Jak jsme si uvařili polévku

My jsme hodně na polévky a ani v létě by to u nás nebyl žádný oběd kdyby nebyla.

Jak říkala Verunka, polévky dělila na vodové a husté.

A je teda pravda, že v létě vaříme hlavně ty " vodové ".

Tuhle na chatě jsme ale dostali chuť na poctivou domácí bramboračku, no a tak jsem ji uvařila.

Na talíří jsem ji ještě dozdobila čerstvou majoránkou z truhlíku z verandy a pustili jsme se do jídla. 

Chutnala nám moc, ale něco bylo jinak, dá se říct i špatně. Až na to Radek, jak se říká, kápnul. Povídá, stejně tak jako Trautenber  v Krkonošských pohádkách : Ta majoránka není vůbec majoránková ?

To je divný, tuhle v bramborákách byla krásně cítit, a divil se, cože se s tou majoránkou stalo .No a měl pravdu, ta v polévce byla fakt úplně bez chuti. 

Záhadu jsme rozřešili nahned, skočila jsem utrhnout na verandu pár dalších snítek a záhada byla hned vyřešena.

Tím, že mám opravdu dost často oči plné slz, se mi zhoršil zrak a tak brýle potřebuju už skoro pořád. Jenže já frajerka, když jsem šla pro tu majoránku si je nevzala a místo majoránky jsem přinesla žabinec, který se tam tam taky úspěšně dral na svět.

A tak my holt měli polévku se žabincem místo majoránky. No jo kdo se v tom má taky bez brýlí vyznat a vůbec když jako machr jdete najisto.

K druhému jsme měli tavrohové jahodové knedlíky a ty už byly teda tak jak mají být.

To víte, že jsme se tomu zasmáli a ještě i teď nám to vyloudí úsměv na tváři.

A jinak máme dny a dny. některé jsou malinko lepší a některé jsou naopak horší než ty na samém počátku a mezitím nic není. Snažíme se co to jde, ale to víte s Verunkou jsme byli v jednom kuse a tak holt nám pořád moc moc chybí a stále nám to nejde na rozum.

A Vám všem moc děkujeme za všechno co pro nás děláte, Aťko moc děkujeme za krásný retro pohled a milé psaní na něm a já ještě jednou moc děkuju za všechna vaše přání k mému svátku, jste moc hodné.