jestli dřív jsme uměli..

... radovat se z těch úplně nejobyčejnějších věcí

tak myslím

že teď v posledních dnech a týdnech

nám to " jde " ještě o mnoho líp

♥

nikam a za ničím se nehoníme

zpomalili jsme opravdu hodně

a v některých věcech dokonce a zabrzdili nafest

a světe div se

ono to jde

♥

a jde to až tak

že zjišťujeme

že nic nám z toho nechybí

a tak se třeba i stalo

že i když si doma nahlas čteme poměrně i tak dost často

tak se součástí našich dnešních dnů

po obědě

stala právě i nahlas doma čtená pohádka

a je tak hezké vidět

jak se ti dva moji marodi doslova už na to čtení těší

♥

a nejen to

je to spousta úplně obyčejných drobností

které díky tomu

že máme teď všichni na sebe opravdu hodně času

dělají domov ještě tím větším domovem

a tak víte co

teď od nás nemůžete čekat nic velkého

nebo nového

protože pro nás je teď to

co právě máme

a to je dostatek času jeden pro druhého

tím nejhezčím

co nás mohlo potkat

a navíc jsme se dohodli

že tak nějak nebudeme nikam pospíchat dál

a Radek s námi bude doma určitě ještě několik dalších týdnů

a bude pracovat jen a jen z domova

♥

♥

Máme dvě ruce.

Jednu,

abychom stiskli dlaň tomu,

s kým kráčíme ...

... a druhou,

abychom zvedli ty,

kteří padají

♥

♥

a my všichni od nás z hor Vám ze všechno moc děkujeme