pátek 15. května 2026

A nezapomeň taťko

na večer koupit pořádný pytel křupek, však víš, že byla ta vaše " droga" při koukání na hokej. Vždycky jsem vám dvěma kupovala takový ten normální pytlík, ale dnes vás na to bude víc, budete koukat i s dědou Petrem  dědou Jirkou z Voletin a kdoví, jestli se k vám nepřidá i děda Ruda.

A určitě, tak jako každý jiný rok, když bylo mistrovství světa v hokeji, tak Verunka už vytáhla český vlajky a od rána tě honí, aby sis je už přidělal na auto. A ty ji tak, jako vždycky dřív říkáš, Prcku, ještě je brzo. Tak víš co, když dneska vyhrajeme, tak hned zítra ráno si je dáme na auto, ano.

A večer určitě Verunka zasedne k televizi v některém ze svých  pravých hokejových dresů a že jich zrovna nemá málo. Má český, kanadský, pak s 68 podepsaný od Jardy Jágra a ten její nejcennější je asi ten  Pittsburgh Penguins  podepsaný  od samotným Sydney Crosby. Na ten jsi ji vždycky, když tady v něm pobíhala povídal, tak Veru, ten dostat já, tak se snad radostí počůrám, nehledě na to. kolik by mi bylo roků.

A úplně vás vidím, to bude chvály když se nám bude dařit a když ne , tak to se až nebe bude asi červenat, co bude padat nadávek, ale i to k hokeji patří a dělá to hokej hokejem.

A jestli jsi to tam prcku ještě nikomu nevyprávěla, tak určitě dneska je pro to ten pravý den a tak se oba dědové od tebe dovědí, co jsi v roce 2012 před vánocemi zažila.  

V té době jsi už hodně hodně fandila i trutnovskému hokeji a skamarádila jsi se  s P.CH.  Spolu  jste byli asi  třikrát jako kamarádi na večeři a tenkrát jsi zažívala i své první motýlky v bříšku.  P. byl tak hodný, že o tobě vyprávěl v kabině a kluci se tam tenkrát dohodli, že by tě taky chtěli poznat a tak se stalo to, že tě pozvali na jejich trénink. Ty jsi vůbec nic do poslední chvíle netušila, všechno domlouvali se mnou. A tak když jsem ti jednoho prosincového podvečera  řekla, ať se oblékneš, že půjdeme spolu do Billy, nebylo ti to nijak divné.

Divné ti to přišlo až ve chvíli, kdy na nás před domem čekalo auto, do kterého  jsme nastoupily a s tebou naprosto nechápající, kamsi jeli. Nechápala jsi ani to, když nám auto zastavilo před zimním stadionem a my šly dovnitř. Tam už na tebe čekal celý hokejový tým a ty jsi beruško naše z toho byla úplně paf.

 Všichni tě objímali a vítali a ty jsi byla v sedmém nebi. 

Však oni to tak ti hokejoví kluci chtěli, aby to pro tebe byl jako v tom pořadu v Sedmém nebi. Povedlo se jim to úplně na jedničku. A když ti kolem krku omotali fanouškovskou  bílo zelenou  šálu trutnovského hokeje a podepsanou hokejkou od nich všech tě  pasovali na jejich nejvěrnější fanynku , brečeli jsme dojetím  už úplně všichni. Viď hokejka s námi jela domů a nejen to, ze začátku s tebou spala i v posteli a ty jako pravá fanynka, jsi ji ještě přikrývala, aby ji nebyla v noci zima.

A já teda vím, že když máme s tatínkem tu největší hokejovou fanynku, že budeš dnes večer pořádně fandit a my vyhrajeme nad Dánskem.

Dneska ještě koukat nebudu, nemám ty křupky, ale slibuji, že hned zítra si je koupím a budu fandit s vámi, jo já to zvládnu, alespoň chvilku a příště zas o chvilku déle. Musím.

A tady je náš prcek, se svými 152 cm. Docela se tam mezi nimi ztratila.

 P.CH, ten, který zavil ty motýlky, je v bílém dresu nalevo.

A víš co Veru, nikdy bych nečekala, že by se ti líbil kluk s knírkem.

Myslím si, vás tady ještě pár bude, co si na to budete pamatovat. 






Mám vás oba moc ráda a jsem šťastná, že i takovéto zážitky jsme ti mohli s tatínkem zprostředkovat. I když v tomhle případě, to hlavní opravdu vzešlo od těch kluků.

Tak večer pořádně fanděte ať už zítra můžete dát ty praporky na auto.

Spolu s Baruškou jste moje všechno ❤️💔💔

P.S.

Jo a taťko, minulý pátek se na mě rozzlobil Milan, řekl, že takhle ne, že takhle přemýšlet nebudu a já mu na to řekla, že mi nebude kecat do života a on mi na to mi řekl, že teda bude. Dokonce jsem byla tématem sobotního sezení chlapů u piva, Milan jim vyžvanil, co jsme měli spolu vloni na podzim v plánu . V úterý se začaly dít věci, stavovali se u mně  chlapi od Martina M. a tobě je už jasný co se bude dít. Malíře už mi taky domluvili a prý se nemám o nic starat, že se o všechno postarají oni sami. No však jsem pak hnedka volala Milanovi, že takhle ne, že na pivo chodí proto, aby si po náročném týdnu vyčistili hlavu a ne, aby řešili jednu bábu.

 Na to mi řekl, že je to i jejich věc, tak jako ty jsi patřil mezi ně, tak i já jsem teď jedna z nich.  No a takhle já to mám.

Jo a budu mít nového psychologa, chlapa👍

15 komentářů:

  1. Šárko, přečetla jsem to jedním dechem a moc ti i tyhle bebinkový vzpomínky přeju, však ono se to poddá, uvidíš. Čas je velký uzdravovatel. Já jezdím s dcerou nakupovat do Globusu a tam mají co se týče bot a střevíců přesně to co nosívala dcera, která už tu s námi není a to si na ní vždycky vzpomenu a říkám Jitce, to je ta starší dcera, která tady s rodinou bydlí, tohle je přesně moderna podle naší Evky. Ze začátku mě to šlo i se slzičkama, ale už je to skoro úplně v pořádku. Ale občas si říkám, jak by asi dneska vypadala, Jitka to taky říká. Ale život musí jít dál, ještě něco ti řeknu. Vnoučata, jsou to oba kluci, tak v určitých letech se divili, proč musíme umírat. No tak jsem musela nějak reagovat. To jsem vždycky říkala, to máš tak, kdyby nikdo nikdy neumřel, tak by nás zeměkoule neunesla a utopili by jsme se všichni v lávě. Takhle se na nás naši milí dívají a tam nahoře jsou zaměstnaní, jako byli i dole a určitě si je Pán zavolal hlavně proto, že byli všichni šikovní. Tak takhle to máme zase u nás. Musí to tak být, aby jsme tady mohli být všichni co tu jsou, tak oni musí nahoře pracovat a mi ostatní zase pracujeme tady dole. Tak si říkej, že oni nahoře pracují, na tom aby jsme se měli všichni tady dole dobře.
    Tak ještě něco lepšího. Dneska u nás dokonce svítí sluníčko, moc teplo zrovna není, ale hlavně když se dá jít ven aspoń na chvíli. Kolem 14 hodiny pěkně zapršelo a mladý zrovna přijížděl domů, tak to měl s chlupem, že nezmok. Měj se moc hezky a hodně sil. Věrka.

    OdpovědětVymazat
  2. No to je teda román, to je hrůza. Snad ti to nevadí, ahoj Věrka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevadí ani trochu, naopak jsem ráda, že I já si mám co počítat. Jinak u nás skoro celý den pršelo.

      Vymazat
  3. Jéjé, to je pěkné čtení a vzpomínání. Tak křupky u hokeje, to je budu muset koupit taky☺☺☺☺,my taky fandíme a radíme☺☺☺No zcela určitě bychom to zvládli líp být tak trenérem☺☺.
    Věrka to tu pěkně napsala o té rachotě tam nahoře, nó makat se musí všude. Šárko tak ať si s novým panem terapeutem sednete. Moc zdravím a jdu se hodit do gala na ten hokej♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marto děkuju a přeju hezký večer u hokeje. A i zdraví, toho je potřeba pořád plný ranec 🙏👍

      Vymazat
  4. Ja především jsem moc ráda za toho psychologa chlapa, Šárko. Uvidíš,že když ti sedne, tak to bude veeeeeeeeeeelky krok správným směrem. V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky v to hodně doufám a pokud to tak bude, tak budu za to hodně ráda 🙏

      Vymazat
  5. Jj. Tak jsem napnutá jako strunka, jak ti sedne...:) Já mám psychologa chlapa, je strasne empatický, předtím jsem měla paní psycholožku, byla taky moc prima, ale tohle je úplně jiná hloubka, kam ona nebyla schopna se dostat.. V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak nějak mám pocit, že už jen to, že to je chlap mi sedne víc, pak k tomu i ten můj důvod, proč to tak cítím určitě napíšu

      Vymazat
  6. Šárko, tak to je moc pěkně napsaný vzpomínkový článeček, ano, já si pamatuji toto
    hokejové překvapení pro Verunku, však jsem včera při hokeji na ní vzpomínala, jak by měla na sobě dres a fandila. Je dobře, že Radek měl tak prima kamarády, že Tě řeší v hospodě u piva a starají se o Tebe. Pár přátel stačí mít a bude líp ....Šárko moc Ti to přeji a chlap jako terapeut má taky něco do sebe, držím pěsti a posílám moc pozdravů, Alča

    OdpovědětVymazat
  7. Šárko to měla Verunka nádherný zážitek, pamatuju si jaká to byla fanynka. A že budeš mít doma pomocníky to je také super. Tak at vše jde jak má. Aťka

    OdpovědětVymazat
  8. Jejda to zase bude práce 🙈😀Radkovi kamarádi jsou moc hodní, přivedou tě ,alespoň chviličku na jiné myšlenky. A jak tě znám tak jím něco dobrého i upeceš,chlapi jsou mlsné huby😀a bude s něma ,alespoň trošku veseleji.U nás je také vcelku chladněji a deštivo. To povídání o hokejové Verunce fanynce bylo hezké. Vždyť i já si ji takhle z té doby pamatuji 😀Tak budu držet palce nejen hokejistům, ale i Tobě Šari, ať i ta výměna lékaře je k dobru a je líp. Moc na vás myslím a Barušce posílám čumakovku (pusu na čumáček)😀😀😀Daja

    OdpovědětVymazat
  9. Šárko, zážitek to pro Verunku byl určitě obrovský a určitě nejen pro ni. Moc hezký vzpomínkový příspěvek 😘 Přeji hodně sil na práci s partou hic, chlapi jsou opravdoví kámoši. Měj pohodový víkend 😉😄

    OdpovědětVymazat
  10. Šárko to je krásný příběh a pro Verunku to musel být obrovský zážitek. Já sice hokej nesleduju, ale křupkám jsem v poslední době přišla na chuť. Přeju tobě i Barušce pohodový upršený den. Jaruna

    OdpovědětVymazat
  11. Šárko, to je tak krásné vzpomínání a vyprávění. Mám velkou radost, jak ses vrátila do doby fandění tvých nejdražších. Asi bychom tu všichni uvítali, alespoň občas tyto vzpomínkové příběhy. A super, že 'už máš chlapa'. Barušce pohlazení. Pavla

    OdpovědětVymazat

♥ Všem děkujeme za Vaší návštěvu a čas strávený u nás na blogu ♥