na dnešek jsme měli něco v plánu
nakonec se ukázalo
že to bude už hned od rána
no
a tak jsme od rána byli na cestách
a vyřizovali a zařizovali
a k naší velké spokojenosti jsme i pochodili
tak hurá
a protože se to ráno protáhlo až do oběda
a my nestihli uvařit
tak jsme si v jedné vyhlášené hospodě - co se týká jídla
a koupili jídlo sebou domů
nabaštili jsme se
chvilku si oddechli
a hurá na procházku
když jsme vyjížděli
tak bylo nebe úplně vymetené a modrá
když jsme pak docházeli z procházky k autu
tak jsme pomalu ani auto nemohli najít
jak hodně chumelilo
a nebylo ho vidět
ale teď k tomu veselému hlaholu co u nás včera večer byl
taťka se dal do povídání
a vzpomínání na to když byl malý
to že byl už od mala pořádný lump víme
už jsem vám tu psala i o tom
jak si v první třídě když šel ze školy
byl hrát u potoka
a aktovka mu uplavala a ani si toho nevšiml
a včera nám vyprávěl o tom
jak to měl se školkou
a jak se mu v ní ale ani trochu nelíbilo
a nechtěl do ní chodit
ta chtěl být doma s babičkou
ale to nešlo
babička ještě chodiĺa do práce
a tak holt do školky musel chodit
chodil
ale taky z ní utíkal
a když už utekl po několikáté
a všichni ho hledali
a našel ho strejda
spokojeně si v bačkůrkach kráčejícího domů k babičce
tak ho prý bafnul za ucho
a celou cestu za to ucho ho držel
a dovedl zpátky do školky
no a od té doby už ve školce zůstával
a nikdy neutekl
no docela živě vidím našeho taťku
jak zdrhá z té školky
a už se těší na to
jaké další lumpárny bude vyvádět
no holt to byl klučina z vesnice
který musel všechno prozkoumat
hlava nehlava
a u žádného průšvihu nechyběl
takže když někdo pomaloval sousedom prase
hned všichni věděli kdo to udělal
ale měli smůlu
v té době taťka totiž coby sedmiletý ležel doma se spalničkama
a mohl tak jen litovat
že u toho malování prasete s klukama nebyl
no a takhle my jsme to včera doma měli
veselo
a to až tak až mě z toho bolelo břicho jak jsem se smála
tak a vy mějte dobrou noc
a ahojda
Veru ,ty břízy jsou nádherný. No a tatka si užil rošťačin, tak to má být. Taky jsem utíkala ze školky, pamatuju si po schodech ze třídy dolů, někdy jsem to stihla ještě ven na chodníček, ale já jsem doháněla s brekem odcházející mamku, nechtěla jsem ve školce být, tak mi nakonec museli najít tetu na hlídání.
OdpovědětVymazatMějte pěkné uterý. Dnes jedem Trutnovem, tak zamáváme, tady máme na silnicích sucho tak opět doufám, že pujde, koukala sem na vaše webky a zdá se mi dobrý.
Tak to byl ten váš taťka holt správný venkovský kluk. Náš Martin když byl ve školce, tak taky jednou utekl, ale jen před školku, šel se podívat, jestli už pro něj někdo nejde. Mladý zrovna přijel a tak ho dovedl za učitelkou a říkal jí, že ho vítal venku, jestli jim náhodou nechybí, ta spráskla ruce a pak museli školku zamykat a Tomáš je to samý, taky si ho museji hodně hlídat. Nemají to s některýma dětma jednoduchý. U nás už sypač projel a před chvílí, trochu sněžilo a tak i když není velká zima a trošku i taje, tak hnedka zase každý den něco připadne a tak máme pořád hezky bílo. Mávám od Ještědu. Věrka.
OdpovědětVymazatTak jsme si zase pěkně početli to je dobře že se hodně smějete,to je lék na všechno. Můj muž taky utíkal ze školky,u babičky bylo líp ! Já nikdy do školky nechodila a určitě bych neutíkala. Měla jsem ráda děti a změny. Hezký den přeji všem !
OdpovědětVymazatVeru taťka byl teda pěkné kvítko, já jsem do školky chodila ráda a tak mě ani nenapadlo utíkat, ale ráda jsem poslouchala vyprávění mojí mamky, která byla podobného ražení jako tvůj taťka a pořád někam utíkala a jednou se přidala k cikánům a stará cikánka ji potom dovedla babičce domů, asi měli už dětí dost. Krásné fotky s tou modrou oblohou. Hezký večer.
OdpovědětVymazat