Slíbila jsem Vám na dnešek

povídání, tak zkusíme něco veselejšího

. Taky už nám to s Radek takhle někdy od léta šlo  zvesela vzpomínat na naši Verunku.

A že byla lumpice to teda taky byla.  Někdy vědomě a někdy holt nevědomě, za to mohla její porucha.

Verunka byla na sebe hodně čistotná, ráno a v poledne se sprchovala a večer pak pravidelně ve stejný čas koupala. To vydržela ve vaně klidně i půl hodiny a když jí to ten den obzvlášť bavilo, tak  i hodinu. To jsme pak z koupelny slyšeli jen radostné jé, jů, hop. Za chvíli bylo slyšet dopouštění vody a celé se to takhle opakovalo klidně i třikrát.

Když byla vykoupaná, tak den co den to pak bylo stejné. Přihnala se z koupelny, hlavu omotanou do osušky, jinak celá nahatá, kapalo z ní jak z vodníka, postavila se do obýváku a s úsměvem na tváři nám oznámila : Hotovo, všechno jsem uklidila a nikde ani kapka vody, nebojte. A spokojeně odkráčela do pokojíčku oblíknout se a vyfénovat vlasy. 

A v koupelně, tak tam opravdu nebyla ani kapka vody, tam ta voda doslova stála, jak kdyby se tam prohnala největší povodeň. A takhle jsme to s tím naším  prckem měli a dělat s tím nic nešlo. Kdo má doma autistu, tak Vám to určitě potvrdí, některé vzorce chování mají tyhle " děti " neměnné a je lepší je přijmout než jim je brát, to pak není dobré pro nikoho.

A když si ještě vzala panenky do vany, tak to teprve bylo halo, to byla schopná být ve vaně i dvě hodiny. To nejdřív umyla sebe, pak vylezla z vany a šla koupat panenky .Když je vykoupala, tak si zas vlezla k nim do vany a spolu s nima se po zadní stěně vany klouzaly do vody, To bylo radosti,  pak už nebyla voda jen v koupelné, ale pomalu až v obýváku.

Verunka vodu milovala, jak tu ve vaně , tak tu v bazénu, ale úplně nejvíc tu mořskou, Většinou celé odpoledne strávila ve vodě a na pláži byla jen minimálně .  A když ten den byly vlny, to nevylejzala z vody vůbec .Maximálně jen když přijeli se zmrzlinou, nebo když měla hlad.

Včera mi volala Zdena ze zahrady, že dneska jedou do Polska, tak jestli něco chci.

Domluvily jsme se, že mi koupí takové to nejrůznější zdobní na cukroví.

Tak už tady byli a dovezli mi toho plno a my se budeme s Baruškou moc pustit do díla.

Já to teda nemám na cukroví, ale koupila jsem si silikonové formy na malé čokoládky, takže budeme s Baruškou tvořit.

A Vám přejeme hezký večer a moc děkujeme, že nás v tom nenecháváte samotné.

A Baruška, tak na koho jsem přes spojení telefonem/  nevolám,  to paní doktorka ještě nechce/ tak ví, jaká to je lenoška. Posílám videa, kde ji marně lákám ven na procházku. Ale pak když už ji dostanu ven, tak zas neví kdy domů, ale to mi nevadí, jsem ráda venku.

Šárka s Baruškou