středa 20. ledna 2021

Inventura 7. část listopad

 a pomalu jsme se dostali už ke konci roku a to do listopadu

v listopadu už jsme ne chatě nespali ani jednou

a byla to škoda

po prudkém říjnovém navýšení covidu zas bylo všechno zavřené

nikam se nedalo jít

a ode všad se na člověka valily ty šílené zprávy

a oproti jarní vlně kdy nikdo z našich známých neonemocněl

se teď už říct nedalo

už i my jsme měli známé

kteří covidem onemocněli a bohužel na něj i zemřeli

tak nějak už nás to začínalo unavovat a přemáhat

ještě že už se blížily vánoce

to dalo člověku aspoň trochu zapomenout na to vše špatné kolem

na smutky a chmura je dobrá práce

a tak jsme se postupně pustili do malování koupelny, záchoda,

chodby a kuchyně

a protože naše Baruška je děsně zvědavá 

a u všeho musí být a nejlíp i do všeho vlézt a strčit čumáček

tak se stalo

že stopy jejich bílých ťapiček od barvy jsme měli i v ložnici na posteli na prostěradle

a vězte že na modrém se krásně vyjímaly


a jednoho pátečního rána jsme se vzbudila s opuchlým okem

a tak se stalo

že ten rok jsem dík tomu byla i poprvé u doktora

a to rovnou v nemocnici na očním

vyfasovala jsem kapičky

a později i mastičku

které mi le vůbec neudělala dobře 

a oko mi po ní oteklo znova 

místo aby se dohojilo


a druhý oko jsem měla v pohodě

a to mi nebránilo v tom

abych dělala vše úplně normálně

a tak ani procházky jsem nevynechala

je pravda

že počasí už zlobilo

a sluníčka abychom aspoň u nás pohledali

zkraje měsíce bylo pár hezkých dnů

a tak jsme hodně chodili i do lesa





ale o pár dnů později jsme už zažili první celodenní mráz

a mně bylo líto kraviček na pastvě

že tam museli být v té zimě




a protože se pomalu blížil advent

tak jsme zadělali na perníky

a já se dočkala a peklo se




a úplně na konci listopadu jsme se dočkali i sněhu
a já tajně doufala
že snad i na vánoce by mohl být



a 29. listopadu to vypuklo
začal advent
zapálili jsme první svíčku
a pro mě začalo nejkrásnější období roku


a mamina se snažila co jí síly stačily
a plnila nám bříška všema možnýma dobrotama








a to je asi tak všechno

a yv se mějte moc prima a ahojda


5 komentářů:

  1. Very, abych pravdu řekla, jak jsem viděla talíře s jídlem, tak jsem úplně zapomněla, jaké fotky byly na začátku článku :-) Tolik dobrot pohromadě, mňam. Všechny vás zdravíme z Kožuškova:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Libuško ahoj, tak to jsme na tom stejně, já když viděla ty jídla pokupě, tak jsem taky byla jak v ráji, mějte se v Kožuškové taky moc hezky a ahojda

      Vymazat
  2. Veru, ke všem těm obavám , výletům i práci jste si určitě dobrou baštu zasloužili. A jak je vidět i listopad byl přes to všechno hodně různorodý.
    Mějte fajn středu. Aťka

    OdpovědětVymazat
  3. No, inventura musí klapnout a tak tam nesmí nic chybět a bylo toho opravdu docela dost. Nejvíc mně zaujalo samozřejmě zase jídlo, no to jsem celá já. Ještě že už jsem po snídani, jinak nevím co bych si počala, asi bych šla aspoň na salát ze zelí a mrkve s cibulkou. U nás včera odpoledne a večer tak hodně chumelilo a foukal vichr, tak večer když mladý přijel, tak hnedka vytáhl frézu a všechno včetně silnice odfoukal do louky a pak ještě dojel na křižovatku, ta je od nás asi 200 m a celou jí taky odfoukal, tam už se nedalo vůbec pomalu vejít, jak byla plná a je hned nad mostkem přes potok, tak by se někdo mohl taky vykoupat. My to tady máme celkově dost úzký a teď je těch aut o hodně víc než dříve a tak by se podle toho měli taky silničáři trochu starat, ale mají toho asi moc. Dneska už taje a dokonce vidím i město. Mávám od Ještědu. Věrka.

    OdpovědětVymazat
  4. Mamka má to jídlo krásně načančané, úplně se sliny sbíhají. Veru zdá se mně to jako by to bylo včera, když se blížily vánoce a už jsou dávno fuč. Teď už se budeme těšit na jaro. Já mám zimu ráda, ale se sněhem a dneska je u nás jak na jaře. Hezké odpoledne.

    OdpovědětVymazat

♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)