Šári, k minulému tvému članku mě napadlo toto, napíšu to sem, snad se tě tím nedotknu. Kdo byla Šárka předtím, než potkala Radka a měla Verunku? Co tu mladou ženu bavilo- byla to příroda, sport, knihy, cestování, kultura nebo zvířata či úplně něco jiného? :) Nemohl by se ten cíl do dalších dní hledat právě tady v těch vzpomínkách? Ty jsi přece předtím, než jsi potkala Radka, nebyla NIKDO. Takže nemůžeš být nikdo ani teď..když teď pomineme všechno to hrozne, co se ti stalo, tak prostě kým jsi byla předtím? Nešlo by se k tomu nějak vrátit a nacházet v tom aspoň malou útěchu? Zdravím..V.
Ta Śárka poznala Radka když jí bylo 15, spolu začali chodit pak za dva a půl roku. v mezidobě byla na intru a doma pak minimálně. No a na intru jsem chodila na brigádu balit dětské plínky. O víkendech jsem pak byla na střídačku chůva malého Aleše, narodil se, když mi bylo 15, jezdila jsem za babičkou a dědou. Když jsem pak začala chodit s Radkem, tak jsme měli oči jen pro sebe, no a samozřejmě zábavy, kina a tak. A jako dítko školou povinné jsem chodila do sokola, gymnastiky a na balet, ještě teď když jsme venku s Baruškou, se jen tak projdu po obrubníku a kupodivu to ještě jde a udržím se. Taky jsem ráda hrála na piáno, malovala, zpívala, měla jsem ráda veškeré ruční práce. Teď jsem se hodně našla v tom pečení, fakt mě to baví a nebojím se zkoušet i nové techniky, polevy, zdobení a tak. A jak jsem psala, přes den se mi sem tam daří líp a i tu radost z toho dokážu mít. Jenže přijdou špatné noci a takové jsou tři, čtyři v jednom týdnu a vše je zas v háji a já začínám zas znova. I když teda je pravda, že ty začátky už nejsou tak dlouhé jako dřív. a taky je pravda, že nebýt těch nocí, byla bych určitě o kousek dál. Fakt se snažím, ale někdy mě to zas úplně semele a to pak nevím jak dál.
Chápu.. a třeba časem se zkusit s někým ještě seznámit, to je úplně hloupý nápad? Asi jsi byla vždycky vztahový člověk, čerpáš sílu z blízkých vztahu, jak jsi tu psala o babičce a dědovi třeba..V.
Šári, mám fakt velkou radost z tvého posledního příspěvku. Sice hodně práce, úklid po malování je ta trochu jako trest, ale když je pak hotovo, to je, panečku, pocit 😅 S tím spaním by určitě pomohl prášek, jak říkám já, hajásek. Doktorka by ti ho určitě napsala a po delším spánku by ti bylo určitě líp. Měj se hezky, moc zdravím 😉🍀
Děkuju a ano, dneska jsme dodělaly, uklidily a ten pocit opravdu stojí za to. Prášek na spaní mám, beru Trittico 75 mg a bohužel nad ním vyhrávám, musím doufat, že se to snad časem srovná. Přeju hezký večer .
Dělání, dělání všechny smutky zahání ....byla bych ráda, kdyby zahnalo aspoň nějaké... a smekám... našeho havaňáčka Benínka chytila zádíčka, každý rok je to stejné, nepříjemné jako u lidí, ráno dostal prášek, ulevilo se mu tak uvidíme Alena
Milá Šárko, tak celá léta jsem si byt a později i dům vymalovala sama. Mému muži to vyhovovalo, jsem dost pedant na úklid ( takže jeho pravý opak) a tak když prvně maloval, zdálo se mi to odfláknuté. A tak jsem to vždy doma vymalovala sama. Z domova jsem byla zvyklá vše pomáhat tatínkovi, takže jsme s bratrem oba dost věcí uměli udělat. A pak se mi to hodilo. Teď už mi to nebaví a asi bych to i nezvládla, nechám to odborníkům. A dnešní přídavek článku - super. Jen se v pečení zdokonaluj, tolik technik, co teď je a i dobře dostupných na všech sociálních sítích, tě mohou opravdu zaměstnat na dlouho. Hladím na dálku Barušku. Pavla
Milá Šárko, nepřestáváš mě udivovat. Jsi úžasná....TOLIK práce za tebou, tolik věcí, ve kterých jsi mi(a myslím,že spoustě z nás tady...) příkladem...U vás doma to ted voní novotou- tak, jak krásně volné čerstvě vymalovaný byt...Mám radost...však víš...Míša
Šári, k minulému tvému članku mě napadlo toto, napíšu to sem, snad se tě tím nedotknu. Kdo byla Šárka předtím, než potkala Radka a měla Verunku? Co tu mladou ženu bavilo- byla to příroda, sport, knihy, cestování, kultura nebo zvířata či úplně něco jiného? :) Nemohl by se ten cíl do dalších dní hledat právě tady v těch vzpomínkách? Ty jsi přece předtím, než jsi potkala Radka, nebyla NIKDO. Takže nemůžeš být nikdo ani teď..když teď pomineme všechno to hrozne, co se ti stalo, tak prostě kým jsi byla předtím? Nešlo by se k tomu nějak vrátit a nacházet v tom aspoň malou útěchu? Zdravím..V.
OdpovědětVymazatDěkuju moc 🙏
VymazatTa Śárka poznala Radka když jí bylo 15, spolu začali chodit pak za dva a půl roku. v mezidobě byla na intru a doma pak minimálně. No a na intru jsem chodila na brigádu balit dětské plínky. O víkendech jsem pak byla na střídačku chůva malého Aleše, narodil se, když mi bylo 15, jezdila jsem za babičkou a dědou. Když jsem pak začala chodit s Radkem, tak jsme měli oči jen pro sebe, no a samozřejmě zábavy, kina a tak. A jako dítko školou povinné jsem chodila do sokola, gymnastiky a na balet, ještě teď když jsme venku s Baruškou, se jen tak projdu po obrubníku a kupodivu to ještě jde a udržím se. Taky jsem ráda hrála na piáno, malovala, zpívala, měla jsem ráda veškeré ruční práce.
VymazatTeď jsem se hodně našla v tom pečení, fakt mě to baví a nebojím se zkoušet i nové techniky, polevy, zdobení a tak.
A jak jsem psala, přes den se mi sem tam daří líp a i tu radost z toho dokážu mít. Jenže přijdou špatné noci a takové jsou tři, čtyři v jednom týdnu a vše je zas v háji a já začínám zas znova. I když teda je pravda, že ty začátky už nejsou tak dlouhé jako dřív. a taky je pravda, že nebýt těch nocí, byla bych určitě o kousek dál. Fakt se snažím, ale někdy mě to zas úplně semele a to pak nevím jak dál.
Chápu.. a třeba časem se zkusit s někým ještě seznámit, to je úplně hloupý nápad? Asi jsi byla vždycky vztahový člověk, čerpáš sílu z blízkých vztahu, jak jsi tu psala o babičce a dědovi třeba..V.
VymazatŠári, mám fakt velkou radost z tvého posledního příspěvku. Sice hodně práce, úklid po malování je ta trochu jako trest, ale když je pak hotovo, to je, panečku, pocit 😅 S tím spaním by určitě pomohl prášek, jak říkám já, hajásek. Doktorka by ti ho určitě napsala a po delším spánku by ti bylo určitě líp. Měj se hezky, moc zdravím 😉🍀
OdpovědětVymazatDěkuju a ano, dneska jsme dodělaly, uklidily a ten pocit opravdu stojí za to. Prášek na spaní mám, beru Trittico 75 mg a bohužel nad ním vyhrávám, musím doufat, že se to snad časem srovná. Přeju hezký večer .
VymazatAhoj Šárko a Baruško tak moc přeji víc těch hezkých dnů a nocí.Iveta
OdpovědětVymazatMilá Šarko,jsi moc šikovná opravdu ve všem. Tvuj příspěvek se mi líbí, přejí jen ať je dobře.Hezke dny.☀️
OdpovědětVymazatVlasta
Dělání, dělání všechny smutky zahání ....byla bych ráda, kdyby zahnalo aspoň nějaké... a smekám... našeho havaňáčka Benínka chytila zádíčka, každý rok je to stejné, nepříjemné jako u lidí, ráno dostal prášek, ulevilo se mu
OdpovědětVymazattak uvidíme Alena
Milá Šárko, tak celá léta jsem si byt a později i dům vymalovala sama. Mému muži to vyhovovalo, jsem dost pedant na úklid ( takže jeho pravý opak) a tak když prvně maloval, zdálo se mi to odfláknuté. A tak jsem to vždy doma vymalovala sama. Z domova jsem byla zvyklá vše pomáhat tatínkovi, takže jsme s bratrem oba dost věcí uměli udělat. A pak se mi to hodilo. Teď už mi to nebaví a asi bych to i nezvládla, nechám to odborníkům. A dnešní přídavek článku - super. Jen se v pečení zdokonaluj, tolik technik, co teď je a i dobře dostupných na všech sociálních sítích, tě mohou opravdu zaměstnat na dlouho. Hladím na dálku Barušku. Pavla
OdpovědětVymazatŠárko jsi údernice včetně Kelíšky Baruš a máš štěstí na hodné kamarády Radka 🍀👍Moc zdravím 🍀
OdpovědětVymazatŠárko napsala jsem Ti do komentářů v předešlém článku 🍀
OdpovědětVymazatMilá Šárko,
OdpovědětVymazatnepřestáváš mě udivovat. Jsi úžasná....TOLIK práce za tebou, tolik věcí, ve kterých jsi mi(a myslím,že spoustě z nás tady...) příkladem...U vás doma to ted voní novotou- tak, jak krásně volné čerstvě vymalovaný byt...Mám radost...však víš...Míša