víš jak moc byl taťka nemocný.
Díky velmi těžké sepsi mu nefungovalo nic, srdíčko, plíce, ledviny, střeva, no prostě vůbec nic. Ve všem za něj pracovaly přístroje. V umělém spánku byl dlouhých 13 dnů a paní doktorka nám dlouho říkala, že musíme být připravené úplně na všechno. Ještě jsem zapomněla, že měl taťka černé ruce i nohy a hrozilo, že o ně přijde, však a část članků prstů na pravé noze nakonec přišel. Taťka za ty tři měsíce v nemocnici v Hradci zhubnul 40 kilo a přišel o veškerou sílu.
Pak ho převezli na OAM do nemocnice do Vrchlabí a tam začalo být den ode dne viditelně líp a líp.
A dneska, z vysokého chodítka, které ještě pamatuješ ty, se přesunul už na to malé a z něj se už přesouvá na hole, vydrží už stát sám bez opory a už pomalu začínáme trénovat schody a pak už bude na řadě auto.
Tak moc nám je líto, že ti to všechno nemůžeme ukázat. Hodně ses na tyhle chvíle těšila a moc jsi si je přála .
Beruško naše milovaná, to všechno děláme pro tebe a doufáme, že na nás z nebíčka koukáš a všechno to vidíš ❤️❤️❤️
 |
Verunko,moc ti děkujeme,že jsi nám to nelehké období pomáhala zvládnou, bez tebe bychom to nikdy nedali, holčička naše milovaná ❤️ ❤️ ❤️ ❤️
Byla jsi mi v tu dobu opravdu velikánskou oporou.
Moc, moc, nám chybíš děvčátko naše milované ❤️ ❤️ ❤️
Mamka, taťka a Baruška ❤️ ❤️ ❤️
Šárko a Radku, zdravím z Kožuškova. Verunka na Vás musí být, tam někde nahoře moc pyšná. Takové pokroky, to jsou výborné zprávy pro nás všechny. Ať jde rehabilitace úspěšné dál. Každý den si na Vás vzpomenu a hlavně na Verunku, ale jsem ráda, že píšete dál a pořád víme, co se u Vás děje. Nějak by mi to za ty roky, co tu chodím chybělo. Držte se Verunka na Vás bude shora dohlížet ... 💖
OdpovědětVymazatTo je dlouhatánská cesta a obrovské pokroky, jen tak dál a zase se brzy pochlubte co jste dokázali, mám radost a Verunka určitě taky. Držte se. Aťka
OdpovědětVymazatŠárko a Radku!
OdpovědětVymazatJsem moc ráda za moc dobré zprávy.Mám z vás radost a Verunka se určitě směje od ucha k uchu...vždyt to si pro tatínka přála.Jste báječní...Šárko, je v tom všem vidět vaše vzájemná velká láska. Jak si dodáváte navzájem sílu a podporu.
MíšaZ.
To jsou opravdu dobré zprávy, Verunka Vám byla velkou oporou a určitě by byla na
OdpovědětVymazattatínka moc hrdá. Moc na Vás myslím a přeji další pokroky a trpělivost. Alča
Milá Šárko a milý Radku , to je dobrá zpráva . Verunka na vás dohlíží z nebeského obláčku a je moc pyšná jak velký pokrok jste zvládli. Každý den na vás myslím a na usměvavé sluníčko.
OdpovědětVymazatDržte se , objímám vás a pohlaďte za mě Barušku.
Jana
Ahoj Šárko a Radku,Verunka to všechno vidí a má moc velkou radost kdyby mohla tak by vás pochválila Radek se moc snaží a jde mu to moc dobře a Šárko tys mu velkou oporou . Posílám moc pozdravů a Barušce velké pohlazení Iveta
OdpovědětVymazatNo to je tak skvělá zpráva.A ta poslední fotka,tak ta je super.Opatrujte se,pohlazení Barušce a lepší časy do Krkonoš moc přeji.Jitka.
OdpovědětVymazatZdravím Vás paní Šarko a pane Radku. Znám Váš blog už řadu let. Je mi líto co se stalo Vaši dceři Veronice. Všem kdo navštěvují Váš blog určitě také a cítí s Vámi. Dnes jsem se rozhodla zareagovat také já. Prosím zvažte jaké fota ze svého soukromí zveřejníte, myslím že dnes jste se překonala paní Šarko. Vždyt to vše je tak intimní a soukromé, že žasnu , co všechno jste ochotná zde vystavit. To se opravdu vidí ojediněle a snad i lékařské tajemství by se divilo. Svůj smutek si musíte odžít, hlavně v soukromí.
OdpovědětVymazatObezita je velice nebezpečná a u Vas ,v obou případech, jak u manžela tak i u dcery sehrála svoji roli. Dejte prosím na to pozor.
Drže se a více obrázku z přírody.
staniční sestra
Není žádný " správný" způsob, jak se vyrovnávat s takovou věcí. V.
VymazatMedicina je zalozena na faktech a ne domnenkach. Vam neprislusi komentovat, jake jsou priciny nemoci Radka nebo Verunky. Stejne tak lekarske tajemstvi je tajemstvi lekare, pacient si s informacemi muze delat, co chce. Jestli jste opravdova stanicni sestra, musite to vedet!
VymazatPřemýšlela jsem, jestli se ještě vracet k Vašemu komentáři, ale rozzlobil mě dost a myslím, že rodina nemá sílu tady reagovat na každý výplod. Váš komentář, paní staniční sestro, mi svým stylem hodně připomněl komentáře z dřívějších dob, kdy tu psal někdo, kdo se podepisoval někdy jako " soused", jindy jako nějaký pták- myslím, že to byla Sojka, ale už si nejsem jistá. Prosím, zanechte těchhle nechutnosti aspoň v této těžké době. V.
VymazatVážená staniční sestro, vy jste neskutečná KRÁVA! Už prosím nikomu nic nepište. Děkuji. Lenka
VymazatMoji milí, Verunka by měla moc a moc velkou radost, kdy viděla, jaké pokroky tatínek udělal. ale věřím, že to vidí. Jinak Šárko děkuji za kompletní dokumentaci toho, jak na tom Radek byl a jak velký skok udělal. samozřejmě je to nejen jeho silnou vůlí, ale tvojí obětavou péčí. Dělejte to stále pro vaši holčičku. Pavla
OdpovědětVymazatOba jste bojovníci. A Verunka by určitě nechtěla, aby jste něco vzdávali. Moc držím pěsti. Držte se! Lenka
OdpovědětVymazatMilý Radku, jste pašák! Udělal jste během těch několika měsíců ohromný pokrok. Mimochodem máte krásné tričko s " Baruškou" :-). Šári, Vy jste obdivuhodná žena! Moc vám oběma držím palečky, ať je každý den lépe a lépe . Ať můžete brzo zase spolu na procházky, třeba do lesa načerpat pozitivní energii, kterou oba tolik potřebujete! Posílám moc pozdravů od nás z Jablonného v Podještědí. Jana Č.
OdpovědětVymazatTo je velmi krásná zpráva Šárko a Radku.👍🍀Verunka vše vidí tam z obláčku,moc zdravím a držím palce k dalším pokrokům.🍀
OdpovědětVymazatAhoj Šárko a Radku, moc vás zdravím. Radku, jsi obrovský bojovník a s úžasem sleduji pokroky, co děláš!! Je to pro vás určitě moc těžké, ale pokračujte a piště dál!! Verunka je na vás určitě v nebíčku moc pyšná!!!!
OdpovědětVymazatMilí Verunčiny rodiče, v myšlenkách jsem s vámi. Bohužel tuto smutnou zprávu, že Verunka už není mezi námi, jsem se dozvěděla od Verunčiny maminky včera večer. Milá Verunko, nemůžu tomu stále věřit, vždyť jsme se dobře znaly a pověděla jsi mně tolik krásných, ale i smutných slov. Je mi nesmírně líto, že pro svoji nemoc jsem Ti napsala pozdě. Verunko, už tam nahoře jsi určitě spokojená a bez bolesti a díváš se na nás všechny a hlavně na svoje rodiče, kteří potřebují hodně síly, aby Tvůj náhlý odchod zvládli. Verunko zlatá, vím ,že se v určitém okamžiku znovu setkáme a zase si popovídáme.
OdpovědětVymazat