Máte doma

 malou slečnu?

Jestli ano, tak třeba by se Vám mohlo hodit to, co Vám teď ukážu. 

Verunka si už od mala ráda hrála na prodavačku.  To jsme vždy s Radkem nafasovali malé, doma šité tašky a šli jsme na to. 

Verunka byla vždycky jen paní prodavačka, do toho jí holt nesměl nikdo fušovat.

A prodávala úplně všechno. Jako prima zboží sloužily prázdné krabičky od čajů, rýže, masoxu, lentilek, mýdla a spousty jiného.

Jednou mě tak napadlo ten její koloniál rozšířit i o jiné zboží a povím vám, že tenkrát z toho byla radost opravdu veliká. 

A tak, když jsem měla v neděli návštěvu, která sebou přivedla i malou pětiletou slečnu, napadlo mě poté, co jsem viděla jak moc je hravá a vnímavá, ji to samé vyrobit také.

Tak snad, až přijdou příště, bude mít  holčina z toho taky radost.

A jak vidíte k výrobě potřebujete jen pár malých pytlíčků / mají v papírnictví/ a ty naplníme tím, co doma běžně máte. 

A stejně jako tenkrát pro Verunku jsem za pomocí tvrdnoucí modelíny vyrobila kukuřici, čočku a hrášek.

A slíbila jsem Vám fialky pod oknem. 

 

A naše Baruška opět objevila kouzlo klacků. Nejenže každý, který na procházce teď potkáme, má potřebu okusovat, ale kdybych ji to dovolila, tak si je odnese i domů. No a jak ji znám, tak by byla nejspokojenější kdyby s nima mohla až do ložnice. 

❤️💔❤️

Neodešli jste jen vy dva,

S Vámi odešla i ta část mě, která Vás chtěla mít navždy. 

Vzali jste sebou i větší část mé duše.Byla to ta část, která milovala celým mým srdcem. Milovala naplno a bez otázek.

Teď tu jsem bez Vás a marně hledám sama sebe. Bez Vás už nikdy nebudu tím člověkem jako dřív.

Moc Vás oba mám ráda, moc.

💔❤️💔

Mějte všechny hezký víkend a vy co máte nějaké starosti a trápení ať se vše vyřeší tak, jak jen nejlépe to půjde. 

A za všechno moc děkuju.

Šárka s Baruškou