděle 22. března 2026

Dnešní


počasí bylo jak malované a tak jsme se s Baruškou vydaly k řece .





Máme to k ní pět minut, takže nijak daleko, problém proč se tam Barčí moc nechce je jinde. A dneska jsem ho objevila,  když jsme šly pak domů, tak i vyřešila a tak pokud nebudeme na zahradě, budeme se moci vydat k řece. A víte v čem tedy byl problém, Baruška se bála zábradlí co je na kruháči u řeky. Když jsme šly  domů, tak jsem ji vzala do ruky a bylo po strachu.

A u řeky, tak tam jsme slezly až úplně dolů a to bylo radosti. V jednu chvíli jsem se už i pomalu zouvala, vypadalo to totiž, že Barčí se chystá plavat a v tom horším případě i skočit šipku. Dneska k tomu nakonec nedošlo, ale uvidíme co bude příště.






A i na norování došlo, asi slyšela v rádiu, že v dubnu konečně začne výstavba dálnice z Jaroměře do Trutnova  a tak se rozhodla přidat ruku k dílu. Problém byl v tom, že se netrefila asi o pět kilometrů. No nevadí, aspoň místním myším dala na vědomí, kdo tam teď občas bude pánem a provětrá jim ti jejich tunely.


Domů pak přišla jak čuňátko a vlastně i já jsem na tom byla dost podobně, jak jsem ji ten kousek nesla, tak jsem se od ní zmazala taky. Takže obě fofrem do koupelny,  Barčí pak spokojeně zalehla a na mě v kuchyni čekaly tyhle pistáciové sušenky, které jsem si upekly už dopoledne. Odpoledne jsem je už jen pocákala polevou a bylo hotovo / zítra Vám napíšu recept/.


A jinak.

Tak nějak se snažíme co jen to jde. A věřte, že i někdy jde a někdy i s úsměvem a někdy to i chvilku vydří . Večer to pak je zas jiné, ale ty dny se nám pomalinku, po troškách, alespon teda sem tam některé začínají  dařit.

A prý to je tak dobře.


Mějte hezké dny  a za všechno moc děkuju.

Šárka s vodnicí Baruškou

♥♥♥♥♥♥♥

A vy dva moji milovaní, však víte. Tak moc mi chybíte tak moc. Moc vás oba miluju 💔💔

Pamatuješ taťko, ta písnička taky patřila k naším oblíbeným ❤️



středa 18. března 2026

V pondělí jsem dostala

 tuhle krásnou kytičku tulipánů. Moc za ní ještě jednou děkuju.

/ Ten nepořádek u mně pod psacím stolem jsou hračky naší lumpice , takže to vždycky vykrámuje a jde od toho pryč  🐶🤣


Kytička je přesně taková jak mám ráda. A když včera do ní zasvítilo sluníčko byla to prostě radost. Ano opravdu radost, která byla i plná úlevy. 

Určitě spousta z Vás pamatuje, jak velké  trápení měla Verunka tady na blogu z problémů, které měly počátek  už před jedenácti lety. Dostala jsem zprávu, že vzhledem k jedné smutné a fatální věci, která se stala, už nikdo takový tyhle zlé věci tady provádět nebude🙏.

Škoda, že se toho nedožil ten kdo by si to zasloužil nejvíc a to naše Verunka, moc bych ji přála tuhle informaci znát, moc. Však víte, jak jí to tenkrát moc trápilo a bolelo.






Mějte všichni moc krásné dny a děkuju, že tu jste se mnou , moc mi tu pomáháte.

Šárka s stále ještě chrápající Baruškou 

Vás moji milování mám moc ráda 💔💔

neděle 15. března 2026

Verunko,




 tak si s taťkou představte, že i já včera odpoledne přišla z procházky se špinavým kolenem.

Hádáš správně, že důvodem jsou tvoje oblíbené sedmikrásky.
Každým dnem jich na louce přibývá.
A sama jsem včera poznala, že nejlépe se fotí pěkně vkleče.
Ale ani to nepomohlo k tomu, abych je vyfotila líp, tak moc mi vás připomínaly a já měla oči plné slzy a skrz ně jsem neviděla.

Neměla jsem včera ani trochu dobrý den a nemám ho ani dnes.

Pekla jsem buchtu a musela ji péct zrovna dvakrát, to proto, že ani na to pečení jsem se včera nedokázala soustředit a do té první jsem zapomněla dát sníh. A protože to byl piškot, tak bez něj by to opravdu nešlo.
Napodruhé už to ale dopadlo tak jak mělo, jenže radost žádná a to se mi při pečení ještě nestalo.

A teď ty sedmikrásky





Mám vás oba moc moc ráda, moc .

♥♥♥

A vám všem přeju pohodovou a klidnou neděli.

Šárka s Baruškou

Dneska mi je opravdu hodně smutno, cítím velké prázdno a zároveň mám pocit, že jsem všeho plná.
Kolem sebe vnímám ticho a přesto moje tělo křičí, křičí po vás,
Dneska vnímám všechno tak nějak víc hůř.
Ta noc byla hrozná, hodně bolavá.
A ani to sluníčko dneska není.
Moc mi oba chybíte.

A kdybych nemusela ven s Baruškou, tak bych si teď  nejraději vlezla schoulená do kouta do ložnice
a tam, já vlastně ani nevím co... ♥

Tam utíkám vždycky když mi je hodně smutno.

Dneska vůbec nic nevím.... a ničemu nerozumím....

Ano i takový umí být život. Ten před už byl a takový je ten po......

Tak strašně nespravedlivý...

pátek 13. března 2026

Máte doma

 malou slečnu?

Jestli ano, tak třeba by se Vám mohlo hodit to, co Vám teď ukážu. 

Verunka si už od mala ráda hrála na prodavačku.  To jsme vždy s Radkem nafasovali malé, doma šité tašky a šli jsme na to. 

Verunka byla vždycky jen paní prodavačka, do toho jí holt nesměl nikdo fušovat.

A prodávala úplně všechno. Jako prima zboží sloužily prázdné krabičky od čajů, rýže, masoxu, lentilek, mýdla a spousty jiného.

Jednou mě tak napadlo ten její koloniál rozšířit i o jiné zboží a povím vám, že tenkrát z toho byla radost opravdu veliká.


A jak vidíte k výrobě potřebujete jen pár malých pytlíčků / mají v papírnictví/ a ty naplníme tím, co doma běžně máte. 




A stejně jako tenkrát pro Verunku jsem za pomocí tvrdnoucí modelíny vyrobila kukuřici, čočku a hrášek.


A slíbila jsem Vám fialky pod oknem. 
 


A naše Baruška opět objevila kouzlo klacků. Nejenže každý, který na procházce teď potkáme, má potřebu okusovat, ale kdybych ji to dovolila, tak si je odnese i domů. No a jak ji znám, tak by byla nejspokojenější kdyby s nima mohla až do ložnice. 



❤️💔❤️

Neodešli jste jen vy dva,
S Vámi odešla i ta část mě, která Vás chtěla mít navždy. 
Vzali jste sebou i větší část mé duše, tu která milovala celým mým srdcem. Milovala naplno a bez otázek.
Teď tu jsem bez Vás a marně hledám sama sebe. Bez Vás už nikdy nebudu tím člověkem jako dřív.
Moc Vás oba mám ráda, moc.

💔❤️💔

Mějte všechny hezký víkend a vy co máte nějaké starosti a trápení ať se vše vyřeší tak, jak jen nejlépe to půjde. 
A za všechno moc děkuju.

Šárka s Baruškou 

středa 11. března 2026

Od minulé

 středy, kdy se uzavřelo jedno velké jednání, mám každý den dost pochůzek. Všechno musím stihnout do osmi dnů a to tedy znamená do zítra / čtvrtka/.

Na zítra mám už jen jedno poslední jednání a nebudu kecat když povím, že  budu ráda, až to všechno budu mít zařízené

V pondělí jsem se na pochůzky vydala hned po ránu a vzala jsem to cestou, kudy chodí jen minimum lidí .

Šla jsem zadem kolem kostela.










Teď jsem taková ještě víc a víc " bolavá ".

Příští týden by měl Radek svátek, hned o den dýl to bude šest měsíců, co ho nemám. Pak budou velikonoce a po nich by měla Verunka narozeniny. Budou to už druhé bez ní.

♥♥♥

Drželi jsme se pevně za ruce, abychom se v tom světě bez Verunky neztratili.

Někdy stačil jen dotek ruky, aby člověk věděl, že na všechno není sám.

V tu chvíli nebyly potřeba ani slova. Bylo jen ticho a ruce, které se nechtěly pustit.

A v ten okamžik to pro nás bylo to nejvíc. 

Jak mně tyhle chvíle jistoty a bezpečí chybí. 


Mějte všechny moc hezké dny a děkuju, že vás tu mám. 

Šárka a spokojeně uložená Baruška 


P.S.
Pod oknem už nám začínají kvést fialky.

neděle 8. března 2026

Včera


 u řeky nám bylo taky dobře, nikde nikdo, jen my dvě, řeka a opět krásně modré nebe. 

Vydržely jsme venku skoro 3 hodiny a vůbec nám to tak nepřišlo. 











A taky jsme na přání pekly velikonoční perníčky a nesměly prý chybět ani ty perníčky s Baruškou, ty prý na vánoce způsobily hodně srandy.

Tak vidíš Baruško, tak i ty coby perníček umíš vykouzlit úsměv na tváří.



Dneska ráno mi zazvonil telefon a v něm známí, že se po obědě staví. 

Tak šup do kuchyně a listové těsto, krém, trocha pistácií a jahod to zachránily. Tohle je všechno co zbylo.

Když pak odešli, bylo mi moc smutno, měli sebou malou pětiletou vnučku, takovou berušku malou. Hrála si se mnou, nestyděla se mě ani trochu a když měli jít tak ani nechtěla. 

Tak moc mi vy dva moji milí chybíte, tak moc.

Ale to smutnění mě k něčemu nakoplo a příště Vám to ukážu. 

Mějte moc krásný zbytek neděle a děkuju.

Šárka s zvědavou Baruškou