to nám taťka

tuhle jak jsme se vrátili z lesa

 vyprávěl jak to měl s houbama když byl malý kluk

do konce druhé třídy taky bydlel u babičky a dědy

a měl to štěstí

že babička se dědou bydleli v okrajové části Trutnova

kdy už to bylo bydlení ne jako ve městě

ale na vesnici

a tak proto i ten potok

přes který si taťka zkracoval cestu ze školy 

a protože děda byl velký milovník houbaření

tak k tomu vedl i taťku

a tak taťka už jko malý prcek houbám doslova propadl

a to mu zůstalo dodnes

děda pracoval jako řidič v Texlenu

směnu mu začínala už ráno v pět

a tak odpoledne před druhou už byl doma

a to už taťka na něj netrpělivě čekal

měl totiž od dědy slíbený že jakmile přijde z práce

tak si dá kafčo a pak pojedou na houby

no a taky že jeli

lesů měli kolem domu víc jak dost

ale vždycky má každý ten jeden svůj nejoblíbenější

no a ten byl od nich vzdálený asi hodinu chůze

a proto jeli

děda nastartoval motorku

taťku s košema v ruce posadil před sebe a už se jelo

v lese tak byli za chvilenku

motorku ani nezamykali a už pospíchali do lesa

a tam si to užívali

domů se až se soumrakem vraceli s košema plných hub

a zatímco na dědu a taťku čekala na stole už večeře

babičku čekala večerní šichta v čištění a krájení hub

ale jak říkal taťka babička to dělala ráda

což o to 

on houby moc rád krájel i děda

ale toho babička moc ráda k tomu prý nepouštěla

on si prý na nějakém tom červíku

co se týkalo čištění nezakládal

a tak pak se i stávalo

že v houbové polívce nebo bramboračce se jich i pár objevilo

no a to se babičce pochopitelně nelíbilo

a takhle to tenkrát měli

  

a vy mějte moc hezký a pohodový večer