ze šmajdu

pamatujete jak Vám mamina na konci léta léta psala

o tom

jak jsme si jednou v neděli po ránu vyjeli jen tak kousek za město

tady to je :

http://veruneecka.blog.cz/1609/rano-nam-to-nedalo

tak dneska jsme si to zopákli

jenže dneska jsme to vzali rovnou kolem těch rybníků co jsou na fotce vidět

našmajdali jsme toho pořádný kus

a domů jsme pak přišli pěkně vyfoukaní

i navzdory tomu

že sluníčko nám přálo

a celé odpoledne krásně svítilo

takže se pořádně obujte, ustrojte

a vyrážíme

a hnedka to máte i s taťkou

sice jen s kouskem

ale zato pěkně rozesmátým

a tady už je i malej čurybrk

to zrovna měla velkou potřebu to jít omrknout do lesa

no a tak šla

a pak ji strašně zajímal rybník

jen ji bylo divné

že ta voda je nějaká divná a ona po ní může chodit

a tak jsme si ani nemohli půjčit lodičku

no on je tam ani dneska nikdo nepůjčovat

takže by to stejně nešlo ani tak

a ono s naší milovnicí vody a plavkyní

by asi taky nebyl zrovna dobrý nápad jít na lodičku

by nám tak asi hupsla

do tý vody

no a tak jsme šli dál a dál a já fotila a fotila

a tady je pěkně vidět

jak hodně u nás foukalo

a tady už jsme na hrázi mezi dvouma rybníkama

ten nalevo byl skoro celej vypuštěnej

a zbyla z něj jen malé loužička

a tady už se pomalu vracíme k autu

a příště se spolu mrkneme zas k jinému rybníku

je jich tu víc

a tak si zajdeme i k nim

a vy mějte moc krásný večer a zítra zas ahoj

a Barčí

tak ta poté co se trochu prospala

poprala s medvědem

povečeřela

ukradla taťkovi pantofli a schovala ji pod stůl

už se zas válí na gauči na svém místečku i s mdvědem

kterého si tam zas dovlekla

a pomalu se jí zas zavírají oči

a to má jít za chvíli čůrat

a když bude zítra zas hezky

tak si to spolu vyšlápnem na chatu

a omrknem

zda nám tam nějaký sníh od soboty vůbec zbyl

bez medvěda ani ránu

před chvílí jsme se vrátili z procházky

byli jsme venku skoro celé odpoledne

ale o tom si napíšem až později

teď vám ukážu naši malou turistku

našmajdala toho z nás asi nejvíc

běhala spokojeně sem a tam

a tak když jsme před chvílí dojeli domů

tak honem běžela povědět medvědovi

kde byla

a protože byla utahaná fakt jak pes

tak během pár minut to takhle zalomila

a s medvědem si tak spolu dávají šlofíčka

a když si dobře všimnete

tak chudák medvěd už má i po operaci

a čumáček už má sešívaný

a já jdu mrknout na fotky

mám jich asi 300

a až se tím prokoušu

tak budu ráda

když mi jich zbyde tak dvacet

a vy se mi mějte zatím moc prima a já se vám zas ozvu

a taťka Vám všem moc děkuju

za to všechno co jste mu napsali

však jsem ho dneska pro vás i vyfotila

ale jen zezadu

jako u dědy a babičky

jsem si dneska večer připadal, vrátil jsem se o pěkných pár roků zpátky, do časů, když jsme tam s Lenkou trávili vánoční prázdniny. Trochu jsem Vám už o tom psal, ale pak mě napadla ještě spousta věcí, které jsem Vám napsat zapomněl. Doma jsme si pak o tom ještě dlouho vyprávěli a mě by ani v duchu nenapadlo, že uplyne sotva pár dnů a já se aspoň na chvilenku do těch časů, kdy jsme chodili z venku vymrzlí a vyfoukaní a předem už jsme se těšili na dobrotu k večeři.

Děda nám docela pravidlně dělával " jeho " vajíčka.

Na pánvičku dal kousek másla, pokrájel na to na kousky gothaj, nechal ho chvilenku opéct a vrazil na to vajíčka, jen úplně zlehka je promíchal, osolil a vše pak nechal zlehka dodělat a to znamenalo, že zezpoda byl salám pěkně vypečený a z vrchu vajíčka byla tak napůl.

To vám byla dobrota. A když nám k tomu babička ještě namazala krajíce chleba s máslem, mlaskali jsme s Lenkou ještě pak i ze spaní. Na tom chlebu bylo nejlepší to, že sic ho babička ráno v konzumu koupila, ale pak ho většinou zapomněla v síňce jen tak položený na skříňce a on do večera tak krásně okoral a to mi na něm chutnalo úplně nejvíc.

Taky bylo prima, když jsme si s Lenkou navzájem kradli z talíře ty opečený kousky salámu, to se pak ozývalo kuchyní : Babí, ona mi zas ukradla salám, řekni jí něco. Babí on mi taky krade ten nejlepší salám, hele blbečku nech toho, načež jsme oba schytali po pohlavku a byl klid.

Když jsme dneska večer zasedli k večeři, málem mi spadla brada. Šárka mi udělala přesně tak ty vajíčka jak mi je dělával děda a víte co i ten chleba si nakrájela už ráno a nechala ho pěkně okorat.

To bylo překvápko !

A tak se stalo, že se zas u nás ozývalo to pověstné : Nekraď mi to, to je moje . Jenže zlodějka večer nebyla Lenka, ale naše Verunka, náramně ji chutnaly ty opečené kousky gothaje i když teda běžně ho ráda nemá.

Už teď přemýšlím, co dobrého nám babička s dědou vařili a já na to už dávno zapomněl. No já jen že bych o tom zas doma povyprávěl a vím, že by netrvalo dlouho a mohl bych si na tom zas pochutnat.

A Vám všem přeju poklidné povánoční dny, třeba taky s nějakým milým, nečekaným zážitkem, jako jsem měl dneska večer já.

Radek

když puntíky tak puntíky

píšu až teď

to jsem celá já

někam jsem si založila svoji oblíbenou kartu do foťáku

a ne a ne ji najít

už jsem to vzdala

a pomalu se rozhodla

že teda budu fotit na jinou

a pak stal se zízrak

a taťka ji našel

zcela nečekaně byla v nice na záchodě

jak se tam chudák holka dostala

tak to vůbec netuším

i když asi možná malinko vím kdo v tom má prsty

a naši ani Baruška čí dokonce náš nový medvěd to určitě nebudou

a tak teď už hurá k tomu o čem jsem chtěla psát už ráno

když jsem viděla

jakou má mamina radost z puntíkatého ježíška

tak jsem se rozhodla

sic teda až po štědrém dnu

ji ještě jedno puntíkaté potěšení udělat

to že u nás doma jsme hodně čajový

jak v zimě tak v létě ode mne už dávno víte

a tak bylo jasné

že ani pod stromečkem nějaký ten lepší čaj nebude chybět

no a nechyběl

a my teď máme určitě do jara

co se čajů týká vystaráno

a v hrníčku co jsem dneska pro vás fotila je právě tenhle čaj

a víte co

kdyby to šlo

tak ty jahody

/ to je ten růžový kousek vepředu bych snědla klidně jen tak/

ale o tom si teď psát nebudem

to si necháme na jindy

o čem ale chci psát je ten ušmodrchaný podhrníček

dělala jsem ho jen a jen pro maminu

a pro její nikdy u ní nechybějící hrníček s čajem

a snažila jsem se aby byl aspoň trochu jako puntíkatý

a víte co

zjistila jsem

že už mi háček zas moc chybí

a z ruky už mi ani trochu nepadá

a tak si ho dneska vezmu sebou večer k televizi

a dovolím mu

že když mu to bude hezky šmodrchat

tak bude moc s námi koukat na pohádku

a víte je mi moc líto

že jsme vám nemohla před vánoce ukázat vše

co jsem Vám z té stařičké kuchařky ukázat chtěla

a tak mě včera napadlo

že to můžu vlastně napravit

a tak se vám snad bude líbit to

co jsem pro vás dneska z ní vybrala

no povím vám

že teda my se máme doma hodně co učit

protože dřez takhle určitě nemyjem

asi jako správné hospodyňky bychom tudíž nebstály

a příště si napíšem o tom

jak se mají správně používat utěrky

a to je teda taky mazec

a vy všichni mějte moc krásný večer

a zítra zas´ahojda

a u nás se vyjasnilo

a vypadá to

že bude mrznout

teplota letí dost dolů