úterý 4. února 2025

A protože jsem

 Verunko lajdák, tak jsem musela dneska ráno znova do města. 

Jak teď pořád něco tisknu, tak mi došla včera barva a ejhle ve skříni žádná jiná už nebyla. No právě, naposled jsem vzala poslední a  další už jsem si nekoupila a proto jsem dnes nahonem musela pro další, to aby mi práce nestála.

A šla jsem do BScomu, to je od nás nejblíže a tu uličku, kde obchod sídlí jsi měla ráda. Je bokem od městského ruchu a hlavně má svoji historii a vždycky když jsme tam spolu šly , tak jsi chtěla, abych ti o té uličce znova povídala. 

Tak dobře, tak si to prcku dneska povíme znova :

Když jsem byla malá, tak to byla ulice hrůzy a to proto, že většinu obyvatel tvořili cikáni. Tenkrát byli jiní jak ti současní. Mně jako malé holce přišli jako z jiné doby. Působili hodně chudě, byli hodně hluční a dost často i opilí. Když jsme tamtudy s babičkou šly do zeleniny, tak jsem se tam vždycky děsně bála a babičky se držela za ruku jako klíště. Ale úplně nejvíc jsem se bála jedné staré cikánky. Měla před domem židli, na ní většinou seděla, křičela do všech stran a nadávala lidem, co šli kolem . 

Domy tam byly ještě víc oprýskané jak jinde ve městě, všude to smrdělo výkalama, no hrůza.

A dneska, dneska to je příjemná, veselá ulička. Kromě jiných obchodů je tu i kafírna, kde praží a melou čerstvou kávu, kterou si tam můžete rovnou vypít a nebo Vám ji namelou do pytlíku, či plechové dózičky, to záleží jen na Vás jak si to vyberete a kafíčko si odnesete domů, kde si ho pak  pěkně po svém uvaříte a vypijte. Ještě tam prodávají nejrůznější druhy domácích čokolád a to v podobě malých vysokých tabulek, bonbónů či lízátek.

O kousek dál je pekárna, takže výborná kombinace.







A doma už Verunko ze zimních dekorací pomaloučku přecházíme na ty jarní. S čím mi ale nejde se nějak  rozloučit je zimní hambalka na které máme andělíčka, kterého mám od tebe broučku.


A taky jsme s tatínkem znova pokoušeli ty svíčky a docela se nám povedly a taťku to začalo moc bavit. Ale o tom zas příště.

Děvenko naše milovaná posíláme ti hodně moc pusinek a moc na tebe vzpomínáme.

❤️❤️❤️

A Vám všem moc děkujeme, že tu jste s námi 🌹 

6 komentářů:

  1. Ahoj Šarko a Radku,zas moc hezké vzpomínání.Taky pomalu připravuji jaro.Preji krásný den a Barušce velké pohlazení Iveta

    OdpovědětVymazat
  2. Šárko , ty máš pořád tolik co psát a navíc nám to tu podáváš pěkně poutavě. Jako dříve Verunka, z uplně obyčejného je krásný článek.
    Také u nás máme podobně se vyvíjející uličky, naštěstí též se vyvíjejí k lepšímu, ale doby kdy jsem nevěděla kterou uličkou se méně bát i ve dne, natožpak třeba cestou z večerního bruslení, si taky dobře pamatuju.
    A tak krásně modré nebe jako máš na fotkách jsme také ted myslím od soboty měli, asi ještě dnes, a zítra už se možná zatáhne, tak to chce využít.
    Pěkné dny. Aťka

    OdpovědětVymazat
  3. Občas si taky vzpomínám na různé detailvy z dětství .Naši vnuci rádi poslouchali vyprávění z dob našeho dětství je stále na co vzpomínat . Šárko přeji vám ať si uchovate jen ty pozitivní vzpominky

    OdpovědětVymazat
  4. Krásná ulička s kafírnou a pekařstvím, domy jsou moc pěkné. A fotky s modrým nebem
    tomu dodávají jiskru. Také mám vzpomínky na takovou podobnou uličku, kterou
    jsem chodila za babičkou a vždy jsem raději přešla na druhou stranu, kde nebyly domy. Moc na Vás myslím a těším se na svíčkové povídání, Alča

    OdpovědětVymazat
  5. Šárko, díky takové rekonstrukci vznikla hezká ulička. Jak jsem se dívala nedávno na internetu na fotky Krakonošova náměstí v Trutnově, zaujala mě zelená budova kousek od radnice (s lékárnou). Máte opravdu krásné náměstí a podloubí mi připomíná Domažlice. Chtěla bych letos jet do Polska, ale nevím, jakou trasu muž vybere. Určitě bych si přála se tam zastavit. Přeji tobě a Radkovi klidné dny. Pavla




    OdpovědětVymazat
  6. Šárko vidím, že Trutnov je velice fotogenické město. U nás byla taky ulice, nebo spíš jenom ulička, kde bydleli cikáni a kdo nemusel, ten tudy radši nešel. Pak se odstěhovali a totálně vybydlený dům koupil jeden podnikatel a opravil ho tak, že teď je to nejhezčí dům ve městě. Teď se mi nedávno stalo, že jsem šla a na chodníku se hádala skupina cikánských kluků, ale šla jsem dál a řekla jim s úsměvem, že jestli se chtějí prát, tak ať počkají až přejdu, no byla ve mně ale malá dušička. Ale oni se rozestoupili a pustili mě. Chvíli bylo ticho a pak jsem slyšela, jak na sebe zase řvou. Přeju hezký večer a těším se na další fotky. Jaruna

    OdpovědětVymazat

♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)