Přeji Vám všem moc krásné pondělí
♥
u nás je hodně různorodé a takový bude i celý den
ale včera to byla jiná
podařilo se nám dojít na chatu
a tak pěkně v teple u praskajících kamínek
jsme prožili celé odpoledne
ozdobili jsme si větvičky
zapálili prskavky
ale hlavně jsme užívali ticha
kterého tam máme všude kolem na rozdávání
♥
jen Very
a to vůbec neušíme proč
nechala foťák doma
jestli zapomněla
a nebo to byl úmysl netušíme
dobře už víme
že nemá smysl to řešit a ptát se jí na to
jen musíme čekat než to naskočí samo
někdy to trvá chvíli někdy dýl...
♥
a aby tady bylo i trochu toho vánočního brebentění od našeho Prcka
napadlo mě sem dát jedno z jejích starších vzpomínání
někdo ho znáte
někdo ještě ne
ale myslím,
že si ho rádi přečtete všichni
♥
Dědu Petra / mamčinýho nevlastního tátu/ už jsem vám několikrát představovala, tak snad jen pro ty, co ho ještě neznají.
Děda byl úžasný, měla jsem ho moc ráda a byl to ohromný šprýmař.
A snad i proto on vtipné příhody, ve kterých byl on sám hlavní postava " vyráběl " jak na běžícím páse.
To co vám teď napíšu jsem bohužel nezažila,ale musel to stát , zato
Děda miloval vánoce a vše kolem nich, to že to byl on kdo právě obstarával stromeček bylo úplně samozřejmé. Děda s babičkou bydlí / děda už teda ne/ na samém konci Trutnova a všude kolem nich ve vzdálenosti pěti minut lesy.
Takže je jasné, kde děda rok co rok, těsně před vánocema " obstarával strom.
Ano píšu úmyslně strom a né stromeček
.
Ten rok / asi 1983/ mamka už přesně neví panovala už konce listopadu velká zima, byly silné mrazy a sněhu opravdu hodně.
Děda měl pár dnů před vánocema dovolenou a tak babičce ještě z vlastní iniciativy vymaloval kuchyň a i to pak uklidil .
Druhý den se vydal do lesa, vzal pilku a šel najisto, okolní lesy znal dost dobře , stromek si v létě vyhlídnul a tak šel najisto.
Jenže ouha, sněhu bylo skoro po pás a tak bylo nemožné dojít až pro ten jeho stromek.
Chvíli se rozhlížel a do oka mu jeden smrček padnul.
Děda vytáhl pilku, stromek fiknul a už si ho táhnul domů.
Měl radost, rychle našel nový náhradní stromek a byl s ním moooc spokojený
.
Ale ani mu nedošlo, že ten stromek je poněkud větší než ten první, to že se mu blbě za sebou táhne přisuzoval tomu množství sněhu kterým se brodil.
Velký problém nastal na schodech, se stromkem ne a ne zahnout do chodby, ale nakonec se i to zadařilo, chodbou se nějak prosoukal a přišla na řadu kuchyň, kde bylo ještě potřeba zahnout do obýváku a přes něj se pak dostat na balkon, kde chtěl stromek malinko zkrátit a poupravit
.
Jak tak stromek táhnul slyšel i několik tlumených zvůků, jako by něco schodil a spadlo to do větví, ale moc pozornosti tomu nevěnovat, měl napilno, chtěl stihnout dát stromek do stojánku dřív než přišli domů babička s Alešem.
Tahal a tahal a nakonec na ten balkon došel, až tam teprve zjistil, jak velký strom má
, uřízl a pak se vláčel se skoro čtyřmetrovým smrkem.
Což o to ,strom to byl prý krásný, ale tak nějak když byl vcelku, ale to nešlo, čtyřmetrový smrk by se jim do obýváku nevešel, takže když ho zkrátil na požadovanou výšku, tak z něj nic moc nezbylo, vlastně jen jeho špice se sem tam s nějakou větvičkou
.
Po té vší námaza a pobytu v zimě venku dostal děda chuť na zasloužené kafe a tak si ho šel do kuchyně uvařit a spatřil TO.
Jak táhnul ten obrovský strom a různě ho nakláněl a zvedal aby prošel, tak nejdřív s ním potrahal tapety v chodbě a pak a to bylo horší shodil a jasně že rozbil lustr v kuchyni a větvema zmazal nově vymalované zdi.
Ten lustr byl velký průšvih, byl teprve pár dnů starý a babičce ho dovezla jedna známé z NDR, a byla to taková v té době hodně populární kuchyňská stahovačka
.
Takže jak byl děda pochválen vám je asi jasné, ale je pravda, že rok co rok si na něj a jeho strom naši před vánocema vždy s úsměvem vzpomenou .
♥
A já Vám všem za všechny od nás z hor
přeju co nejpohodovější den
a žádná podobné trable
co uměl náš děda vyrábět na počkání
♥
♥
