sobota 28. listopadu 2020

teď

 večery jsou už hodně dlouhé


doma to máme tak
že když se začne stmívat
je to pro nás už večer
a proto večery u nás už teď začínají kolem čtvrté odpolední

to většinou s taťkou přicházíme za maminou s prosbou
Mami, povídej

a tak si povídáme o všem
co už vetšinou od maminy známe
a stejně si zas po roce moc rádi poslechnem

povídá nám  o tom
jak touhle předvánoční dobou
když byla ještě malá
 už dávno měla pod válendou schovanou krabici od bot
a v ní každý den přibývaly nové a nové dárečky pro babičku a dědu k vánocům
ať ty kupované
nebo i ty potají a s láskou dělané
a jak se z nich chodila každý den radovat
a vymýšlela jak je zabalí a ozdobí
aby udělaly babičce a dědovi co největší radost





povídáme si i o tom
jak doma po večerech doma louskali vlašáky do cukroví

děda to dělal s jemností a trpělivostí jen za pomocí kudličky
zatímco babička byla schopná vzít na oříšek
na který nestačil ani louskáček dokonce kladivo
a to pak skořápky lítaly úplně všude po celé kuchyni
a nikomu to nevadilo
a bylo jim u toho tak dobře


nebo nám  vypráví i o tom
jak babička v neděli po obědě
poté co v kuchyni dožehlila
vytáhla jehlice a u pohádky z rádia
a zatímco děda spokojeně podřimoval u stolu
a klimbal tak
že mu až několikrát spadla hlava na stůl

pletla mu pod stromeček ponožky a šálu



a nebo nám vyprávím o tom
jak děda už od začátku prosince po večerech psal vánoční pohledy
který mu mamina předtím nakoupila na poště
a kolikrát jich bylo i víc jak padesát
a zrovna tolik jich pak k nim přišlo do schránky
a mamina si je vždy tak moc ráda prohlížela
a četla si je
a nechala si vyprávět o těch lidech
od koho  přišly vyprávět



pořád doma máme o čem si povídat

a víte co by bylo prima
kdybych k tomu povídání měli ještě víc starých fotek než co teď máme
a hlavně těch taťkových
protože taťka fotek ze svýho dětství má opravdu strašně málo
slovy pouhých pět
a to fakt není moc
a kdyby jich měl víc
tak by nám s  maminou taky mohl podle nich vyprávět
a třeba by si díky ním vzpomněl na věci na které už dávno zapomněl


doslechli jsem se
že ten někdo
kdo prý ty fotky stále má
nás taky tady čte
a pravidleně se sem vrací
tak ho za taťku moc prosím o pár takových  fotek
protože vím
že by taťkovi udělaly velkou radost

no a vy mějte krásný večer
a zítra už nám to začíná
ááááách......



6 komentářů:

  1. Veru máš pravdu , nad fotkama a já mám ještě takové ,,památečné " šanony a tam mám třeba vstupenky z památek co jsme navštívili na dovolených, programy, kde třeba děti vystupovaly, z plesů apod, to už by taky člověk kolikrát nevzpomněl kde všude byl, je fakt že dnes se vše vyfotí, ale dřív to tak nebylo, a to zrovna u nás se fotilo vždycky hodně, i u našich je hodně diáčků, ale s dneškem se to nedá fakt srovnávat.
    A připomněla si mi dnes ty nedělní rozhlasové pohádky, to jsme hupli na válendy a všichni byli rádi že mají chvilku klidu:)
    Krásnou neděli s první adventní svíčkou přeju...Aťka

    OdpovědětVymazat
  2. Veru na mě dýchla úplná nostalgie a vzpomněla jsem si na to, jak jsme si s babičkou vždycky povídala večer v posteli a v kamínkách praskal oheň. A taky na ty nedělní rozhlasové pohádky. A dárky já balím dlouho před štědrým dnem a taky se ně pak dívám,jak jsou hezký zabalené. Hezký večer a zítra už máme advent hurá.

    OdpovědětVymazat
  3. To se to čte, jako bych četla Káju Maříka. Tvoje maminka je určitě hodně trpělivá osůbka a vůbec tvoji rodiče jsou moc hodní.
    Ráno když jsem vykoukla ven, tak jsem nevěřila vlastním očím a šla jsem kouknout ještě do kuchyně, měli jsme všude bílo, jako v pohádce a navíc byla i mlha, tak i příroda stromy a všechno co je vyšší, bylo obalené omrzlicí. Teď už je skoro všechno pryč, tak je po parádě. Naši jsou u druhé babičky, jako skoro každý týden v neděli dopoledne, pak přijedou domů naobědvají se a mají siestu. A taky si při té příležitosti vzpomínám na naše domácí siesty, když jsem byla ještě malá, které probíhali většinou u pohádky v rozhlase. Tatínek poslouchal s námi, občas u toho zdříml a maminka dopékala poslední plech s buchtama, to už dávno není pravda. Mávám od Ještědu. Věrka.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Veru.
    Děkuju za krásné poivídání a fotky...to se tak krásně čte...ještěže ten Tvůj krásný blog máme..:-)
    Ano tak už.. :-)Užijte si krásně adventní dny a vše kolem,a hlavně Ty,víme,jak je máš ráda.. :-)
    Pozdravuju všechny a Barušku,ta už bude trénovat sledování pohádek.. .-)
    Eva od Olomouce

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Verunko,hezké povídání.My ted máme takový bláznivý období,ale snad už to skončí.Dneska jsem dostala od našeho souseda jmelí udělal mi strašnou radost.Moc zdravím.Iveta

    OdpovědětVymazat
  6. Moc vám děkuju všem za napsání, oko mě zas zlobí, a tak vám nemohu napsat jednotlivě, tak mi to prosím promiňte ♥

    OdpovědětVymazat

♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)