dneska rovných pět měsíců bez Radka.
A k tomu ještě jeden rok, pět měsíců a dvanáct dnů bez Verunky.
Tolik dnů prázdna, ticha, velké bolesti, samoty, dlouhých a nekonečných nocí.
Dnů bez vašeho povídání, smíchu, lumpáren.
A taky : mamí nevíš kde mám to či ono. Mamí taťka mi ukradl hranolku, tu nejdelší a snědl mi ji.
Z koupelny když se Radek koupal : Šárí pomóc , Verunka má v kelímku ledovou vodu a cáká ji na mě. Mamí pomóc, taťka mi ukradl toaleťák a nechce mi ho vrátit.
A nebo Verunka přišla k Radkovi s hřebenem se slovy: Počkej ty můj taťko, jsi nějaký rozcuchaný, učešu tě.
Jindy se zas přihnala z koupelny celá namatlaná Radkovým gelem na holení.
Chybíte mi tak moc. Není chvilky abych na Vás nemyslela. Být úplně sama na světě je šílený.
⁹
Byli jste a v mým srdci navždy jste to nejlepší co mi mohl život dát 💔
Vaše milující mamina s Baruškou
Šári, tolik krásných věcí , srandy, lásky, zážitků, to se nedá jen tak odstřihnout.
OdpovědětVymazatPro mě nepřestaneš být bojující a statečná holka at to chceš nebo nechceš slyšet.
Kéž by dnešní noc pro tebe byla klidná a posilující s tak krásnými vzpomínkami pod víčky. Aťka
Aťko děkuju
VymazatŠárko, kdyby se tak sny a vzpomínky staly skutečností. Posílám Ti objetí na dálku a Barušce podrbání.☺♥☺
OdpovědětVymazatděkuju moc
VymazatŠárko, zase krásné vyznání...To víš,že to tak je a vždycky bude....(že budou ve tvém srdci navždycky). ....A vidíš, jak jsi ohromně bohatá....bohatá na krásné vzpomínky a zážitky s tvými milovanými...myslím,že jsou na světě lidé, co jsou sami jako ty a třeba neměli tolik štěstí, že by potkali velkou, opravdovou lásku na celý život a třeba neměli to štěstí mít dítě, jako ty Verunku....
OdpovědětVymazatVím,že ti to píšu často....máš prima kamarády, sousedy, známé, máš nás tady....vím,že to ani trošičku nevyrovná to, co jsi ztratila, ale jsme tu s tebou a vzpomínáme na Verunku i na Radka s tebou.Baví nás všechny milé příhody, povídání.
Třeba jako povídání dnes- bývalo u vás pěkně veselo...
Míša
PS: Atka ti napsala moc krásnou odpověď...
Míšo, taky moc děkuju
OdpovědětVymazatŠárko ♥️ měli jste doma veselo jak čtu. Byli to lumpíci. Stojí tě to hodně sil , věřím .Dnes jsem si vzpomněla na Verunku ,že nevíš čím? Jak chodím ven se štěňaty tak pozoruji šeřík a to jsem si vzpomněla na ni ,jak nám fotila pupeny šeřìků ,jak se pomalu a jistě zvětšují. Myslím na tě moc sil ať máš a podrbej lumpíci.Jana od Bech.
OdpovědětVymazatŠárko, Vždy jsi byla milující manželka a matka. Prožili jste spolu všichni hezké chvíle.Jsi nesmírně bohatá na vzpomínky a lásku,kterou máš v sobě na vždy. Jsou lidé jejíchž život je nudný a prázdný .Ty jsi toho hodně dokázala a věřím, že ještě dokážeš. Neumíš žít jen pro sebe,ale stále myslíš na druhé. Proto tě měli Verunka s Radkem tak moc rádi a proto tě máme rády i my. Myslím na tebe a malou lumpici. Daja
OdpovědětVymazatŠárko, prožila jste s Radkem a Verunkou krásné chvíle, plno zážitků, vzpomínky, které Vám nikdo nevezme. A to, že smutníte, je bolestné, ale normální. Prý čas vše zahojí. No, něco ano, něco ne, ale líp určitě bude, i když Vám to dnes připadá nemožné...jsme tu s Vámi...Alena
OdpovědětVymazatVůbec nevím co se stalo, neznám Váš příběh, ale všechno se v mně svírá, když čtu.....Myslím na Vás.
OdpovědětVymazatach....vyhrkly mi slzy...kdysi - jó kdysi...ráda jsem pročítala několik blogů, tento váš, prdlou matku, a další. před časem jsem se mrkla na "prvomatku" - a smutek. když jindy jsem se vrátila k vám - Verunka už nebyla...a dneska , další ztráta. je mi to tak líto, i když nikoho z blogů neznám. také jsem si prošla ztrátou manžela (3 roky), a ještě to bolí. držte se, snad nám jaro udělá trochu líp
OdpovědětVymazat