pondělí 6. dubna 2026

Nejdřív jsem myslela,

 že letos beránka ani péct nebudu,  nechtělo se mi do toho. Bála jsem se, že  tohle pečení mi ublíží. Mám v živé paměti,  jakou z něj Verunka s Radkem měli vždycky radost.  Jednou dokonce s ním Verunka běžela za Radkem aby mu ho ještě za tepla ukázala, a jak myslíte,že to dopadlo. No ano, jak byl na talířku a Very držela jen ten talířek, tak ji beránek z něj spadl. Hodně z toho tenkrát byla nešťastná, ale slzičky hned vyměnila za radostné poskakování,  to když jsem ji řekla, že se až tak nic nestalo a že upečeme nového. I taková byla naše Verunka, pláč a radost v jednom hrníčku.  

A včera, jak jsem tak plela, tak jsem se rozhodla, že beránek bude, musí být,  každý rok byl. 

Hned jak jsme přijely domů a umyla jsem Barušce čumáček a podvozek,  jak říkal Radek, pustila jsem se do něj. Jen nebyl biskupský tak, jako dřív/ ten by mi nešel,  moc by mi to všechno pripomínal/.

 Tak ten letošní měl premiéru a byl šlehačkový

Pekla jsem ho jen do malé formy. Spolu s ním jsem ze stejného těsta upekla i malé bábovičky. Do nich jsem ještě navíc přidala nahrubo nastrouhanou margotku  a prý  neměly chybu, nevím,  už nejsou .



Na rozdíl od báboviček jsem ho nijak nezdobila, jen jsem ho lehce  pocukrovala.







💔💔

Najednou si uvědomíš,  jak cenné byly ty úplně nejobyčejnější okamžiky....

dokud se z nich nestanou vzpomínky.

💔💔

Mějte všichni pěkný a poklidný večer a pokud to tak je, tak buďte prosím vděční za to, že ho nemusíte trávit sami. 

Šárka s Baruškou 

A tohle večerní sluníčko doma, to je takové malé pohlazení po duši ...

najednou mám pocit,  jako bych v tu chvíli nebyla doma sama.....💔💔




neděle 5. dubna 2026

Včera a dnes

 


Hned po dvanácté pro nás přijel Jirka.

Sluníčko svítilo a hřálo a tak práce šla od ruky jedna radost.

Úkol zněl - vyčistit  horní zahradu od toho nejhoršího, ostříhat jabloně, postavit sudy, za pergolou ostříhal staré ostružiny, vyplet bylinky, ostříhat růže  a do toho udělat, to co mě zrovna uhodilo do očí.















A i Baruška měla celé odpoledne plné packy práce,  hrabala, kousala klacky, v jezírku objevila žábu, chystala loňskou ozdobnou trávu na stříhání a pak doma doma padla a spala až do večera 🐶





A takovéhle my jsme to dneska měly. 
To víte, že přišlo i smutno, ale i tak bylo dobře, protože vím, že jste tam byli se mnou 💔💔


Mějte všichni moc krásné velikonoční pondělí a děkuju,  že Vás tu mám a že mi pomáháte  🙏

Šárka s hrabalkou Baruškou  

sobota 4. dubna 2026

Byly jsme tam


 po dlouhých sedmi měsících, sice asi jen na hodinu, ale byly.

Bylo tam tak smutno, prázdno a ticho.

Ticho jsme na zahradě měli vždycky rádi, ale takové to jiné. Tohle dnešní bylo plné vzpomínek, bolesti a slz. Tolik jste mi tam oba chyběli a když jsem si pak uvědomila,  že už nikdy, opravdu nikdy tam se mnou nebudete, měla jsem pocit,že právě dnes, po tom všem, přišel den, kdy mé srdce pukne nadobro. 

Ano opět se přihlásila velká panická ataka a já na ni byla úplně sama. Ve chvíli kdy jsem si uvědomila, že nad ní pomalu vítězím přišlo i rozhodnutí. 

Ano já  to dám, protože oba vás mám navždy ve svém srdíčku a tak budu na zahradu jezdit a vy vlastně tam budete pořád se mnou.

A tam, tak tam jaro teprve začíná nesměle nakukovat.












Práce tam bude jak na kostele, ale toho se ani trochu nebojím a docela se na to i těším,  jak tu džungli po zimě proměním zas v místo, která nám dávalo radost.



Já to zvládnu, kvůli nám třem a Barušce, slibuji vám to broučkové moji milovaní 💔💔

Vaše mamina s vodnicí Baruškou

 musela jsem ji hodně domlouvat, aby tam neskončila

P.S.

je neděle dopoledne a nemůžu nic odkládat, o to by to bylo horší, takže v poledne pro nás přijede Jirka a my pojedeme na zahradu makat. Ranní hustá mlha už se rozplynula, svítí sluníčko a tak nám to o to lépe půjde od ruky. Nebude lehké tam být celé odpoledne, ale já se nevzdám, nemůžu .

Mějte hezkou neděli 

a vy dva moji andílci, ne že se mi budete smát až tam budu zápasit se sudama a se vším ostatním. 

Moc Vás mám ráda moc 💔💔🥰

čtvrtek 2. dubna 2026

Mys

 



❤️❤️❤️❤️❤️

Ano, mys dobrých nadějí. 

I když s blížícíma se velikonocema a Verunčinýma narozeninama těch smutných chvilek přibývá, tak i tak jdeme s Baruškou dál.

Koupila jsem novou záclonu do obýváku, I trochu velikonoc jsme si doma udělaly, upekly jsme velikonoční bábovičky z tvarohového těsta. Pustily jsme si domů sluníčko a i kytičkám jsme ho dopřály a i přes to všechno špatné na duši nám bylo hezky.








 Mějte co nejkrásnější velikonoce

a děkuju, že Vás tu všechny mám

Šárka s Baruškou 💔💔


A vám moji milovaní posílám moc pusinek, objeti a pohlazení 💔💔