Verunko,

 tak si s taťkou představte, že i já včera odpoledne přišla z procházky se špinavým kolenem.

Hádáš správně, že důvodem jsou tvoje oblíbené sedmikrásky.

Každým dnem jich na louce přibývá.

A sama jsem včera poznala, že nejlépe se fotí pěkně vkleče.

Ale ani to nepomohlo k tomu, abych je vyfotila líp, tak moc mi vás připomínaly a já měla oči plné slzy a skrz ně jsem neviděla.

Neměla jsem včera ani trochu dobrý den a nemám ho ani dnes.

Pekla jsem buchtu a musela ji péct zrovna dvakrát, to proto, že ani na to pečení jsem se včera nedokázala soustředit a do té první jsem zapomněla dát sníh. A protože to byl piškot, tak bez něj by to opravdu nešlo.

Napodruhé už to ale dopadlo tak jak mělo, jenže radost žádná a to se mi při pečení ještě nestalo.

A teď ty sedmikrásky

Mám vás oba moc moc ráda, moc .

♥♥♥

A vám všem přeju pohodovou a klidnou neděli.

Šárka s Baruškou

Dneska mi je opravdu hodně smutno, cítím velké prázdno a zároveň mám pocit, že jsem všeho plná.

Kolem sebe vnímám ticho a přesto moje tělo křičí, křičí po vás,

Dneska vnímám všechno tak nějak víc hůř.

Ta noc byla hrozná, hodně bolavá.

A ani to sluníčko dneska není.

Moc mi oba chybíte.

A kdybych nemusela ven s Baruškou, tak bych si teď  nejraději vlezla schoulená do kouta do ložnice

a tam, já vlastně ani nevím co... ♥

Tam utíkám vždycky když mi je hodně smutno.

Dneska vůbec nic nevím.... a ničemu nerozumím....

Ano i takový umí být život. Ten před už byl a takový je ten po......

Tak strašně nespravedlivý...