Pomalu

začínají kvést hortenzie. Květů je ale miň jak vloni.

 A důvod je  jednoduchý, vloni jak už  Radek v létě chodil sám beze mě, tak  jsem je tam u horního plotu hodně ostříhala, to aby se mu nepletly do cesty a dobře se mu tam šlo. A i když jsou moje pýcha a lidé se při procházkách chodí na ně dívat a těší se z nich / však když si kdokoliv o ně řekl, neodcházel s prázdnou/ tak nahned bych je vykopala a nemeškala ani minutu, to aby se tam zas Radkovi dobře chodilo, ale bohužel. 

Porostou tam teda dál a dál nejen mně ale i druhým budou dělat radost.

Prcku, fotím tvým fanoušem, jen jsem sakra pomalá, než si všechno nastavím, tak i když levandule je plná motýlů, tak ve chvíli, kdy teda jdu fotit, zbyde tam sotva jeden a ten mi modela dělá jen chvilku, lekne se mě a je fuč.

A taťko , budu muset vykopat ten druhý angrešt od dolniho plotu. Suchem se úplně rozštípil.

 Zato švestek, těch bude letos opravdu hodně, asi nejvíc co jsme kdy měli.

Včera jsem měla taťko hodně práce, natírala jsem plot a pak než co jsme jely domů, tak i zápraží. Ještě jsem zapomněla, už ve čtvrtek jsem natřela i verandu. A znáš mě viď, no jasně i já jsem natřená a nohy s ruce mám jak žirafa, všude samé hnědé flíčky. Včera Baruška byla náramně hodná, poslechla mě a po to včera natřeným už nechodila, ona si do toho rovnou sedla.

 Taky jsem posekala celou zahradu, ale to byla pohoda, tráva suchem skoro vůbec neroste a tak jsem jezdila bez koše a sekala jen takové to vysoké, co sem tam vyrostlo. 

A to by se vám oboum líbilo, louka naproti už je posekaná a včera jezdily pro balíky sena a na to jste vždycky rádi koukali jak je nakládají.

A Verunko, stejně jaký ty dřív a já včera prsten hrabala v hlíně a zkoumala jestli rostou brambory, rostou. 

Chybíte mi tam moc.

Vám mojí milí jsem už o tom vyprávěla v pátek.

Vy tady to ještě ale nevíte, v pátek v podvečer jsem měla další setkání s novým psychologem, do poslední chvíle jsem vůbec netušila, že v tu chvíli bude a už vůbec ne, že bude tam kde bylo.

Jeli jsme na pastviny.

Teď ještě ne, ale  nebojte povím Vám o tom, jeho metody jsou úplně jiné, než ty co jsem poznala od jiných. Jsou drsné a přitom mi dávají naději. Po tom, co mě poznal, bouráme hranice mezi životem a smrtí, to prý jediné na mě, která milovala oba celým svým srdcem a jejich už nebytí si neumím představit, bude na mě platit.

 A víte co, nemohu říct,

 že mi to v ten pátek na pastvinách bylo nepříjemné.

A vám přejeme s Baruškou hezkou neděli , u nás je pod mrakem a je to příjemné a děkuju za všechno.

A ještě jedno, Jitko z Vrchlabíčka jsi v pořádku ?

Šárka s Baruškou