Dneska trochu jinak

 Vím, že jste od nás zvyklé, že zahradu máme vždy upravenou a jako z cukru.

Tak teď to je úplně jiná, vloni jsme sice s Verunkou na zahradu s Blankou nebo Jirkou odvedle jezdily, ale to jenom v sobotu. Přes týden jsme jezdily za Radkem a neděle jsme si dělaly jen samy pro sebe, hrály jsme si, něco kutily a taky si to jen tak užívaly a koukaly na pohádku. A pak jak nám Verunka odešla do nebíčka, tak na zahradu jsem neměla ani pomyšlení a na zahradě je to patřičně znát.

Dneska jsme vyjeli už po obědě a úkol pro mě zněl makat, makat a makat. Jak já byla za tuhle práci ráda, už mi to fakt chybělo. A tak jsem sekala, hrabala a znova sekala, protože to byla džungle. Ostříhala jsem staré ostružiny u pergoly a ty nové navázala. Ostříhala jsem uschlé výhony vína. Na záhonkách ostříhala suché stonky  po letničkách. Osázela truhlíky na plot u chaty. Vyplela jsme vyvýšené záhonky, Radek mezitím naháněl Barušku z jezírka, která si tam pěkně po svém skočila placáka a snažila se ulovit žábu, což se jí naštěstí nepovedlo. A všude na nás vykukovala Verunka, tu byl bublifuk ještě z loňska. Pod houpačkou guničky do vlasů. Dole u plotu zakutálený balon. Ale dali jsme to. To víte, že jsme si i pobuleli, Verunka nám chyběla  na každém kroku, přeci jen takhle na celé odpoledne jsme byli na chatě poprvé.

Máme hotový sice jen kousek zahrady, ale je to na něm pěkně vidět, prokoukl jak hrom.

Tak teď ty fotky, jaké od nás neznáte, zahrada coby džungle.........

Mějte hezký večer, my se jdeme vykoupat, trochu si posmutníme, pomuchláme Barušku a půjdeme si lehnout.