na Matěje....

na Matěje začíná v Praze tradiční pouť

a my doma už šest roků na Matěje tak nějak se ani nesnažíme myslet

včera to bylo přesně šest roků co se stal taťkovi ten šeredný úraz,

který mu hodně změnil život

taťka už nemůže vůbec sportovat a je vděčný za každý i obyčejný krok, který ta noha zvládá

tenkrát ještě ten večer a část noci / taky to bylo úterý jako včera /

podstoupil velkou šesti hodinovou operaci

která nám dala naději, že snad nohu taťkovi zachrání

v holeni mu totiž visela jen na svalu , měl rozdrcenou část lýtkové kosti a navíc měl zlomený na té noze levý kotník a ten pravý měl úplně rozdrcený

a ještě měl polámaný žebra

a vykloubenou ruku v lokti

mamina si tenkrát i přesto,

že taťka ležel celou dobu na pooperačním pokoji,

vynutila, že tam mohla s ním hodně být, taťka to špatně nesl, jak ten úraz a tak i pobat v nemocnici

pak za dva dny ve čtvrtek podstoupil taťka další operaci té nohy

a víte co udělal hned pak další pondělí

podepsal revers a z nemocnice utekl domů i s teplotama

no utekl, neutekl, na nohu se nesměl pak ještě postavit dobré tři měsíce

ale tím, že podepsal revers, tak neměl nárok na sanitku, co by ho dovezla domů

a tak nám tenkrát pomohl pán, co mu mamina dělá papíry

a taťku vzadu v nákladní části dodávky ležícího přivezl s maminou domů

a domů ho pak už s maminou donesli sedícího na židli

a takhle to bylo pak ještě dlouhé tři měsíce , dvakrát do týden, když jezdili s taťkou na kontrolu

bylo to tenkrát hodně těžké

taťka pořád jen ležel, takže vše se odehrávalo v posteli, včetně mytí, prostě všeho

pak když už taťku přestali trochu bolet ty polámaný žebra

tak pak už to bylo lepší

to už se sic teda jen za pomocí maminy , ale apoň že tak, dobelhel na záchod a i do koupelny

nezapomenu, když se pak poprvé koupal, to bylo asi po deseti dnech co byl doma

jak si vlezl do vany s teplou vodu / tu bolavou nohu měl samozřejně položenou na vaně/

tak se mu uvolnily v těle všechny svaly a taťka nemohl z vany vylézt

prostě na to neměl žádnou sílu

a tak si ho mamina pomocí prostěradla přivázala k sobě a z té vany prostě vytáhla

ale od toho den se to pak začlo hodně zlepšovat

taťka dostal takovou sílu bojovat, že začal na sobě makat

pomalu se smiřival s tím co se mu stalo

začal jíst

a začal cvičit nejdří rukama a pak i tou zdravou rukou

a když mu pak po třech měsících dovolili chodit o berlích,/ to měl za sebou další v pořadí už třetí operacici/

teda chodil jen po té zdravé noze , tak to zvládal už naprosto v pohodě a zas už měl síly tolik jako dřív

a chodit začal až po osmi měsích / dřív nesměl/a měli jsme z toho všichni obrovskou radost

a od té doby podstoupil ještě několik operací a co bude s nohou dál se uvidí, ale to už všechno taky víte

ale co chci napsat

včera taťkovi právě taka na Matěje

zkolaudovali Kuks a my jsme s maminou na taťku moc pyšný

moc dobře víme, jak velké usilí to bylo

kolikrát musel taťka zatnout zuby

a nehledě na bolavou nohu musel pracovat dál a dál

kolikrát měl nohu otekou a rudou a nebo zas úplně studenou a modrou, ale nikdy to taťka nevzdal

a za svým snem dodělat Kuks šel dál a dál

taťko jsi velký šikula

a už napořád tady zůstane velikánský kus tvé práce ,

do které jsi na Kuksu dal i rok a půl svého života a srdce

a pro tebe taťko ,Tvoje oblíbená

jsme na tebe taťko s maminou moc hrdý ♥