My všichni od nás z hor
středa 23. prosince 2020
tak už frčejí domů
a my ze všeho nejdřív pojedem na procházku
a stavíme se na kontrolu na chatě
a pak to doma vypukne
mamina už dopoledne vše taťkovi uvařila na bramborový salát
a doma
tak to se lumpačilo
malovalo
hrálo divadlo s plyšákama
balonky lítaly vzduchem
/ a chvilkama nejen balonky/
a koukali jsme na pohádky
ale na takové ty poctivé české
a dělali jsme spoustu jiných věcí
však mrkněte sami
a vy mějte prima odpoledne
a já bych se vám chtěla dnes večer ozvat ještě jednou
a to už s naším stromečkem
pondělí 21. prosince 2020
pokračujeme
a protože to včerejší povídání
co jsem si půjčila z našich Trutnovinek má pokračování
tak se hezky posaďte
a poslouchejte jak to bylo dál v naše Krakonošově kraji
Na stůl patří ořechy a jablka. Ze čtyř rozloupnutých ořechů a čtyř rozkrojených jablek se posoudí zdravotní stav v každém čtvrtletí následujícího roku podle toho, jak jsou plody zdravé, nebo shnilé. Pokud mají všechny čtyři ořechy černá jádra, značí to blízkou smrt. Aby nebyl příští rok nedostatek peněz, položí se pod některou nádobu stříbrná mince. Na Štědrý večer dostane také dobytek dobrý příděl, aby přinesl bohatý užitek. Krávy dostanou snop ovesné slámy se zrnem. Slepice jsou nakrmeny prosem. Psi a kočky dostanou svoje jídlo na hnojiště, aby nikdy neznečistili obilí. Pokud chceme mít žluté mléko, dáme kravám ořechové jádro. Po jídle připraví matka „cibulový kalendář“. Dvanáct cibulových vrstev (cibulových slupek) představuje dvanáct měsíců v roce. Podle toho, zda sůl nasypaná na tyto slupky před půlnoční mší zůstane suchá, nebo se rozpustí, usuzuje se sucho, nebo mokro v jednotlivých měsících.
Ubrus se slupkami z ořechů a jablek, stejně tak s ostatními zbytky, je uložen do příštího rána do kouta, pak se pro zvýšení plodnosti nasypou pod ovocné stromy. Když jdou dívky na mši, vloží do modlitební knížky lístečky se jmény hochů. Lísteček, který potom při mši první spatří, nese jméno budoucího ženicha. Když zloděj dřeva udělá o půlnoci tři zářezy do smrku, nebude při svých zlodějinách nikdy chycen; stejně tak, když pod stolem vypije podmáslí. V tuto hodinu je také dobytku propůjčena řeč a v chlévě nenajdeme žádné zvíře ležící. Ve všech studnách a potocích teče během proměny místo vody víno. Pokud je vánoční noc jasná, tak bude ve stodolách tma – to znamená budou plné zrní. Povětří během dvanácti nocí 24. 12. – 6.1. je směrodatné pro jednotlivé měsíce následujícího roku.“
Štědrý večer vrcholil koledováním, předváděním jesličkové hry a někde i půlnočním vytrubováním ponocného a chrámovou hudbou. Původním smyslem koledy bylo přinést štěstí, zdraví a popřát zdar v hospodářském a rodinném životě. Čas Vánoc končil 6. ledna svátkem Tří králů, během kterého ještě v období první republiky chodili chlapci koledovat. Zazpívali tradiční koledu „My Tři králové jdeme k vám“ a obdrželi sladkou odměnu nebo drobné mince.
mějte všichni moc krásné pondělí
a zítra už si zas napíšem něco od nás
neděle 20. prosince 2020
Dlouhá noc
píšete mi
že máte rády povídání o starých vánočních zvycích
a tak snad se vám bude líbit i to dnešní
/ vypůjčila jsem si ho v našich novinách Trutnovinkách/
Před samotným Štědrým večerem je pro Krkonoše a Podkrkonoší specifická Dlouhá noc (23. 12.). O tomto večeru zůstávaly dívky pohromadě často až do půlnoci. Do desáté hodiny se předlo, zbývající čas byl věnován družné zábavě. Za drobné peněžní obnosy byla připravena malá hostina. Také se uklízelo, strojil stromeček, dokončovalo se stavění betléma, ale především se pekly (v českém prostředí) typické koláče, křehtíky a štědrovnice.
Jak vypadal takový křehtík? Byl to bochník z bílé mouky upečený s rozinkami a také mandlemi. Hospodyňky měly při pečení velké obavy, aby vše dobře dopadlo. Nepodařený výrobek údajně zavinil „brusař“ – panák, kterého si sousedé přenášeli od chalupy k chalupě. Přicházející mladí hoši přispívali k zábavě svým škádlením a žerty, často přivedli také medvěda (převlečený mladík), který svým legračním chováním přispíval k ještě většímu veselí.
Střídmost v zábavě, jídle i pití, která panovala během adventu, se o Štědrém večeru změnila v hojnost pokrmů. Jídlo se připravovalo z plodin, o kterých se věřilo, že mají magickou a ochrannou moc. Výjimečně bohatá teplá večeře spojovala slavnostně oděnou rodinu a slavnostně prostřený stůl. Na Štědrý večer po celém dni půstu přichází na stůl devatero (někdy sedmero) pokrmů. Z oblíbených pokrmů v české i německé části Krkonoš to byly: jáhlová kaše (zajišťuje trvalé vlastnictví peněz), hubovec – jáhly s houbami (přináší štěstí), žemle s mlékem, krupice (zaručuje hodně dětí), hrách a čočka (proti abscesům a vyrážce u dětí), zelí a řepa (proti prašivině), knedlíky se zelím nebo houbami, všelijaké dušené sušené ovoce (zajišťuje svornost), houbová polévka a hrachová polévka.
mějte krásnou
už poslední adventní neděli
a užívejte v pohodě každou chvilenku
která nám do vánoc ještě zbývá
sobota 19. prosince 2020
kuličky z tatranek
to jedno z posledních cukroví která na vánoce děláme
a důvod
kdyby ho mamina udělala dřív
tak ty kuličky se asi vánoc nedočkají
je to rychlovka
kterou zvládnou i malé děti
a u nás doma jsou hodně oblíbené
a recept
tak ten je úplně jednoduchý
tatranky
/ dle vaší chuti, my kupujem ty lískooříškové/
takže tatranky najemno nastrouháte
přidáte kousek změklého másla
trochu nugety
trochu rumu
a kdo chce tak ještě trochu cukru
/ my už nepřilazujeme/
uhňácáte těsto
a pak už jen děláte kuličky
které obalujete v kokosu nebo kouskách čokolády
Vánoce jsou časem
kdy si nejvíc uvědomujeme to,
že nám někdo schází
pátek 18. prosince 2020
a já mám napečeno
v létě jak jsem šila z filcu
tak jsem vám slíbila
že vám to na vánoce ukážu pěkně po kupě
a ten čas právě nastal
K vánočnímu hodu se i v minulých dobách slavnostně prostíral stůl, dřív posvátné místo domácnosti.
Jinak v rodinách měštanských, jinak na venkově.
Na stůl se prostřela bílá plachta, pod stůl nastlali seno, aby ho v příštím roce hodně sklidili.
Nohy stolu obepnuli řetězem v důvěru, že řetěz spojí rodinu po celý příští rok.
Na stůl položili všechno, co si přáli mít v bohaté úrodě následujícího roku-pečivo z bílé i žitné mouky, vánočku i chléb, česnek proti nemocem a zlým silám, med pro dobrotu srdce, sušené ovoce, houby a ořechy, což vše mělo zajistit plodnost a hojnost.
Tento význam měl i hrách a ostatní luštěniny. Na stole byly i klasy od všeho obilí a několik penízků pro štěstí.
Štědrý večer byl vždy obestřen zvláštní mystikou, byl to večer věšteb a hádání na příští úrodu i život a zdraví příslušníků rodiny.
vesnička
a domů se nám už v týdnu nastěhovala taťkova vesnička
co vyráběl z klacíků od nanuků už vloni
letos díky novému uspořádání obýváku máme na ni i prima místo
a necháváme ji svítit pořád
a tak když se jdu v noci napít
tak je to takové příjemné
vesnička svítí
a mně hned naskočí
že vánoce jsou už za dveřmi
jo a slyšeli jste to
na štědrý den a i potom by snad mohlo chumelit
tak kéž by
to by bylo krásné
Už máme zimu, už padá sníh a celá země jest bílá a chocholouši si prohlížejí koňské koblihy a na oknech se dělají krásné hvězdy.
a vám přeju krásný a poklidný večer
u nás se budou ještě dělat kuličky
musíme si pospíšit
a vše dodělat do zítra
poté co nám lumpice odjela druhý den
jsme se naštěstí s předstihem dozvěděli
že se k nám vrátí v neděli a budeme ji tu mít do středy
tak budeme mít zas hooodně veselo a napilno
čtvrtek 17. prosince 2020
išelské cukroví
tak tohle cukroví máme doma rádi všichni
není to tak dlouho co jsem ho nemohla já
a no kvůli alergii na ořechy ho zas nemůže mamina
a bonus tohodle cukroví je ten
že díky náplni je hned hned pěkně vláčné
a nemusí se dávat rozležet
poctivě na procházku chodíme každý den
a že počasí je všelijaké vám psát nemusím
ale nám už to nevadí
spíš by mi vadilo
kdybychom ten den ven nešli
už by mi to i chybělo
a tak když je takhle divně
pošmurno
tak ani foťák neberu
tuhle jsem ale měla touhu něco fotit
a tak mi mi v nouzi posloužil aspoň telefon
a vy mějte krásný čtvrtek
a já jdu dofotit do kuchyně to
co jsem teď nestíhala













