ani jsme se nenadály září uteklo taky jak voda
a přišel říjen
zkraje měsíce se nám ještě parkrát povedlo spát na chatě a bylo to prima
mělo to zas úplně jiné kouzlo než spaní v létě
večery přicházely den ode dne dřív a dřív
a my častěji a častěji zatápěli v kamnech
a to byla vždycky ta nejlepší chvíle pro to
vytáhnou knížku
podvědomě poslouchat jak praská v kamnech a číst si
taky jsme si nazdobili chatu kukuřicí a těšili se ze sluníčka
které už se docela pravidelně střídalo s deštěm
/ a víte jak ta kukuřice dopadla,
teď už jsou z ní jen holé klasy,
všechnu kukuřici už zkraje podzimu stihli ptáčkové vyzobat/
a i když v říjnu nám sluníčko na chatu už moc nedosvítí
tak podzimní chryzantémky kvetly jak o závod
a Baruška sluníčko naháněla taky
ale už jen doma v obýváku
na chatě na zápraží ji už nesvítilo vůbec
a když se dobře podíváte
tak uvidíte i kousek medvěda
na kterém leží
a kterého si doma všude nosí sebou
a taky došlo na výlov jezírka
a z taťky a Barušky se tam na chvíli stali porybní
a rybičky se poté na zimu nastěhovaly k nám domů do akvárka
a hodně jsme chodili na procházku nahoru nad Staré Buky
a i když se tak jmenují
tak bude tam žádné nerostou
naopak to tam je samá bříza
a se sluníčkem byla radost je fotit
víc a víc dnů místo na chatě jsme ke konci měsíce už spali doma
a mamina tak svoje dobroty už vařila právě víc doma
jak v chatové kuchyňce
a my v televizi zas s hrůzou sledovali
jak covidu víc a víc přibývá a rozjíždí se druhá vlna
a bylo nám jasné
že to jen tak neskončí
a já už pomalu zas vánočně šmodrchala a šila
a den ode dne se víc a víc těšila na vánoce
a to je tak asi z října vše
a vy mějte moc krásnou středu
a brzy zas ahojda
Zase další zastaveníčko loňského roku a je na co vzpomínat a koukat. U nás po ránu vypadalo, že snad vykoukne sluníčko a za chvíli už zase chumelilo, už to nebudu chválit, bude to jistější. Zatím pořád padá sníh a jezdí prohrnovač a sypač, už jeli 3x. Včera nepřijeli popeláři, to měli asi strach, tak když to nepřestane padat, tak asi příště dojedou na křižovatku a chlapi budou svážet popelnice k nim na křižovatku, to je tak 300 m. Tady to tak bývá. Ale silnice se mě nezdá špatně upravená, tak nevím co je to za řidiče. Ono je to tady dost úzký, tak proto se asi bojí a ten kuka vůz je hodně těžký a stačí se malinko uhnout jinak a jsou ve stoce. Tak si nejvíc asi užívají sníh děti, odpoledne určitě zase náš Martin půjde na kopec a přijde místo Martina pomalu koule sněhu a ještě celý namočený, tak budu určitě zase sušit u krbovek jako už několikátý den. Mávám od Ještědu. Věrka.
OdpovědětVymazatVěrko ahoj, u nás bylo úplně stejně . sluníčko se chvíli klubalo a pak najednou zas chumelenice jak hrom a tak se to opakovalo asi třikrát apak o dté doby už jen a jen chumelí,mějte doma moc pohodový večer a ahojda
VymazatAhoj Verunko,hezké povídání a fotky.Přijde mi,že lonský rok strašně rychle utekl.Synovcovo přítelkyně se taky nakazila je zdravotní sestra u covidových pacientů byla jedna z posledních na oddělení která ho ještě neměla ted čeká i synovec na výsledky testu strašná doba.U nás dost fouká a občas poletuje sníh a my za chvilku jdem na procházku pejskove čekají a s nima jsou připravený i naše kočičky uvidíme jestli půjdou všechny tři pravidelně s námi chodí jen Tygřík,leží všichni venku u dveří.Mějte se moc hezky.Iveta
OdpovědětVymazatIvetko ahoj, děkuju, u nás je taky strašně moc nakažených, spousta našich známých to právě teď má, je to hrůza, děkuju za hezké psaní a mějte se moc prima a ahojda
VymazatAhoj Veru, já si oživuju hlavně všechny ty dobroty co s mamkou vaříte, už jsem pekla koláč a taky ty plněné žampiony a byla to mňamka. U nás je úplně slabý poprašek sněhu, no ale aspoň něco. Krásný večer.
OdpovědětVymazat