Tolik bych

 

vám toho chtěla říct a ukázat.

Třeba i to jak jsme si s Baruškou pod okny udělaly pro radost mini záhonek. Měly jsme ho jen tak pro radost a teď už vím, že dělá radost nejen nám, ale i druhým. Jen co se trochu ochladí, trošku ho ještě rozšíříme, přikoupíme latnanou hortenzii a snad se jí tady bude dařit tak, jako té na zahradě.

A i když kytičky pravidelně dvakrát denně zalévám, tak jsou z těch veder , jak by jsi Verunko řekla, úplně hynt.

Těm na okně v kuchyni a v koupelně se zatím daří ta vedra tak nějak přežívat.

Úplně tě prcku vidím, jak by jsi běhala ven  s konvičkou a kytičky by jsi zalévala. A nejen kytičky viď, to než by jsi došla ven, tak by jsi půl vody z ní vycvrndala a pak bys přišla domů celá udivená , jak málo vody se do té konvičky vejde a běžela by jsi zalévat zas a znova.  

A je mi i úplně jasné, že ty cínie už by tam nebyly, určitě už by jsi je utrhla a já je tak měla doma ve vázičce.

A pak by jsi ještě běžela za taťkou se slovy, to jsem taťko hodná, že jsem mamině donesla kytičku, viď ?

Ani nevíte, jak moc bych je zas chtěla doma v té vázičce mít.

A protože už se mi zas trochu ozvala moje borelióza a jsem opět jak jednooký Žižka a nohu tahám jak válečný invalida,  tak moc bych si taťko přála abych si mohla položit hlavu k tobě na rameno a ty jsi mě objala a já prostě jen tak zas věděla,  že  na to nejsem sama.

Tak strašně moc vás mám oba ráda, moc.

Vaše mamina s Baruškou 

A Vám všem moc děkuju, že si najdete chvilku a sem ke mně zaběhnete.