V chaloupce pod lesem se listopad překulil v prosinec
venku chumelilo a mrzlo
a děti se vracely ze školy
vyfoukané, vymrzlé a celé od sněhu
to jak se cestou ze školy koulovaly
a doma
tak tam bylo tak teploučko
kamna hřála
a maminka měla už pro každého připravený hrnek voňavého čaje z bylinek
které děti v létě s maminkou sbíraly u nich na louce
a které maminka měla v pytlíčkách u kamen
a protože už se blížil svátek svaté Barborky
děti už si pomalu chystaly každý svou punčošku
kterou si v předvečer jejího svátku dají na okno
a ráno v ní budou mít nadílku
a tak také se stalo
jen co se děti ráno probudily honem utíkaly každý pro svou punčošku
a našly v ní tolik věcí
navrchu pro ty zlobivé bylo pár uhlíků uhlí
to jako připomenutí
že už další den budou chodit čerti
pak tam děti našly i pár bramborů a mrkev
měli tam i jablíčka a vlašské ořechy
když si pak vytáhly z punčošky i perníčky s obrázkem mikulášem
a pár kousků cukrkandlu
to bylo radosti
mějte moc krásný večer
a zítra zas ahojda
A to mě Veru, kromě dalšího milého počteníčka připomnělo , abych nezapomněla na větvičku Barborky.
OdpovědětVymazatMějte pěkné další adventní dny. Aťka
Ahoj Veru, to bylo opět hezké povídání před spaním. Už se moc těším, až v té chaloupce nastanou vánoce. Přeju pohodový večer.
OdpovědětVymazatÚplně jsem se přenesla do dětství. Chodily jsme do školy přírodou, přes les a potok a různé meze a louky a to bylo to pravé eldorádo pro nás v zimě. Jezdily jsme na tašce po závějích, a to jsme si užíly legrace a ani jsme nijak moc nestonaly. Když jsme dorazily do školy, tam byly násypný velký kamna, tak učitel jen zavelel, slíkat a sušit a sedět u kamen. Tam jsme chodily jen do páté třídy byla to taková malá škola, ale bylo tam fajn. Pak už jsme jezdily autobusem do města a to už jsme žádný řádění po cestě neměly. Tak jsem se zase vrátila v čase a čtení je bezvadný. Mávám od Ještědu. Věrka.
OdpovědětVymazat