tam za duhovým mostem ....

za chvíli to bude týden...

Máří mi pak napsala moc krásný komentář o Duhovém mostu

dvakrát jsem si ho přečetla a už ho navždy znám nazpaměť

moc mi tohle povídání minulý týden pomohlo

a snad se na mě teď nebude zlobit

když Vám ho sem dneska dám ještě jednou

a víte proč tak dělám

včera se stal zázrak

dopoledne ještě když svítilo sluníčko

tak spadlo i pár kapek deště

nikdy by to na duhu nestačilo

včera jo

i když jen úplně malou

tak možná právě tohle byl ten " Duhový most "

Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most...

Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most.

Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí.

Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů.

Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila.

Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji.

Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce....

A

přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete.....♥♥♥♥