bylo to naprosto nečekané a rychlé.
Jak já to září nemám ráda.
Zítra rentgen hrudníku a krevní obraz, v poledne budeme chytřejší.
Prosím, moc prosím ať to dopadne dobře,
já vím, že jednou Barušku nebudu mít, ale teď prosím ještě ne, už takhle je doma strašný ticho a prázdno.
Bez ní už bych opravdu neměla sílu jít dál,
opravdu moc velký strach o ní mám.
Víte, poslední dva roky mám pocit, že jsem nadobro ztratila sama sebe.
Vlastně už ani já sama nevím kdo jsem a jak se sama do sebe aspoň trochu vrátit.
Ano, dělám to co se ode mne očekává.
Žiju, funguju a usmívám se .
Ale někde uvnitř vím, že to nejsem já. že jen stojím zamrzlá v čase a sleduji svůj vlastní život, jak si žije tak nějak beze mně.
A vlastně se ani nebojím toho, kam směřuje.
Děsím se jen toho, že už si ani nepamatuju, kým jsem byla, než jsem se začala ztrácet a že ten můj život jde sám beze mne a já jen stojím a koukám a nechávám ho jít .....
Už té bolesti je na mě nějak moc
Šárka
Zítra, až budu vědět , tak vám napíšu víc .

Ahoj Šárko,drzim pesti at to dopadne dobre,budu na vas moc myslet,velke pohlazeni Barušce Iveta
OdpovědětVymazat❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️
OdpovědětVymazat🥺 my tě pořád máme rády...V.
OdpovědětVymazatVelké pohlazení Barušce,
OdpovědětVymazatAť zitra všechno dobře dopadne !!
❤️❤️❤️🍀🍀🍀
Jiřina (zapomněla jsem na podpis)
OdpovědětVymazatMoc a moc držím palečky, myslím na vás, ať všechno dobře dopadne. Daja
OdpovědětVymazat