zase se ji jednou poštěstilo

že naše Baruška je norník první třídy dávno od mne víte

přes zimu při procházkách hrabala kde jen se dalo

ve staré suché trávě

ve sněhu

v napadaném listí

a vždy si to náramně užívala

teď už druhý týden jezdíme na zahradu

a tu hrabací potřebu

si přenesla i sem

pár dnů nám trvalo

než jsme ji zas vysvětlili

že už nejsme na procházce v lese nebo na pastvinách

ale na zahradě

a tady fakt nemůže hrabat kde se jí zachce

i na zahradě má dovoleno hrabat

ale má k tomu určený místa

může hrabat u velkýho smrku, u rybízů

a nebo dole za skleníkem

už si zas pomalu na to zyvká

ale v pátek jen co jsme na zahradu dojeli

a ona vyběhla z auta

tak šup na zahradu

a už hrabošila

a to ne tak kde má dovoleno

doběhla sotva k bývalé blůmě a už jela

a takhle jsme ji potají vyfotila

protože jakmila ona ví

že my o ní víme, že hrabe kde nemá

tak nahned přestane hrabat a děla jako by nic

že to ona ne, že ta díra se vyhrabala sama

ale nakonec se jí ten den poštěstilo víc než co ji kdy mohlo napadnout

a skoro celé odpoledne tak kohla hrabat i tam kde jindy nesmí

a co teda nakonec hrabala

tak to si napíšem zas příště

u nás je zatím ještě hezky

a tak podíme honbem ven

než se nám zas ochladí a bude chumelit

a vy mějte hezkou neděli

a opatrujte se