úterý 25. srpna 2020

jak to bylo s koblihama - podruhé

jak to je  těma mýma šítýma koblihama už víte


dneska si spolu napíšem 
jak to doma máme s těma opravdovýma koblihama 

teda spíš se právě díky koblihám vrátíme o pěkných pár roků zpátky
tak jak to znám z mamčinýho vyprávění

pro ty co jsou u nás na blogu ne moc dlouho začnu pěkně od začátku

mamina od narození vyrůstala u svojí babičky a dědy





děda byl doma na invalidním důchodu
a babička pracovala v pekárně
kde právě pekla koblihy

do práce chodila na noční
takže babička v noci pekla koblihy 
a maminu hlídal děda

a víte kolik těch koblih stihly ještě s jednou paní za noc upéct- usmažit
někdy i 2 a půl tisíce
to se musely něco ohánět
zadělat těsto musely
pak ho nechat kynout, vyválet, vykrájet
zas nechat kynout
pak usmažit pěkně z obou stran
nechat okapat od oleje, naplnit marmeládou, narovnat do bedýnek 
a nakonec pocukrovat
no povím vám byla to asi pěkná dřina
a přesto babičku to moc bavilo

a každé ráno nosila domů pár koblih
a ty byly vylepšený, byly totiž 2 x naplněný
a mamina měla kamarádku
a ta byla ze tři dětí a doma koblihy nedostávali
a tak každé ráno když se stavovala pro maminu do školy
tak už měla od naší babičky nachystané a zabalené dvě koblihy
a jak byla za ně ráda

a je to ta samá mamčina kamarádka
se kterou si mamina vyměňovala svačina ve škole
když měla mamina na svačinu rohlík s pomazánkovým máslem a šunkou
tak ta kamarádka ji ho moc záviděla
a ona zas měla rohlík s angreštovým džemem
a ten džem ji zas záviděla naše mamina
a tak si to holky prohodily a byly spokojené obě 

a takhle to teda u nás bylo s koblihama

a vám teď přeju moc hezký večer a zítra zas ahojda

a ještě pár koblih jako bonus
ty jsou z Itálie
jsou taky moc dobrý
ale na ty naše nemají 




10 komentářů:

  1. Veru takovou babičku mamce určitě všichni záviděli. A měla fešácký kočárek, myslím, že jsem měla podobný. Hezký večer.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaru ahoj, babička byla fajn i já ji pamatuju, sice jen osm roků, ale jsem za to moc ráda. Měj krásný zbytek středy a ahojda

      Vymazat
  2. Ahoj Verunko,hezké povídání.My máme tetu maminy sestru a ta taky dělala v pekárně a když jela z noční jezdila kolem nás a taky vozila koblihy,rohlíky nebo vánočku to byla dobrota,pak tuto malou pekárnu zrušilí.Úplně jsem na to zapoměla a tvé povídání mi to připomělo.Přeji krásný večer.Iveta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivetko ahoj, babička prý taky nosila chleba a rohlíky a mamina rtaky měla ráda čerstvé rohlíky, babičku z pekárny vozili domů ti co pak to všechno rozváželi do krámů a tak ty rohlíky měli kolikrát ještě vlahý, ale to já už nezažila, škoda. Měj taky prima středu

      Vymazat
  3. Konečně vím,na co jsem měla dnes chuť ☺
    Pěkné povídání ☺
    Přeji krásný večer ☺

    OdpovědětVymazat
  4. Veru, krásné vzpomínkové povídání, to musela být fakt fuška v té pekárně,ale zase každý koblih prošel několikrát poctivě rukama ,úplně cítím tu vůni a chut, chodívala jsem jako studentka na brigádu do pekárny a nosívala nad ránem domů teplé rohlíky, nebo teplý chleba co třeba praskla kůrka, hmmm to taky byla dobrota.
    A já měla s maminou stejný nejen kočárek, ale i podobný kabátek.¨
    Pěkný den. Aťka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aťko ahoj, mamina taky byla po maturitě dva měsíce na brigádě v pekárně, to aby si vydělala korunky a mohla pak jet do Maďarska .A jí se zas líbilo, jak nosila ten bílý plášť . Taky se mějte moc hezky a ahoj

      Vymazat
  5. Koblížky jsou jako malované. Zkouším, jestli se sem konečně dostanu, nějak mi nejde přihlásit a tak uvidím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím komu děkuju, ale děkuju strašně moc za snahu mi napsat, i já se tu pořád učím něčemu novému.

      Vymazat

♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)