neděle 2. srpna 2015

pro mě nečekaný

byl náš dnešní výlet Smějící se

dlouho jsem nevěděla kam jedme
ale když jsme v Jaroměři neuhnuli na Hradec, ale do Josefova
začala jsme mít jisté příjemné tušení Smějící se



naši to teda plánovali už od minulého týdne
a já , která mám jindy o všem přehled
o tom neměla ani tucha
a je fakt
že se jim to podařilo utajit až do poslední chvíle
a vůbec , ale vůbec jsme neměla zdání
že to nebude jen výlet na známá místa
ale i něco mnohem víc Smějící se


mnozí už asi tušíte, že jsme jeli do Holic
jezdíme se tam takhle podívat každé léto
a tak mi to nepřišlo ani trochu divné


prošli jsme si les
zavzpomínali
a bylo nám tam moc dobře a hezky
a byli jsme z toho všichni tak nějak naměkko Mrkající

a když jsme šli zpátky k autu
napadlo taťku
abych se zaskočila podívat
jestli náhodou nebude někdo u Elišky na chatě
třeba rodiče
a tak jsem šla

a víte kdo tam byl a už mě čekal
Eliška
ono to totiž bylo domluvený Smějící se takhle s našima


moje Eliška
moje nejlepší kamarádka z celého mého dětsví
viděly jsme se zas po roce
a to bylo shledání, slzičkování z radosti
a nějakého povídání
fotku mám
ale na přání Elišky nedám

snad jen tu z dětství
a že jsme si toho tenkrát užily
no jejda Mrkající

jako malé holky

ale už i jako slečny Mrkající


no nebylo lehké se rozloučit
ale Eliška slíbila, že brzy přijde ona k nám
stejně jako tomu bylo vloni
kdy koncem srpna u nás doma zazvonila Smějící se


no bylo to moc prima
a moc za to našim děkujuuuuuu ♥
fakt hodně silný adojemný zážitek to byl

a když jsme si pak všichni mávali
když už jsme odjížděli
tak to už slzeli i naši

a teď aspoň pár fotek od tamtud Mrkající


a naše Baruš
poté co si poběhala spokojeně po lese

líp se mi ji nepodařilo vyfotit
pořád byla někdo v houští zalezlá a čmuchala stopu Smějící se


a polekala se labuťáka
kterému ani trochu nepadla do oka
a on na dost hlasitě syčel Úžasný


tak celou cestu domů prospala u maminy v klíně a ani se nehnula
a byla na maminu přilepená jak žvýkačka Smějící se
pěkně ji ten labuťák asi polekal


kousek před Trutnovem nám taťka ještě zastavil u pole
a my si tak natrhaly snůpek obilí
který nám už teď visí na hambalce nad kamnama Smějící se

no a to je z té naší cesty asi vše Mrkající

a já za ní našim moc moc děkuju ♥


P.S. a vy co ke mně chodíte už dýl
tak lecos ode mne víte
dnes k tomu jen dodám : Eli jen tak dál a moc díky, že jsi ten boj nevzdala Usmívající se

Žádné komentáře:

Okomentovat

♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)