neděle 29. března 2026

vzkaz pro

pro moje v koutku se krčící já .

Je to vzkaz z nebe.

Přesně totiž vím, že by jsi mi ho i řekl i teď.  Poprvé jsem ho  od tebe taťko slyšela vloni z jara, to když už jsem neměla sílu žít dál bez naší Verunky. Moc jsem tě prosila, že vezmeme Barušku a půjdeme tam do nebíčka za Verunkou.

 Tenkrát se mi tvoje slova vryla a do paměti a tím, že jsi mi je pak postupem času musel zopakovat ještě několikrát, protože s tou prosbou jsem za tebou přišla mnohokrát, v mojí paměti zůstanou navždy.

Jsem za ně moc ráda,  protože vždycky, když mám pocit, že už jsem zas poněkolikáté spadla na samé dno,  tak tvoje slova mi hodně pomáhají.  Jsou to slova jen a jen tvoje, ty jsi mě takovou, když bylo ještě dobře znal a já vím, že se jich musím držet.  

Pro sebe, pro Barušku a pro vás dva moji milovaní broučkové.

................

Víš co mamášku budeme si teď povídat chvilku jen o tobě. 

Chtěl jsem ti říct, že v mojich očích jsi moje moc krásná žena, moc ti to sluší, jsi chytrá, cílevědomá, hodná a obětavá.

Jsi ženská která toho v životě už tolik zvládla, tolik překonala. A pořád tady stojíš. Buď prosím taková jako dřív, usměvavá a silná . 

Buď zas ta moje Šárka, která když si něco umanula, tak šla za tím tak dlouho, dokud to nedokázala. 

Usměje se tak jak to umíš jenom ty, kdy ten tvůj úsměv je plný lásky a naděje v další dny.

Prosím tě nepochybuj o sobě a nedovolil svým myšlenkám aby tě ovládaly a ubližovaly ti.

Drž se, věřím ti .


Vím, že tu se mnou jste a pomáháte mi jít dál.

Vím to, protože bez toho bych tu už dávno nebyla, to pro vás a pro Barušku jdu dál . Ano  někdy se i zastavím nebo rovnou spadnu, ale už to není tak často jako dřív. Jsou stále takové ty hodně špatné dny, ale ty dny, kdy po krůčkách jdu dál ,už nad těmi špatnými pomalu vítězí. 

Moc Vás mám oba ráda a všem tam v nebíčku prosím  vyřiďte, jak úžasní jste, protože díky vám a pro vás jdu ty moje malé, nesmělé krůčky kupředu. 

Moc vás oba miluju a děkuju, že právě vy dva jste byli a navždy budete neodmyslitelnou součástí mého života, mého srdce a mého já.

Navždy vaše milující mamina s Baruškou 💔💔


12 komentářů:

  1. Šári, jsi úžasná milující mamina svých Lásek. Já už ke konci článku přes slzy ani neviděla. Taková krásná povzbuzující slova potřebujeme někdy slyšet každá. Je dobře že sis je uchovala a jdeš s nimi dál💗Objímám🍀Aťka

    OdpovědětVymazat
  2. Tak kapesník, co jsem měla u sukně, nestačil. Krásné vyznání od manžela a od Vás, Šárko. Musím od počítače, jinak celý den nebudu stát za nic... klid v duši... Alena

    OdpovědětVymazat
  3. Šárko, to je krásné....Dojala jsi mě...Míša

    OdpovědětVymazat
  4. Ano Šárko, jsou to krásná, pravdivá a povzbuzující slova......objímá Alča

    OdpovědětVymazat
  5. Šárko my jsme tu s tebou, myslíme na tebe a držíme palce. Každý pozitivní krůček je dobrý. Přeju pohodový den tobě I Barušce. Jaruna

    OdpovědětVymazat
  6. Šárko to jsou krásná slova a je dobře si je občas připomenout. Objímám na dálku🍀❤️🍀

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný vyznání Šárko, zdravím a objímám❤️💙❤️ Kateřina

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Šárko, krásné a dojemné, nemám slov...posílám aspoň na dálku objetí a Barušce jednu čumáčkovou...🌼🌷🌻 Jana Č.

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Šárko, krásné vyznání. Bohužel, mně samotné se takového nikdy nedostalo. Přeji ti, ať můžeš zas jít, krůček po krůčku s tímto odkazem dál. Hladím na dálku Barušku. Pavla

    OdpovědětVymazat
  10. Zdravím vás paní Šárko, cítím s vámi i když tady moc nekomentuji. Objevila jsem upoutávku na knihu Ivany Hlubinkove Kožminove Nářek ženy. Kniha vznikla z deníku, který si autorka psala po prožité ztrátě. Netuším jestli byste měla sílu něco takového číst. Omlouvám se, pokud je můj komentář nevhodný a přeji vám jen dobré dny. Eva z Ostravy

    OdpovědětVymazat
  11. Šárko, nádherné vyznáni dojemné a od srdíčka. ❤️😘

    OdpovědětVymazat

♥ Všem děkujeme za Vaší návštěvu a čas strávený u nás na blogu ♥