Když jsme tak s Radkem přemýšleli co budeme vařit, tak jsme se rozhodli, že kromě jiného si uděláme i svíčkovou, ale takovou tu rychlou, bez nakládání masa.
Do vaření se nakonec pustil Radek a povedla se mu na jedničku. Jen těch slziček při jejím vvaření bylo víc jak jindy. Vzpomněli jsme si na Verunku jakou by z toho měla velkou radost, že taťka už zas takhle vaří. A až by se nabaštila, tak by určitě běžela do pokojíčku a už by pro taťku vyráběla medaili za právě tu svíčkovou, tak jak to umělá jenom ona, holčička naše.
Bolí to stále moc to bolí a my už jsme pochopili, že bez Verunky už nebude nikdy nic tak jako bylo dřív. Zároveň jsme ale pochopili, že Verunčin odkaz musíme šířit dál v tom, že i bez ní budeme žít dál a budeme dělat vše tak jak měla ráda.
Jsme šťastní za všechny ty roky s naším prckem a děkujeme za všechno, co nás svým trochu jiným, ale přesto krásně výjimečným pohledem na svět naučila.
Mějte hezkou neděli a za
všechno moc děkujeme.
Aťko pohled došel a udělal velkou radost.
Milá Šárko, opět rádo se stalo, moc ráda stale ještě píšu papírové pozdravy, když je kam, ted byla příležitost malým táborníkům, je fajn, že i oni ještě stále psaníčka na táboře čekají a s radostí vítají.
OdpovědětVymazatA ráda čtu tvoje dnešní psaní, i když to bolavé nikdy nepřebolí, takové to postupné smíření je moc důležité, přesně abyste mohli jít dál, co je potřeba stále ještě probulet ale sem tam už si na tu vaši holčinku vzpomenout i s usměvem. Pořád vám moc držím pěst. Aťka
Verunečka byla mimořádná slečna a já ,stejně jako všichni tady na vašem krásném blogu máme Verunečku v srdíčku,často si na ni vzpomenu,většinou při těch ůplně obyčejných věcech....těm uměla Verunka dát kouzlo,to dokážou jen Ti mimořádní...a to "Naše Verunka" v našich srdíčkách vždycky bude.
VymazatVše, co jsem chtěla napsat, krásně popsala paní Aťka. Snad jen to, že řád za výbornou svíčkovou bych p. Radkovi udělila také. Můj muž si neumí ani vyklepnout vajíčka do rendlíku, a to budeme letos slavit zlatou svatbu. Myslím na Vás... Alena
OdpovědětVymazatVážení,to se to tu dnes zde krásně čte. Na vás i Verunku si často vzpomenu. Jste velmi stateční. Mějte všichni tři (třetí je Barunka)co nejvíce pohodové dny 🍀
OdpovědětVymazatKrásný článek, ano i s tou bolestí se musíte naučit žít a s láskou vzpomínat na
OdpovědětVymazatVaši milovanou Verunku a vše dělat, tak jak to měla ráda. Radkova svíčková určitě
chutnala, obdivuji jak vše zvládá. Moc na Vás myslím a přeji jen a jen lepší dny, Alča
Milí mám to teď stejně jako Vy....S láskou se opatrujte....❤️🩹💞
OdpovědětVymazatPosíláme objetí a hodně sil
VymazatVšem Vám moc děkujeme
OdpovědětVymazatŠárko a Radku, moc vás zdravím. Jste bojovníci. Slova o Verunce mě dojala. Už jsem to tady psala několikrát, dali jste jí hodně krásných let a byli jste nejlepší rodiče jaké mohla mít. Držte se. Lenka
OdpovědětVymazat