co o něm říct na začátek, snad to, že mi ho poslalo samo nebe a možná, že jste ty byli právě vy dva moji milovaní, kdo ví..... .
Spolu jsme měli už několik schůzek a tím, že není z Trutnova, nemá zde svou ambulanci a jezdí sem na návštěvu za příbuznými, jsou naše schůzky hodně neformální.
Poprvé byl u nás doma a pak už to je pokaždé jízda. Naposled , to bylo v pátek, přijel za mnou na zahradu. Že asi o tom víkendu přijede jsem tušila, že ale přijede hned v pátek a už něco po půl třetí by mě ani v duchu nenapadlo. Přišel v době, kdy ke mně Zdena chodí na kafe a tak ve chvíli kdy cinknul zvoneček na brance, jsem se vůbec nevzrušovala a dál se hrabala ohnutá v záhonku. Teprve ve chvíli, kdy se u mě zastavily pánské boty jsem zbystřila.
A pro mě tak začala další z jeho naprosto nepředvídatelnych terapií.
Nejdřív jsem se dozvěděla, proč mám ty hrozné ataky z houkajících záchranek, které ne a ne odejít. Jako jediný to zjistil a pojmenoval naprosto přesně.
Pro mě bohužel záchranka poté, co mi oznámila smrt naší Verunky a pak když vloni tolik selhala u Radka, znamená smrt a ne záchranu. A tak pokaždé když kolem nás jede, ve mně to vyvolá ty samé pocit, jako v těch dvou nejhorších dnech mého života. V tu chvíli to pro mě není záchranka, ale pohřebák. Bohužel se mi nahned vybaví i to, jak Verunku odnášeli a zároveň i to, jak jsem od Radka odcházela naposled z nemocnice. Na tyhle ataky neberu žádné léky, ty jsem odmítla, protože kdybych je měla brát pokaždé, kdy se to stane, tak už dávno je ze mě někdo jiný a to nechci.
V pátek jsme se pustili do toho, alespoň malinko se s tím vypořádat. Štípali jsme dříví, teda já musela štípat. Ale ne žádné takové co máme na topení , ale to, které Radek používal na uzení. Takže dříví pěkně tvrdé a i pro moji Fiskarsku naprosto odolné.
A tak zatímco jsem se fyzicky pokoušela rozštípnout ta polena, měla jsem i za úkol pěkně nahlas psychicky i štípat to trápení a křivdy ve mě. A tak jsme štípali to, proč napoprvé přijela záchranka až hodinu a půl po mém volání, proč babička říkala Verunce ty šeredný slova, která ji tak moc bolela a mohla způsobit tu jednu jedinou arytmii, která způsobila to, že tak nečekaně odešla.
Bylo toho víc a představte si, že já jsem to poleno nakonec rozštípla. A nejen, že jsem z toho měla radost, v tu chvíli jsem pocítila i malinký náznak úlevy. Vím, že tyhle věci už nebudu řešit, bohužel už je nikdy nezměním, není to v mých silách.
Jsem pevně rozhodnuta , že nebudu kvůli tomu podávat žádné trestní oznámení i když posudek z Lékařské komory, že ohledně Radka došlo k dvojitému závažnému pochybení ze strany jak záchranky , tak ošetřujícího lékaře mám v ruce. O peníze mi nejde a to co bych chtěla mi stejně žádný soud vrátit neumí.
Už se nechci k tomu vracet, vím, že by mi to strašně ublížilo .
S panem psychologem probíráme i to něco mezi zemí a nebem, zatím o tom nechci víc psát, ale můžu vám říct, že to ve mně vyvolalo jakousi naději, která mi fakt hodně pomáhá. Pomáhá mi třeba i v tom, že už se tolik nebojím nocí a dokonce už i trochu víc, po neskutečně dlouhé době, spím.
Pořád to všechno strašně bolí a nikdy nepřestane, pořád mám srdce rozervané na milion kousků a to se už nikdy nespraví. Pořád jsem a navždy budu milující mamina a manželka.
Ale i tak jsou dny, kdy se směju, umím se i trochu radovat a to díky Vám, vím, že mě zeshora chránite a pomáháte mi, vím to a věřím v to a to si nenechám nikdy vzít.
Je to moje síla a moje naděje
Moc vás oba miluju, moc 💔💔





To zní moc dobře!! ♥️ V.
OdpovědětVymazatŠárko, moc děkuji za tento článek, také jsem byla zvědavá na drsné metody pana psychologa jak jsi popisovala již minule, něco na této metodě bude a je úžasné, že Tobě to pomáhá. Také jsem toho názoru, nepitvat se v tom, proč se to stalo, proč někdo něco říkal, proč a proč jsou zbytečné otázky a stejně na ně nikdo neodpoví, jenom to člověka trápí a stejně jak píšeš Ti to Tvoje milované nevrátí. Je důležité si to uvědomit a jít dál i když to neskutečně bolí. Milá Šárko, moc držím pěsti, aby jsi veškeré metody pana psychologa zvládla a bylo líp. Posílám moc pozdravů, Alča
OdpovědětVymazatAhoj Šári, moc držím palce!!!!!
OdpovědětVymazatSárí, děkuji za článek.Přečetla jsem se zaujetím. Cítím z tvého psaní větší klid a smíření...
OdpovědětVymazatTak jsem za tebe moc ráda.
A Radek by koukal, vid? Jak štípeš dřevo!A s ním své trápení..
I já držím pěsti...A jsem na tebe,coby na skvělou ženu,moc pyšná...
Míša
Šárko já své neduhy vyvářím - vařím, peču, smažím. Jakoby proutkem mizí,to co se zdálo neřešitelné, nebo děsivé. Najednou přijdu na řešení problémů. Jsem ráda že jste si s psychologem sedli, jak jsi k němu přišla? Mějte holky poho dny.
OdpovědětVymazatŠárko, ani nevíš jakou mám z tebe radost. Pan psycholog má zvláštní metody, ale je vidět, že jsou účinné a hlavně ti pomáhají. On je snad opravdu dar z nebes. I nadále držím palce a moc zdravím, pá 😘🍀
OdpovědětVymazatMilá Šárko, posílám moc pozdravů a postřeh, že už téměř před 60ti lety,když naše dost nemocná maminka ovdověla ( tatínkovi bylo 47let) a my s bratrem byli ještě malí,tak se řídila heslem,že ze všech problémů a trápení pomůže jedině práce.Překonala pro nás velkou trgedii - taky došlo k pochybení p.doktorů -, ale muselo se " jet" dál. Přeji hodně krásných dnů v přírodě a s Baruškoou,které posílám jemné podrbání. Zdraví Věra z Litoměřicka.
OdpovědětVymazatAhoj Šárko,posilam moc pozdravů.Iveta❤️😉
OdpovědětVymazatŠári v tomto příspěvku cítím tolik naděje ❤️. Jste neskutečná bojovnice, ani nevíte jak moc vám fandím ❤️. Klobouk dolů 🙂.
OdpovědětVymazat