Vánoce už nám pomalu klepou na dveře
ještě devětkrát se vyspíme
a Štědrý den bude tu
a my se dneska spolu vypravíme o hezkých pár roků zpátky
do doby kdy mamině bylo asi tak pět, šest roků
a tudíž se psal rok asi 1971
do vánoc tudíž chybělo pár dnů
a to bylo doma už znát
cukroví už bylo upečené
ve sklepě na svoji slavnostní chvíli čekaly kompoty v plechovkách
které si mamina s babičkou dovezly od tety z Prahy
u babička ve skříni čekala na svoji premieru
nová záclona do obýváku
tu si pro změnu babička koupila v NDR
kam pravidelně před vánocema jezdila s čedokem
a později když pak už dělala ve velké pekárně
tak tam jezdili do NDR jako zájezd od ROH
a jak vánoce byly blíž a blíž
vrcholil i vánoční úklid
ze všeho nejvíc se mamina těšila prý na to
až dojde i na koberce v chodbě
měly tam dva běhouny
babička je vždycky srolovala
a už s nima šupajdila ven na sníh
tam zas je na sněhu pěkně rozbalila
a klepala je co jí síly stačily
pak zas je srolovala
přehodila přes bydlo
a nechala je ještě
než co vytřela chodbu
venku pěkně větrat
a pak šup s nima pěkně domů
v tu dobu taky děda přinesl ze sklepa velkou krabici
se světýlkama a ozdobama na stromeček
děda
když ještě nebyl v invalidním důchodu
tak pracoval jako elektrikář v elektrárně
a protože mu teda elektrika nebyla cizí
tak světýlka na stromeček vyrobil sám
a každý rok je ještě nějaký způsobem vylepšoval
no a ten rok musel dělat nový
babička totiž z NDR kromě jíž zmíněné záclony dovezla
i umělý vánoční stromeček
a ten byl o dost větší než ty přírodní které měly předchozí roky
no užili si s ním hodně " srandy"
ještě že děda byl zručný kutil a stromeček upravil tak
aby jako vánoční stromeček mohl vůbec fungovat
prý když se na něj pověsily ozdoby
tak netrvalo dlouho
a větvičky i s ozdobama ze stromečku opadaly
tak holt děda vzal takovou ruční vrtačku
u které točil kličkou a tím vrtal
a díry kde byly nastrkané větvičky
vyvrtal o kousek dál
a udělal je menší
to aby v nich ty větvičky byly pěkně nafest a držely
dneska když na to mamina vzpomíná s odstupem času
tak stromeček to prý byl hrozný
ale v té době z něj byli nadšeni
a každému se moc líbil
a hlavně vydržel až do Hromnic a neopadával
další dědovou prací byl betlém
mamina měli doma v obýváku piáno
ale takové to velké křídlo
no a na něj vždycky před vánocema děda stavěl betlém
uměl si s tím hodně vyhrát
každá figurky měla rok co rok přesně dané svoje místo kde měla stát
a aby to děda dovedl k úplné dokonalosti
tak celý betlém měl i osvícený
no a právě ve chvíli
kdy děda postavil betlém
tak mamina poznala
že vánoce jsou už opravdu za dveřma
a když se pak doma už začalo mluvit o tom
že už brzy přijede babička z Hradce
/ maminka mamčiny babičky/
tak do vánoc zbývaly už jen tak dva tři dny
ale o tom si napíšeme zas příští týden
a tady jsou mamčiný babička s dědou
ve dvou pozicích
nejdřív jak úplně obyčejní lidé
a pak úplně proměnění k nepoznání
no a vy mějte prima večer
a zítra budeme spolu dělat kuličky Rafaelo
už asi třetí vánoce je děláme podle jiného receptu než ze salka
a takhle nám chutnají ještě víc
Ahoj Veru, to já ráda vzpomínám na vánoce, když jsem byla malá a chtěla bych to zase vnímat dětskýma šestiletýma očima. My jsme na stromku měli lucerničky, které svítily jenom když fungovaly všechny žárovičky a to bylo málokdy, tak jsme věčně byli bez světel, ale také jsme mívali klasické svíčky. Na bezpečnost svícení dohlížel můj tatínek, který byl hasič. Pohodový večer.
OdpovědětVymazatVeru, jak vždy píšu, mám to maminy retro moc ráda, také jsem ted našla fotky mojí babičky s dědou, těm už by ted bylo přes sto let, jsou vystrojení někde v Praze, možná ještě za svobodna, na tehdejší dobu supr fotka. Umělý stromek jsme nikdy neměli, ale ted jsem byla na jedné vánoční výstavě a tam byl i retro vánoční obývák, tak 70. léta a tam byl, takový ten řídký třípatrový, jinak všechno tam bylo jako bych se přenesla o 50 let zpátky k nám dom na vánoce.
OdpovědětVymazatMějte fajn dny co tak rychle utíkají. Aťka
Jo Veru a já teprve přemýšlím co pect, letos budu zkoušet hodně nové a tak prosím ty perníčky s rumovou polevou jsou hned měkké?
Aťko jsou hned měkké a u nás už skoro nejsou, nějak se nám ztratily :))
Vymazat:, tak to jsem ráda , že je budu teprve pect, dobrou a děkuju
VymazatAhoj Verunko!
OdpovědětVymazatDěkuji za milé povídání.Prosím, můžu tě poprosit o recept na ty Rafaelo kuličky?
Byla bych moc ráda za recept.
Děkuji a hezký večer
MíšaZ.
Ahoj Veru.
OdpovědětVymazatDěkuju mamince za krásné povídání,to je pohlazení...a hezké fotky babi a dědy....
Ano,i já si pamatuju na úžasné stromečky... :-) Jo,s odstupem času vypadají nedobře...ale byly prostě úžasné už jen tím,že nepadalo jehličí...A opravdu se k nim dostat nedalo,vozili si je z Německa.Ale kdo si na ně zvykl,a je už starší,má je dodnes.
mějte se dobře u cukrovíčka...
Eva od Olomouce
Hezké povídání. Jo stromečky, to je téma. Já mám taky už dost starý umělý, ale ne ještě ten úplně z prvních, ale vždycky když ho mladí strojí, to je jejich práce, já to dělám nerada, tak vždycky hledají kde je jaké jehličí. On má totiž snad na každé větvičce jiný jehličí, já jsem si toho nikdy nevšimla, ale mladý to viděl hned. Jako by tam byly tři druhy borovičky. Ale náš je aspoň hezký huňatý, ale druhá babička ty mají ten z těch prvních a myslím, že ho koupila v Polsku a ten je takový jako opelíchaný a ona se sním pořád nemůže rozloučit, tak si zněj děláme legraci každé vánoce. Jenže on je štíhlý a vejde se jim pěkně tam kam potřebuje a nový, který má snad ještě v původní krabici, tak ten je huňatý a ten se jim tam nevejde, prostě není hubený vypelíchaný. No a už se tady šklebím jako blázen. Už se těším, až je uvidím, jezdíme tam každý rok na Štěpána. Dneska jsem od rána zase dělala okolo cukroví, ještě tady mám dvoje těsto, tak zítra zase zabojuju, ale už mám toho pečení docela dost, bolí mě záda jako hrom, pak ještě trošku něčeho nepečenýho a hurá pár dnů si odpočinu a budou se dělat zase vánočky. Já je pletu ze 6 pramenů a ty jdou rychle. Mávám od Ještědu. Věrka.
OdpovědětVymazat