Ivel

tak teď si asi říkáte, že jsem se úplně zbláznila

a cože jsem to napsala za hloupost do názvu dnešního brebentění

nene

nezbláznila jsem se

přesně totiž takhle se jmenuje největší psí kamarád naší malé Barušky

je to pětiletý kříženec dobrmana od sousedů z vedlejšího vchodu

no a právě on a naše Baruška si navzájem padli do oka

a stali se z nich kamarádi

pravidelně dvakrát denně spolu prožívajé své psí hrátky

a když řeknu, že jdeme ven za Ivlem

tak to honem už běží ke dveřím a tam netrpělivě u nich poskakuje

a venku

to pak je vždycky velká radost ze shledání

no jenže vyfoťte ty dva

to je téměř nemožné

až dnes se mi to aspoň trochu podařilo

našli si klacek na kousání

a takhle se o něj podělili

jen škoda, že si sním nelehli na sluníčko

ale do stínu

a kdyř šel Ivel domů

tak my jsme se ještě vypravily za domeček pana Štrbáka pro šípky

potřebovala jsem ještě nějaké na to moje okýnkové tvoření

a cestou jsem si všimla

že už mu tam kvetou ty drobné listopadky

a semtam ještě nějaký ten opozdilý měsíček

jinak jste si určitě všimli

že ač to mám k němu sotva pár metrů

letos jsem tak téměř nefotila

pan Štrbák na jaře onemocněl a domů už se nevrátil

bydlí u Emy co má na náměstí cukrárnu

a mně to tam bez něj přijde moc smutné a tiché

a tak tam k němu nechodím

vždycky jsme tam spolu podeděli na lavičce

a on pak koukal jak fotím

jenže bez něj to není ono.....

jejda to končím dnes smutně

no jenže i tohle je život

ale vy nesmutněte

venku svítí sluníčko

a babí léto i když už i s ranníma mrazíkama

nám má vydržet dál

a tak tu bude prima

tak se mi mějte moc hezky a ahoj