čtvrtek 24. listopadu 2016

Mami, povídej....


tak tuhle větu teď slýchám dost často


Přeju Vám všem co nejpohodovější den


večery jsou už hodně dlouhé

doma to máme tak
že když se začne stmívat
je to pro nás už večer
a proto večery u nás už teď začínají kolem čtvrté odpolední

to většinou Verunka s Radkem přicházejí právě s touhle prosbou
Mami, povídej

a tak si povídáme o všem
co už vetšinou znají

povídáme o tom
jak touhle předvánoční dobou
když jsem byla malá
jsem už dávno měla pod válendou schovanou krabici od bot
a v ní každý den přibývaly nové a nové dárečky pro babičku a dědu k vánocům
ať ty kupované
nebo i ty potají a s láskou dělané
a já se z nich chodila každý den radovat
a vymýšlela jsem jak je zabalím a ozdobím
aby udělaly babičce a dědovi co největší radost






povídáme si i o tom
jak jsme po večerech doma louskali vlašáky do cukroví

děda to dělal s jemností a trpělivostí jen za pomocí kudličky
zatímco babička byla schopná vzít na oříšek
na který nestačil ani louskáček dokonce kladivo
a to pak skořápky lítaly úplně všude po celé kuchyni
a nikomu to nevadilo
a bylo nám u toho tak dobře


nebo si vyprávíme o tom
jak babička v neděli po obědě
poté co dožehlila
/ a já tu vůni vyžehlených košilí tolik milovala a dokážu si ji dodnes vybavit
vytáhla jehlice
a zatímco děda podřimoval u stolu
a klimbal tak
že mu až několkrát spadla hlava na stůl

pletla mu pod stromeček ponožky a šálu




a nebo jim vyprávím o tom
jak děda už od začátku prosince po večerech psal vánoční pohledy
který jsem mu já předtím nakoupila na poště
a kolikrát jich bylo i víc jak padesát
a zrovna tolik jich pak i nám přišlo do schránky
já si je vždy tak moc ráda prohlížela
a četla si je
a nechala si vyprávět o těch
od koho nám přišly






včera jsme si i vzpomněli tady na ty přáníčka
ty nám Verunka dala
když chodila do druhé třídy










pořád máme o čem si povídat

a víte co by bylo prima
kdybych k tomu povídání měla ještě víc starých fotek než co teď mám
určitě bych si vzpoměla díky nim i na to
co jsem už dávno zapomněla



doslechala jsem se
že ten někdo
kdo prý ty fotky stále má
nás taky tady čte
a pravidleně se sem vrací


a tak moc o ně prosím
hodně moc by to pro mě znamenalo
však mi je mami můžeš nechat ve sklenářství
když nechceš jít k nám
a já si tam pak pro ně dojdu
oni mi dají vedět
neboj

děkuju


"Že jsi dospěl,

víš v době,

kdy se žádná z věcí,

co si přeješ k vánocům ,

nedá koupit v obchodě."










Žádné komentáře:

Okomentovat

♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)