měla velký strach z dneška - Štědrého dne. Doslova jsem se ho bála. Po loňském desátém a letošním dvaadvacátém září , kdy se mi svět otočil nadobro vzhůru nohama, jsem věděla, že dnešek bude mým třetím nejhorším dnem v životě.
Ráno se mi vůbec nechtělo vstávat, kdybych mohla, nejraději bych se před tím dneškem schovala pod peřinu a byla tam celý den. Nechtěla jsem být jeho součástí, vždyť proč bych měla. Ty mé dva nejmilejší už nemám a bez nich Vánoce pro mě ztratily smysl. Dárečky od vás jsem měla v plánu rozdělat zítra, až by to pro mě nebylo tolik náročné.
Jenže začaly se dít věci, které jsem vůbec ani trochu nečekala. Někdo zvonil a byly to Fanda s Hankou, sousedé, co bydlí nade mnou. Přišli mi popřát, donesli misku cukroví a dárek. Úplně mě to odrovnalo. Od září to byli teprve druzí lidé, kteří aniž by se mě ptali, mě objali a hladili a světe div se, nevadilo mi to. Ano dojatá jsem byla, slzy jak hrachy a vůbec jsem se za ně nestyděla. Když odešli, ještě jsem se klepala dojetím, i bolestí, že to tak je.
Za chvíli zas někdo zvonil a ona sousedka Káťa, co bydlí se mnou na patře. Milá holčina, bydlí tu teprve od června a na svůj věk to je opravdový empatický dobráček. Je jí teprve 19, všemu se učí a tak hodně chodí ke mně pro rady. Přišla mi popřát a donesla plnou náruč dárků a ve chvíli kdy mi přála, jsme brečely už obě.
Když odešla, říkala, jsem si, že už víc dneska nevydržím. Jenže to jsem ještě nevěděla, že přijde i Bóďa s Aninou a s nimi i Joska s Jarmilou vedle z domu, kde jsem bydlela jako malá. To už jsem nevydržela vůbec, ve chvíli, kdy jsem otevřela dveře a tam oni, tak jsem se nezmohla už vůbec na nic.
Víte svět není až tak zlý. Sama jsem dneska a nejen dneska , ale pokaždé, kdy jsem ve schránce měla pohledy od Vás a kdy zvonil pošťák a donesl mi dárky od Vás, o tom přesvědčila.
Už jenom to, že jste na mě myslely, chtěly mě potěšit a nenechat mě dnes v tom samotnou pro mě znamená víc, než si myslíte,
Věnovaly jste tomu svůj čas / Alčo a ty obzvlášť/ a to znamená strašně moc. Musely jste koupit pohledy, známky, dárky, dojít s tím na poštu, toho času, který jste mi věnovaly proto, aby jste mě potěšily si nesmírně vážím a děkuju za něj.
Byl to hodně smutný den, před dvěma lety byl svět ještě v pořádku, byli jsme doma všichni a bylo nám dobře. A i když jsem dneska byla sama bez mojí Verunky a bez mého Radka, tak až zas tak sama jsem nebyla, měla jsem Vás všechny, moc za Vás děkuju a moc si vás vážím a to samé platí i pro anděla do Pilníkova.
A dovolte mi, abych Vám popřála přáníčkem, které jsem dneska dostala.
♥♥♥♥
Ať všechny starosti se zruší, ať zavládne klid a pokoj v každé duši.
Co bolelo, ať se zhojí, co těšilo, ať se zdvojí.
Aby byly v novém roku, jen slzy štěstí v každém oku....
♥♥♥
Moc jste mi oba chyběli a chybíte, posílám Vám do nebíčka moc pusinek, objetí a pohlazení.
Vaše mamina s Baruškou ♥
P.S.
Teď jsem taťko zjistila, že na ČT 2 je Vánoční koncert Hanky Zagorový, vydržela jsem půl písničky, víc to nešlo.
Tenhle její koncert jsme měli tolik rádi, viď. Úplné pohlazení po duši to vždy pro nás bylo. Vloni na Vánoce jsme u něj slzeli spolu a bylo nám moc smutno po naší Verunce
Jenže teď co už nemám ani tebe, si ještě víc uvědomuji , že slova jejich písniček mají ještě mnohem hlubší význam jak dřív a to moc bolí. Ale tohle si člověk uvědomí teprve až když zůstane sám.
Miluju tě moc a naší Verunku taky .
Milá Šárko, moc opravdu moc děkuji za přáníčko. Nevím, zda došlo tobě, paní na poště říkala, že je to moc pozdě (pondělí) a neručí za doručení do Vánoc. Nevadí, tak to kdyžtak bude po Vánocích. Ani nevíš, jakou mám radost hlavně z tebe a z hodných lidí kolem tebe. Klidnou noc. Pohlazení Barušce. Pavla - a pochlub se dárečky.
OdpovědětVymazatPavlo, moc děkuju. Přáníčko zatím nedošlo, tak se mám alespoň na co těšit.
VymazatOn už tenhle andělíček se světýlkem, je jeden z dárečků.
VymazatCelý den jsem na tebe myslela.❤️Iveta
OdpovědětVymazat