marně

jsme včera s Baruškou šly ven vyhlížet déšť

ven teď skoro vůbec nechodím

prostě to nedávám

je to na mě už taky moc

a tak až když dojede taťka domů z práce

tak se honem naložíme

a hurá směr bazén

a v něm jsem prakticky celou dobu co jsme na zahradě

jinak bych už asi ani nefungovala

jenže včera odpoledne to vypadalo u nás docela nadějně

od hor se přihnaly černý mraky

začalo z dálky hřmít

a tak jsme se tedy s Baruš vydaly na chvíli na louky

chtěly jsme fotit déšť

jenže čekaly jsme marně

na nás už žádný nezbyl

tak místo deště

vyprahlou louku u nás před domem pro vás mám

a jak zázrakem jsem na ní objevila i něco malinko kytiček

a malá Baruška

ani té se na louce moc teď nelíbí

a tak chodí ven jen čůrat a sama už hned pak pospíchá domů

a nejraději vegetí v ložnici

tu máme na severovýchodní stranu

a tak tam je teď nejlíp

ale večer pak na zahradě stejně jako my ožívá

a to lumpačení si pak veze sebou i domů

a tak kolikrát teď usíná až dlouho po desáté

protože v tu domu pak doma dohání

to, co nesihla přes den

a z odpoledních mraků už večer nebylo vůbec nic

a tak skrz třapatky se mi podařilo vyfotit zapadající sluníčko

jo to se mi líbilo moc

ležela jsem si při tom focení pěkně na zádech

a jen si hrála s foťákem a cvakala a cvakala

a já si snad udělám,

jak malá holka co se těší na vánoce

odškrtávací kalendář

a budu si tam odškrtávat kolik dní a nocí ještě chybí do soboty

v kterou snad už nějaký ten déšť přijde

a navečer na zahradě se mi úplně náhodou povedla tahle motýlková

má krásně pruhovaný tykadýlka, že

a vy mi přežijte to horko jak jen nejlépe to půjde

kdybych věděla jak přivolat déšt

tak bych to hned udělala a se všemi s vámi se o něj podělila

a naškrobená záclonka už schne

a tak další povídání už bude o ní

a už jsem se i pustila do té dečky